13 C 79/2020-102 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobce se žalobou ze dne 16. 3. 2020 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by bylo zřízeno právo nezbytné cesty (chůze a jízdy) po části pozemku p. č. st. [číslo], která je zapsána na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek], okres [okres], jak byla tato část pozemku zaměřena geometrickým plánem [číslo] vyhotoveným [jméno] [příjmení], geodetické práce, ve prospěch pozemku p. č. st. 25, jehož součástí je stavba [adresa], zapsaná na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek], okres [okres], skutkově uváděje, že žalobce je vlastníkem pozemku p. č. st. 25, jehož součástí je stavba [adresa], jakož i dalších nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví [číslo] pro k. ú. [obec] u [obec], kdy vlastnické právo bylo na žalobce převedeno kupní smlouvou z 30. 9. 2019, uzavřenou mezi žalobcem a prodávajícími [jméno] a [jméno] [příjmení], žalovaní jsou vlastníky pozemku p. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro k. ú. [obec] u [obec], pozemky ve vlastnictví žalobce nejsou spojeny s veřejnou cestou, v důsledku čehož na nich nelze řádně hospodařit ani je užívat, přístupu bylo ze strany žalovaných zabráněno v době minulé umístěním plotu na hranici parcely p. č. st. [číslo] a p. [číslo] která je veřejnou komunikací. Zřízení nezbytné cesty přes pozemek ve vlastnictví žalovaných odůvodňuje skutečnost, že přístup přes žádný jiný sousední pozemek fakticky možný není, jedná se navíc o přístup nejpřirozenější, který byl v minulosti po desítky let fakticky realizován. Zřízením nezbytné cesty v navrhovaném rozsahu by tak byly naplněny podmínky dle ustanovení § 1029 odst. 2 občanského zákoníku, kdy zde není žádný z důvodů stanovených § 1032 občanského zákoníku, pro který by požadovaná nezbytná cesta neměla být povolena, žalobce si nezpůsobil nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti a nezbytná cesta není ani žádána jen za účelem pohodlnějšího spojení. V podání z 18. 5. 2020 se žalobce vyjádřil tak, že zde byl pouze provizorní přístup, kdy pro cestu musel být užit i pozemek p. [číslo] který není ani nikdy nebyl ve vlastnictví právních předchůdců žalobce, pozemky ve vlastnictví právních předchůdců žalobce a pozemky, které žalobce nabyl do svého vlastnictví kupní smlouvou z 30. 9. 2019, nemají žádnou společnou hranici a žalovanými navrhované zřízení práva cesty přes pozemky právních předchůdců žalovaných by přístup nezajistilo. Dále žalobce uvedl, že dočasně využívá k přístupu na své pozemky provizorní přístup přes pozemek [parcelní číslo] ve vlastnictví společnosti [právnická osoba], kdy se však jedná o ornou půdu, průjezd přes tento pozemek je závislý na počasí, i v tomto případě je však žalobce nucen využít k přístupu i parcelu [číslo] ve vlastnictví státního pozemkového úřadu. Z těchto důvodů je pro zajištění přístupu jediným vhodným řešením zřízení nezbytné cesty přes pozemek ve vlastnictví žalovaných, kdy právě tento pozemek byl historicky pro přístup na pozemek žalobce využíván a ke znemožnění přístupu došlo až v okamžiku, kdy [územní celek] chybně odprodala část veřejné cesty žalovaným a ti následně zřízením oplocení faktickému průchodu a průjezdu zabránili. V podání z 23. 9. 2020 žalobce zdůraznil, že o zajištění přístupu k nemovitostem se osobně pokoušel již od roku 2016, kdy jako zmocněnec pana [jméno] [příjmení] se opakovaně pokoušel jednat s žalovanými, tak i s obcí [obec], tj. žalobce se zajímal o existenci přístupu k nemovitostem již několik let před uzavřením kupní smlouvy, v době před zakoupením nemovitostí se pokoušel přístup k nemovitostem zajistit, avšak neúspěšně. Z přístupu žalovaných vyplynulo, že pro žalobce nebylo reálné docílit jednáním s žalovanými povolení nezbytné cesty a nezbylo mu tak než se obrátit na soud. V podání z 19. 11. 2020 žalobce konkrétně popsal situaci ohledně přístupu na předmětné pozemky, které zakoupil, jak vzniklo v minulosti, kdy po zbudování plotu na hranici parcely st. [číslo] a parcely [číslo] začali dědici [jméno] [příjmení] intenzivně řešit situaci ohledně přístupové cesty, neboť měli v úmyslu část zděděných nemovitostí prodat, došlo k uzavření smlouvy o smlouvě budoucí, k odmítnutí nabídky žalovaných k odkupu předmětných pozemků, došlo k dalšímu zhoršení vzájemných sousedských vztahů, k udělení plné moci dne 19. 9. 2016 žalobci za účelem řešení situace s obcí [obec]. Žalobce tak činil kroky k uzavření dohody o zřízení nezbytné cesty, jak specifikováno v bodě II. podání, kdy sám přímo s žalovanými nekomunikoval, stejně tak s manželi [příjmení]. Z těchto důvodů má žalobce za to, že mu nelze vytýkat, že by v dané věci jednal hrubě nedbale, neboť se všemi dostupnými prostředky pokoušel situaci ohledně přístupové cesty vyřešit, a to ještě před nabytím předmětných pozemků do svého vlastnictví. V podání z 24. 8. 2020 žalobce navrhl důkazní návrhy pro případ, že soud přistoupí k posouzení, která z variant přístupové cesty k pozemku ve vlastnictví žalobce je vhodnější. 2. Žalovaní s podanou žalobou nesouhlasili, namítaje, že zde jsou překážky pro zřízení navrhované nezbytné cesty ze strany žalobce ve smyslu § 1032 občanského zákoníku, kdy žalobci nic nebránilo, aby koupi nemovitostí dle kupní smlouvy z 30. 9. 2019 podmínil zřízení věcného břemene práva cesty přes pozemky prodávajících, kdy skutečnost, že dědicové [jméno] [příjmení] prodali část zděděných nemovitostí žalobci, aniž by žalobce podmínil uzavření kupní smlouvy zřízením přístupu na kupované nemovitosti, nemůže jít k tíži žalovaných. Dále žalovaní poukazovali na skutečnost, že pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [obec] u [obec] byl v době, kdy již nemovitosti vlastnil žalobce, komunikací, kterou mohl využívat k přístupu na své nemovitosti, a který byl k tomuto účelu využíván i právními předchůdci žalobce. Žalobce tak mohl podat žádost Státnímu pozemkovému úřadu o odkoupení pozemků p. [číslo] případně žádost o zřízení věcného břemene spočívající v právu chůze a jízdy, případně cesty a stezky, které by tento pozemek zatěžovalo. Dále žalovaní poukazovali na skutečnost, že žalobce má sjednanou i jinou možnost přístupu na své pozemky, a to na základě dohody se společností [právnická osoba], je věcí žalobce, zda se s vlastníkem pozemku, po němž si sjednal přístup, dohodne na stavebních úpravách, které by zajistily lepší sjízdnost. Pokud jde o pozemek p. č. st. 23 v k. ú. [obec] u [obec] ve vlastnictví [jméno], [jméno] a [jméno] [příjmení], žalovaní namítali, že má dostatečnou šíři k průjezdu pro osobní automobil. Žalovaní namítali, že na pozemku, přes nějž je žalobcem požadována nezbytná cesta, se nacházejí inženýrské sítě, které nejsou zabezpečeny pro pojíždění osobními automobily, zřízení požadované nezbytné cesty by představovalo nepřiměřený zásah do vlastnického práva žalovaných k pozemku v jejich vlastnictví. Pro případ, že by soud neshledal existenci překážek pro zřízení nezbytné cesty ve smyslu § 1032 občanského zákoníku, žalovaní namítali, že oproti žalobcem navrhované nezbytné cestě jsou zde další možné varianty přístupu na pozemek žalobce, které jsou oproti navrhované variantě vhodnější, jak specifikováno do protokolu o jednání dne 13. 8. 2020. V podání z 31. 8. 2020 žalovaní zdůraznili, že žalobce si musel být vědom již v době koupě nemovitostí nedostatku přístupu, tak i rizika, že mu věcně břemeno práva cesty nebude zřízeno, kdy žalobce s žalovanými nikdy nejednal o svém záměru koupit předmětné nemovitosti, ani je nepožádal o zřízení nezbytné cesty před koupí nemovitostí, k nimž nyní žádá přístup. 3. Z informace o pozemku p. č. st. 25 zapsáno na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u [obec] soud zjistil, že jeho součástí je stavba [adresa], vlastnické právo je zapsáno pro osobu [celé jméno žalobce]. 4. Z kupní smlouvy z 30. 9. 2019 soud zjistil, že byla uzavřena [jméno], [jméno] a [jméno] [příjmení], jako prodávajícími, a [celé jméno žalobce], jako kupujícím. Dle bodu 1., 2. smlouvy předmětem prodeje byla stavba [adresa] na pozemku p. č. st. 25 a pozemky p. č. st. 119, p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. č. 1977 vše v k. ú. [obec] u [obec]. V bodě 4. bylo mimo jiné uvedeno, že kupující prohlašuje, že stav nemovitého majetku je mu dobře znám z osobní prohlídky a z informací strany prodávající. 5. Z informace o pozemku p. č. st. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] zapsáno na [list vlastnictví] soud zjistil, že zde je zapsáno vlastnické právo [jméno] a [jméno] [příjmení], součástí pozemku je stavba [adresa] rodinný dům. 6. Z dopisu z 14. 4. 2016 adresovaného [jméno] [příjmení] starostou [územní celek] ve věci řešení přístupu k domu [adresa] v [obec] soud zjistil, že zde bylo uvedeno, že přístup po st. [parcelní číslo] k uvedenému domu je možné vyřešit pouze s vlastníky tohoto pozemku manželi [příjmení]. 7. Z dopisu z 19. 9. 2016 soud zjistil, že tímto [jméno] [příjmení] požádal Stavební úřad [obec] o místní šetření v obci [obec], a to ohledně vyřešení přístupové cesty k domu [adresa]. 8. Z plné moci z 19. 9. 2016 soud zjistil, že tímto [jméno] [příjmení] zmocnil [celé