12 C 341/2020-38 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 2. Žalobkyně se podaným návrhem domáhala po žalované zaplacení předmětné částky s odůvodněním, že dne 20.02.2020 byl proveden technický úkon dle ust. § 19 odst. 6 zák. č. 13/1997 Sb., tj. byl proveden odtah vozidla [anonymizováno], [registrační značka], registrovaného na žalovanou, zaparkovaného na Prokopově náměstí č. 5 v Praze 3, jehož řidič porušil povinnost uloženou mu dopravní značkou IP 13c (parkoviště s parkovacím automatem). K odtahu vozidla byla žalobkyně oprávněna na základě své zřizovací listiny. Žalobkyně požadovala po žalované zaplacení odtahu vozidla v částce 1.900 Kč na střežené parkoviště, parkovné za 1. až 3. den ve výši 250 Kč denně, za 4. až 180. den ode dne přitažení vozidla na střežené parkoviště parkovné ve výši 400 Kč denně, za každý i započatý den od 181. dne až do vyzvednutí vozidla parkovné ve výši 50 Kč denně, konkrétně za období od 20.02.2020 do 27.10.2020 částku 77.350 Kč, a to v souladu s Nařízením hl. m. Prahy č. 2/2013. Žalobkyně před podáním žaloby žalovanou v dopise ze dne 09.06.2020 vyzvala k úhradě částky 45.850 Kč za odtah a parkovné, avšak bezvýsledně. 3. Žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala. 4. Z požadavku na odstranění vozidla ze dne 20.02.2020 soud zjistil, že strážník Městské policie hl. [územní celek] [příjmení] (služební [číslo]) nařídil s poukazem na nerespektování dopravní značky IP 13c (parkoviště s parkovacím automatem) odtah vozidla [anonymizováno], [registrační značka], zaparkovaného na Prokopově náměstí č. 5 v Praze 3. 5. Z protokolu o odtažení motorového vozidla [číslo] ze dne 20.02.2020 soud zjistil, že žalobkyně provedla téhož dne v 11:35 hodin odtah vozidla [značka automobilu], [registrační značka] z [ulice] náměstí č. 5 v Praze 3, a to s poukazem na ust. § 17a odst. 6 zák. č. 553/1991 Sb. 6. Z karty vozidla ze dne 11.03.2020, PČV: [číslo] soud zjistil, že jako provozovatel předmětného motorového vozidla byla vedena k datu vydání tohoto výpisu žalovaná. 7. Z úplného znění zřizovací listiny ze dne 26.05.2020 soud zjistil, že Hlavní město Praha zřídilo dne 01.01.2000 svoji příspěvkovou organizaci nazvanou [anonymizována tři slova] [obec], se sídlem [adresa], [IČO]. Do předmětu činnosti této příspěvkové organizace spadá podle článku VI., bod 2.6 výkon oprávnění hlavního města uvedený v § 19 odst. 3 a odst. 6 zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, spočívající v odstranění silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací včetně jejich hlídání a dále správa majetku ve vlastnictví hl. m. Prahy, provádění údržby a technického servisu objektů, staveb a inženýrských sítí a komunikací. 8. Z Nařízení hl. m. Prahy č. 2/2013 Sb. hl. m. Prahy soud zjistil, že toto nařízení v § 2 stanoví maximální ceny za nucené odtahy osobních automobilů, kdy za jeden nucený odtah úplný je účtována částka 1.900 Kč, dále maximální cena za nepřetržité střežení na střeženém parkovišti za první den (den přitažení) až třetí den i jen započatý 250 Kč a za každý další i jen započatý den (maximálně 180 dnů) 400 Kč a dále od 181. dne i jen započatého za každý den 50 Kč až do vyzvednutí vozidla. 9. Z dopisu žalobkyně ze dne 09.06.2020 s dodejkou soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení odtahu a parkovného ve výši 45.850 Kč účtovaného ke dni 09.06.2020. Konkrétní termín splatnosti této částky v dopise uveden nebyl. V dopise dále žalobkyně žalovanou upozornila, že„ po dobu umístění vozidla na parkovišti se pohledávka zvyšuje výše uvedeným způsobem“. Tato věta byla umístěna pod tabulku s jednotlivými sazbami (ceny za odtah a ceny parkovného), jak plynou z odstavce č. 8 tohoto odůvodnění. Z připojené poštovní dodejky soud zjistil, že písemnost byla žalované doručena dne 16.06.2020 vhozením do její poštovní schránky. 