12 C 244/2021-15 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 57.280 Kč s tím, že právní předchůdce žalobkyně se žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřeli dne 04.02.2019 Smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]) dne 04.02.2018 žalovanému poskytl částku 40.000 Kč, kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátil. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 19.08.2020 právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni. Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 40.000 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 7.915 Kč a smluvní pokuty ve výši 17.280 Kč. Žalovaný dosud na dluh nezaplatil ničeho. 2. Žalobkyně v podání ze dne 26.08.2021 vzala žalobu zpět co do kapitalizovaného úroku ve výši 7.915 Kč a smluvní pokuty ve výši 17.280 Kč. Soud v této části řízení zastavil dle ust. § 96 o.s.ř. ve výroku II. tohoto rozsudku. 3. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Právní předchůdce žalobkyně se žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřeli Smlouvu o úvěru [číslo], na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]) dne 04.02.2018 žalovanému poskytl částku 40.000 Kč, kterou měl žalovaný splácet 36 měsíčními splátkami po 2.396,97 Kč počínaje dnem 04.03.2019 obsahujícími též sjednaný 59,21 % úrok z úvěru. Dopisem ze dne 04.06.2019 právní předchůdce žalobkyně dluh žalovaného zesplatnila a vyzvala ho k okamžité úhradě částky 48.029,33 Kč, představující částku 40.000 Kč na jistině, částku 7.765,16 Kč na smluvním úroku, částku 114,17 Kč na smluvní pokutě a částku 150 Kč na poplatku za upomínku. Před podáním žaloby byl žalovaný upomenut o zaplacení dluhu v dopise ze dne 12.04.2021. <b>6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:</b> 7. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citované zákonné ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným (právní předchůdce žalobkyně coby podnikatel a žalovaný coby spotřebitel; § 1810 občanského zákoníku) byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle § 2395 občanského zákoníku. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 40.000 Kč, který řádně nesplácel. Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla na žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 občanského zákoníku. Soud proto žalobě jako důvodné ve zbývající části (po částečném zpětvzetí žaloby) vyhověl včetně požadovaného úroku z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5.170 Kč, přičemž tato částka představuje 39,66 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 69,83 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 30,17 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1600 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 57.280 Kč sestávající z částky 3.420 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 1.710 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9.450 Kč ve výši 1.984,50 Kč. 10. O vrácení části soudního poplatku bylo rozhodnuto dle ust. § 10 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb.