10 C 90/2026-22 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalované zaplacení 33 027,27 Kč s blíže specifikovaným příslušenstvím. K uplatněnému právu žalobkyně uvedla, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřené mezí ní a obchodní společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, (původní věřitel), nabyla níže uvedenou pohledávku za žalovanou. Žalobkyně přiblížila, že původní věřitel uzavřel s žalovanou dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Účastníci se ve smlouvě dohodli na vrácení poskytnutého úvěru spolu s úroky formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 900 Kč, splatných vždy 15. dne každého kalendářního měsíce. Účastníky byla ujednána pevná úroková sazba ve výši 16,90 % p. a. Z důvodu porušení povinnosti žalované splácet úvěr v souladu se smlouvou řádně a včas byl ke dni , datum, celý zůstatek úvěru s příslušenstvím zesplatněn a žalovaná byla vyzvána k úhradě celého dluhu, který dosahoval částky 34 858 Kč. Žalovaná částka dle stavu ke dni podání návrhu k soudu pak sestává z nesplacené jistiny ve výši 30 000 Kč, dlužného úroku z úvěru ve výši 2 634,90 Kč, úroku z prodlení ve výši 804,99 Kč a poplatků ve výši 3 027,27 Kč. Žalovaná vzdor výzvám k úhradě tento dluh do dnešního dne neuhradila. Výzva k jeho zaplacení zůstala ze strany žalované bez odezvy, pročež se žalobkyně obrátila se svým nárokem na soud.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Aktivní legitimaci žalobkyně k podání žaloby má soud za osvědčenou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, (včetně její přílohy v podobě seznamu postupovaných pohledávek), na jejímž základě byla na žalobkyni postoupena shora popsaná pohledávka za žalovanou.4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru, uzavřené mezi původním věřitelem a žalovanou dne , datum, , soud zjistil, že na jejím základě se původní věřitel zavázal poskytnout žalované finanční prostředky do výše 30 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na blíže uvedený bankovní účet. Strany se ve smlouvě dohodly na vrácení poskytnutého úvěru spolu s úroky formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 900 Kč, splatných vždy 15. dne každého kalendářního měsíce. Dále byla stranami ujednána pevná úroková sazba ve výši 16,90 % p. a. Úvěr ve výši 30 000 Kč byl žalované poskytnut formou otevření úvěrového bankovního účtu č. , č. účtu, s počátečním zůstatkem ve výši 30 000 Kč, jak bylo zjištěno z předložených výpisů z tohoto bankovního účtu. Z přehledu inkasní bilance ke zmíněnému úvěrovému účtu soud zjistil, že žalované byl uvedený úvěr poskytnut dne , datum, , který žalovaná postupně celý vyčerpala.5. Původní věřitel vyzval žalovanou k úhradě dlužných splátek ve výši 3 928 Kč s upozorněním, že neuhradí-li žalovaná tento dluh nejpozději do , datum, , dojde k okamžitému zesplatnění celého úvěru (zjištěno z dopisu nadepsaného „Poslední výzva k úhradě dlužné částky“ ze dne , datum, a připojeného podacího archu). O zesplatnění celého úvěru původní věřitel informoval žalovanou dopisem ze dne , datum, , jak bylo zjištěno z jeho obsahu a rovněž připojeného podacího archu. Žalobkyně, na niž byla pohledávka z předmětné úvěrové smlouvy postoupena, pak naposledy vyzvala žalovanou k úhradě dluhu z úvěrové smlouvy před podáním žaloby výzvou ze dne , datum, (zjištěno z obsahu tohoto dopisu a přiložené dodejky).6. Po právní stránce soud posoudil věc tak, že mezi původním věřitelem a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.7. Z výše vyložených listinných důkazů i právního posouzení věci je zřejmé, že žaloba byla podána důvodně. Provedenými listinnými důkazy bylo postaveno najisto, že žalované byl úvěr poskytnut, ta však neplnila povinnost splácet jej řádně a včas. Pro opakované porušení smluvních podmínek, ohledně čehož byla žalovaná původním věřitelem upomínána, úvěrující celý úvěr zesplatnil ke dni , datum, . Toto právo plyne z bodu 7.2 smlouvy o úvěru. Z inkasní bilance k úvěrové smlouvě pak vyplynulo, že žalovaná ke dni podání žaloby dlužila, nyní již žalobkyni, nesplacenou jistinu úvěru ve výši 30 000 Kč, úrok z úvěru v kapitalizované výši 2 634,90 Kč, úrok z prodlení v kapitalizované výši 804,99 Kč a poplatky v souhrnné výši 3 027,27 Kč. Žalovaná nárok žalobkyně nijak nezpochybnila, neprokázala, že by byla žalovanou pohledávku uhradila, byť i jen zčásti, a ani neuvedla jiné důvody, pro které by nebylo namístě žalobě vyhovět. Ve světle řečeného tudíž soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Právo na zákonný úrok z prodlení pak vychází z ustanovení § 1970 občanského zákoníku a jeho výše se podává z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.8. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je založen na ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., tj. na procesním úspěchu žalobkyně. Žalovaná je tedy povinna nahradit žalobkyni její soudní výlohy v plném rozsahu.9. Náklady řízení žalobkyně dle § 137 o. s. ř. tvoří soudní poplatek ve výši 1 652 Kč, odměna advokáta za zastupování žalobkyně v soudním řízení ve výši 2 100 Kč sestávající ze 3 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění a podání samotné žaloby, resp. návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) při sazbě mimosmluvní odměny 700 Kč za 1 úkon právní služby dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu, náhrada hotových výdajů advokáta v podobě 3 režijních paušálů po 100 Kč ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu, jakož i náhrada za daň z přidané hodnoty o sazbě 21 % ve výši 504 Kč, počítaná z odměny advokáta za zastupování a náhrady jeho hotových výdajů. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně dosahují částky 4 556 Kč.10. Jelikož soud v nynější věci nevydal k návrhu žalobkyně elektronický platební rozkaz, nýbrž v řízení pokračoval, je povinností soudu doměřit navrhovateli soudní poplatek do výše, v níž by byl vybrán za standardní návrh na zahájení řízení (položka 2 bod 2 ve spojení s položkou 1 Sazebníku poplatků tvořícího přílohu k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). Soudní poplatek v daném případě činí 1 652 Kč. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši 1 322 Kč. Žalobkyni tak stíhá povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku z návrhu ve výši 330 Kč. Soud zde při svém rozhodování vycházel z ustanovení § 4 odst. 1 písm. j) zákona o soudních poplatcích, dle něhož splatnost poplatku nastává uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé.11. Při úvaze o lhůtě ke splnění rozsudkem uložené povinnosti k úhradě doplatku soudního poplatku se soud řídil ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. a určil zákonem předvídanou výchozí lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku, když nezjistil žádné okolnosti, pro které by bylo namístě pariční lhůtu prodloužit, anebo stanovit, že peněžité plnění se má stát ve splátkách.