10. Vzhledem k tomu, že si jednotlivá dílčí skutková zjištění vzájemně neodporují, poukazuje na ně soud jako na skutkový závěr ve věci. 11. Po právní stránce soud posoudil věc takto: 12. Podle ustanovení § 17a odst. 1 písm. a) a odst. 6 zák. č. 553/1991 Sb., strážník je oprávněn použít technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla, které bylo ponecháno na místě, kde je zakázáno stání nebo zastavení vozidla. Nepožádá-li nikdo o odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla do 30 dní od jeho přiložení, je vlastník komunikace oprávněn po dohodě s obecní policií vozidlo na náklady jeho provozovatele odstranit. Povinnosti úhrady nákladů na odstranění vozidla se jeho provozovatel zprostí, pokud prokáže závažné důvody, které mu znemožnily, aby před odstraněním vozidla požádal o odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla. 13. Podle ustanovení § 2 odst. 16 zák. č. 56/2001 Sb. provozovatelem silničního vozidla registrovaného v registru silničních vozidel České republiky se rozumí fyzická osoba s místem trvalého pobytu nebo s místem povoleného pobytu v České republice nebo právnická osoba se sídlem v České republice, která vlastním jménem provozuje silniční vozidlo a je současně vlastníkem silničního vozidla anebo je vlastníkem silničního vozidla oprávněna k provozování silničního vozidla. 14. Soud s poukazem na shora citovaná zákonná ustanovení a závěr o skutkovém stavu soud žalobě jako důvodné vyhověl. Žalobkyni náleží zaplacení odtahu a parkovného za předmětné vozidlo žalované za období od 20.02.2020 do 27.10.2020 ve výši 77.350 Kč, a to v souladu s Nařízením hl. m. Prahy č. 2 ze dne 01.04.2013. 15. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. Podle ust. § 1958 odst. 1 občanského zákoníku je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle odst. 2 téhož neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 17. V posuzované věci má soud za zjištěné a prokázané, že mezi účastníky nebyl čas plnění (úhrada za odtah a za parkovné) ujednán ani nijak jinak stanoven, platí proto, že žalovaná byla povinna zaplatit za odtah a parkovné na výzvu žalobkyně (ust. § 1958 odst. 2 citovaného zákona). Výzva žalobkyně k zaplacení dluhu vzniklého ke dni 09.06.2020 ve výši 45.850 Kč byla obsažena v dopise žalobkyně ze dne 09.06.2020 doručeném žalované dne 16.06.2020. Žalovaná tedy byla bez zbytečného odkladu povinna plnit na takto vyčíslený dluh nejpozději den následující, tj. dne 17.06.2020 a ode dne 18.06.2020 byla již v prodlení. Pokud žalobkyně požaduje zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši (ust. § 1970 občanského zákoníku) od data 19.06.2020, soud jí takový úrok z prodlení od data 19.06.2020 přiznal, avšak pouze z částky 45.850 Kč, a nikoliv i ze zbývající částky 31.500 Kč, neboť žalobkyně v dopise ze dne 09.06.2020 k zaplacení takové částky žalovanou nevyzvala a ani vyzvat nemohla, neboť částka 31.500 Kč představuje parkovné za období následující, tj. od 10.06.2020 do 27.10.2020, které nebylo ke dni 09.06.2020 splatné. Kvalifikovanou výzvu k plnění dluhu (částky 31.500 Kč) však představuje žaloba v této věci, kterou soud doručil žalované dne 21.01.2020 (potvrzení o dodání a doručení do datové schránky žalované, čl. 33 PV). Žalovaná byla bez zbytečného odkladu povinna plnit na dluh ve výši 31.500 Kč nejpozději den následující, tj. dne 22.01.2021 a ode dne 23.01.2021 již byla v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši (ust. § 1970 občanského zákoníku) od data 23.01.2021. Úrok z prodlení z této částky požadovaný za období od 19.06.2020 do 22.01.2021 proto (jako nedůvodný) nepřiznal a žalobu v této části zamítl. 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14.632,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3.094 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl v období od podání žaloby do 30.12.2020 zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky za sepis výzvy z 09.06.2020 a sepis žaloby, dále z