13 C 225/2021-19 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobkyně se domáhala žalobou z 28.6.2021 zaplacení částky 30.091,15 Kč s příslušenstvím, neboť žalovaná nesplnila svoji povinnost vyplývající ze smlouvy o úvěru [číslo]. Podáním z 6.8.2021 vzala žalobu zpět co do smluvní pokuty 2073,32 Kč, co do kapitalizovaného smluvního úroku. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Ze smlouvy o úvěru [číslo] z 16.7.2019 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba], a žalovaná uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytnula žalované úvěr ve výši 30.000 Kč a žalovaná měla úvěr splatit do 16.9.2020 včetně úroku a poplatků ve výši 25.776 Kč ve sjednaných měsíčních splátkách 3.984 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z 21.12.2020 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svoji pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Z dopisů právní předchůdkyně žalobkyně soud zjistil, že upomínala žalovanou o zaplacení dluhu. Z dopisu žalobkyně ze dne 2.6.2021 soud zjistil, že před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu. Vzhledem k tomu, že si jednotlivá dílčí skutková zjištění vzájemně neodporují, poukazuje na ně soud jako na skutkový závěr ve věci. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. V posuzovaném případě si účastníci smlouvou o úvěru sjednali úvěr, přičemž se žalovaná zavázala poskytnutý úvěr splatit do 16.9.2020. Žalovaná obdržela plnění ve výši 30.000 Kč, které věřiteli nevrátila ve sjednané lhůtě, splátky nehradila řádně (zaplatila 4000 Kč), tj. porušila smluvní povinnost. Žalované tak uložena povinnost k plnění žalobkyni, která se na základě postoupení pohledávky stala věřitelem žalované, a to ve výši neuhrazené jistiny. Soud přiznal žalobkyni nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny s poukazem na ust. § 1970 o.z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., včetně kapitalizovaného úroku z prodlení, nákladů na uplatnění pohledávky, jak uvedeno ve výroku I. Vzhledem k tomu, že žalobkyně žalobu omezila částečným zpětvzetím žaloby, soud v této části ve výroku II. řízení dle ust. § 96 o.s.ř. zastavil. Soud ve věci dle § 115a) o.s.ř. rozhodl bez nařízení jednání, rozsudek byl vyhlášen veřejně 6.8.2021. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142, § 142a) o.s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3382 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1204 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1, tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.