13 C 221/2021-28 — Okresní soud v Karlových Varech

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. Předmětem řízení bylo zaplacení nákladů na odborné lékařské a toxikologické vyšetření žalovaného jako řidiče a nákladů na jeho dopravu do zdravotnického zařízení v souvislosti s podezřením na vliv drog při řízení motorového vozidla dne 12.10.2019. Soud ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. a rozhodl bez nařízení jednání. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný řídil dne 12.10.2019 v katastru obce Nové Sedlo motorové vozidlo [registrační značka]. Při kontrole Policií ČR byl u žalovaného zkouškou na přítomnost jiné návykové látky imunologickým orientačním testerem DrugWipie 5S zjištěn pozitivní výsledek na metamfetamin. Žalovaný byl následně služebním vozidlem převezen k odbornému lékařskému vyšetření do nemocnice v [obec], náklady na dopravu služebním vozidlem činily 102 Kč. Za odborné lékařské vyšetření uhradila žalobkyně [příjmení] záchranné službě Karlovarského kraje dle faktury [číslo] částku 624 Kč, za toxikologické vyšetření uhradila žalobkyně společnosti [právnická osoba] na základě faktury [číslo] částku 850 Kč. Vyšetření potvrdilo vliv drog na žalovaného. Dopisy ze dne 9.4.2021, 5.5.2021 byl žalovaný vyzván k úhradě částky 787,25 Kč ve lhůtě do 15 dnů od doručení výzvy. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce dle § 24 odst. 1, odst. 2, odst. 3, odst. 5 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, příslušenství pak dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně na úhradu nákladů spojených s dopravou, s lékařským a toxikologickým vyšetřením žalovaného byl prokázán, a proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl včetně úroků z prodlení od data následujícího po uplynutí lhůty k plnění stanovené v písemné výzvě k úhradě dluhu. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve sporu úspěšné žalobkyni žádné náklady řízení nevznikly. Povinnost žalovaného k úhradě soudního poplatku vyplývá z ustanovení § 2 odstavce 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve spojení s položkou 1 bod 1. písm a) sazebníku,s ohledem na skutečnost, že žalobkyně je od této povinnosti podle § 11 odst. 2 písm. a) osvobozena.