13 C 340/2021-35 — Okresní soud v Karlových Varech

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. Předmětem řízení bylo zaplacení nákladů za dopravu žalovaného do zdravotnického zařízení (záchytné stanice) v souvislosti s podezřením na přítomnost alkoholu nebo jiné návykově látky. Soud ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. a rozhodl bez nařízení jednání. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný byl dle jednotlivých úředních záznamů specifikovaných v žalobě služebním vozidlem žalobce převezen dne 16.12.2020, dne 17.12.2020, dne 24.12.2020, dne 3.1.2021, dne 17.5.2021 k odbornému lékařskému vyšetření do protialkoholní záchytné stanice v [obec], vyšetření potvrdila přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky u žalovaného. Náklady na dopravu služebním vozidlem činily celkem 1.934 Kč, dle jednotlivých vyúčtování nákladů na dopravu.. Dopisy byl žalovaný vyzván k úhradě nákladů na dopravu, ničeho nezaplatil. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce dle § 24 odst. 1, odst. 2, odst. 3, odst. 5 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, příslušenství pak dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně na úhradu nákladů spojených s dopravou žalovaného byl prokázán, a proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl včetně úroků z prodlení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve sporu úspěšné žalobkyni žádné náklady řízení nevznikly. Povinnost žalovaného k úhradě soudního poplatku vyplývá z ustanovení § 2 odstavce 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve spojení s položkou 1 bod 1. písm a) sazebníku,s ohledem na skutečnost, že žalobkyně je od této povinnosti podle § 11 odst. 2 písm. a) osvobozena.