13 C 362/2020-13 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost k zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, skutkově uváděje, jak uvedeno v žalobě. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Dle § 115a o. s. ř. ve věci samé bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, rozsudek byl vyhlášen veřejně dne [datum]. Na základě listinných důkazů, nesporných skutečností soud zjistil následující skutkový stav: Dne [datum] byla mezi [právnická osoba] a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru [číslo] dle níž se věřitel zavázal žalovanému poskytnout úvěr ve výši sjednaného úvěrového rámce, žalovaný se zavázal čerpaný úvěr splácet v měsíčních splátkách po [částka] sestávajících z jistiny a smluvního úroku, součástí smlouvy byly obchodní podmínky. Dle výpisu úvěrového účtu žalovaný úvěr čerpal ve výši95. [částka], splátky nehradil řádně. Dopisem z [číslo] oznámil věřitel prohlášení úvěru splatným, od smlouvy odstoupil, s výší pohledávky [částka]. Věřitel uzavřel s žalobcem smlouvu o postoupení pohledávky.Žalovaným nebylo ničeho zaplaceno přes předžalobní výzvu z [datum]. Dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. V souladu s citovaným zákonným ustanovením, na základě skutkového stavu, jak uvedeno shora, shledal soud žalobou uplatněný nárok včetně příslušenství důvodným, neboť mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným vznikl právní vztah, jehož právním důvodem vzniku byla předmětná smlouva o úvěru uzavřená dle § 2395 občanského zákoníku, přičemž žalovaný porušil své právní povinnosti, když sjednané splátky úvěru nesplácel řádně, věřitel v souladu s obchodními podmínkami svým oznámením úvěr prohlásil za splatný, jak uvedeno ve skutkových zjištěních. Ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku se žalovaný dnem následujícím po dni zesplatnění ocitl v prodlení s plněním svého peněžitého závazku, když výši úroku z prodlení soud stanovil v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jak uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Aktivní legitimace žalobkyně je dána, neboť dle smlouvy o postoupení pohledávky se stala věřitelem žalovaného. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., § 142a o. s. ř., neboť žalobce měl ve věci plný úspěch a soud mu přiznal právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k uplatňování práva, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka], náhrady nákladů právního zastoupení, tj. odměny advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis a podání žaloby, výzva k plnění) po [částka] dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., třech režijních paušálů po [částka], jakož i DPH ve výši 21 % z těchto nákladů dle § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem ve výši, jak uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.