13 C 175/2021-28 — Okresní soud v Karlových Varech

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. Žalobce se podanou žalobou s odkazem na Smlouvu [číslo] o využití systému zavedeného Městem Bochov pro nakládání s komunálním odpadem uzavřenou mezi účastníky dne 30.8.2017 domáhal po žalovaném zaplacení částky 1.056 Kč s příslušenstvím představující neuhrazenou cenu za odvoz komunálního odpadu za rok 2018. V souladu s ust. § 115a o.s.ř. rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Dne 30.8.2017 uzavřeli účastníci Smlouvu [číslo] o využití systému zavedeného Městem Bochov pro nakládání s komunálním odpadem, na základě které se žalobce zavázal zajistit pro žalovaného shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů v objektu [adresa] 71 [obec] (dále jen„ smlouva“) a žalovaný se zavázal zaplatit žalobci za realizaci předmětu smlouvy úhradu ve výši 2.017 Kč ročně vždy do 30. 6. příslušného kalendářního roku. Žalovaný nezaplatil žalobci úhradu za odvoz odpadu za rok 2018 ve výši 1.056 Kč splatnou ke dni 30. 6. 2018, přestože byl o úhradu upomínán. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 17 odst. 6 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, obec může vybírat úhradu za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů od fyzických osob na základě smlouvy. Smlouva musí být uzavřena písemně a musí obsahovat výši úhrady. Vybírá-li obec tuto úhradu, nemůže stanovit poplatek za komunální odpad podle § 17a ani místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů podle zákona o místních poplatcích. V daném případě dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva ve smyslu ust. § 17 zákona o odpadech, na základě které se žalobce zavázal zajišťovat pro žalovaného v dohodnutém místě odvoz komunálního odpadu a žalovaný se zavázal uhradit žalobci za její činnost dohodnutou cenu. Žalovaný svou povinnost zaplatit žalobci úhradu za realizaci předmětu smlouvy za rok 2018 v celkové výši 1.056 Kč nesplnil a dnem následujícím po dohodnutém datu splatnosti, tj. dnem 1. 7. 2018, se tak ocitl v prodlení s plněním svého závazku. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl včetně nároku žalobce na zaplacení a úroku z prodlení dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku a ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.726 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1.056 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč. Novela advokátního tarifu účinná od 1. 7. 2014 respektuje nosné důvody nálezu Ústavního soudu ze dne 29. 3. 2012 sp. zn. I. ÚS 3923/2011 a rozhodnutí z 29. 5. 2012 sp. zn . ÚS 988/2012, z obsahu žaloby se podává, že se jedná o formulářovou žalobu. Z informačního systému ISAS se podává, že žalobkyně u soudu podala řadu žalob na plnění (na úhradu nedoplatků za komunální odpad), přičemž se jedná právě o žaloby uplatněné návrhy ve skutkově obdobných věcech. Nelze tak přisvědčit žalobkyni ohledně té skutečnosti, že by nebylo na místě aplikovat ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť doplnění konkrétní skutečnosti ohledně data uzavření smlouvy, dlužného období, výši dlužné částky, je právě a jen doplněním individualizačních údajů do jinak typizované (formulářové) žaloby (shodně rozhodnutí Krajského Soudu v [obec a číslo] Co 111 / [číslo] ve skutkově obdobné věci), nerozhodnou je skutečnost, že žalobce je územně samosprávným celkem. S ohledem na zásadu přiměřenosti tak soud podepsaný ve věci aplikoval advokátní tarif ve znění účinném od 1.7.2014.