14 C 305/2021-14 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 12.250 Kč s příslušenstvím představující bezdůvodné obohacení žalované ze Smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené dne 5. 6. 2017 mezi společností [právnická osoba] a žalovanou a ze Smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené mezi týmiž účastníky dne 6. 3. 2017. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. V souladu s ust. § 115a o. s. ř. rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání. 4. Soud provedl důkaz smlouvami o zápůjčce, smluvními podmínkami, přehledem plateb, smlouvou o postoupení pohledávky, oznámením o postoupení pohledávky a předžalobní výzvou a na základě provedených důkazů dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Dne 5. 6. 2017 byla mezi společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) a žalovanou uzavřena Smlouva o zápůjčce [číslo] na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované finanční prostředky ve výši 12.000 Kč a žalovaná se je zavázala právnímu předchůdci žalobkyně vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 10.600 Kč (úroky 2.146 Kč, odměna za zpracování, doručení a administrativní činnost 3.164 Kč, poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 5.290 Kč) ve formě 60 týdenních splátek po 377 Kč. Žalovaná splátky řádně nehradila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 postoupil právní předchůdce žalobkyně pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná celkem uhradila na předmětnou pohledávku částku 1.500 Kč. Dne 6. 3. 2017 byla mezi týmiž účastníky uzavřena Smlouva o zápůjčce [číslo] na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované finanční prostředky ve výši 6.000 Kč a žalovaná se je zavázala právnímu předchůdci žalobkyně vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 4.640 Kč (úroky 799 Kč, odměna za zpracování, doručení a administrativní činnost 1.832 Kč, poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 2.009 Kč) ve formě 45 týdenních splátek po 237 Kč. Žalovaná splátky řádně nehradila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 postoupil právní předchůdce žalobkyně pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná celkem uhradila na předmětnou pohledávku částku 4.250 Kč. 5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 7. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 8. Podle § 2993 věty první občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 9. Mezi žalobkyní a žalovanou byly uzavřeny celkem dvě smlouvy o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 občanského zákoníku, na základě které žalobkyně poskytla žalované zápůjčku ve výši 3´ 12.000 Kč a 6.000 Kč a žalovaná se zavázala tyto zápůjčky včetně poplatků splatit v týdenních splátkách dle smlouvy. RPSN byla ve smlouvě ze dne 5. 6. 2017 uvedena částkou 238,10 % a ve smlouvě ze dne 6. 3. 2017 částkou 323,20 %. Žalovaná své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně nesplnila, právnímu předchůdci žalobkyně uhradila na smlouvu ze dne 5. 6. 2017 celkem částku 1.500 Kč a na smlouvu ze dne 6. 3. 2017 celkem částku 4.250 Kč. 10. Soud podrobil smlouvy a jejich jednotlivá ujednání zkoumání z hlediska ochrany spotřebitele ve smyslu ust. § 1813 až 1815 občanského zákoníku a rozhodovací praxe Ústavního soudu (např. nález Ústavního soudu z 11. 12. 2014 sp. zn. III. ÚS 4084/12 a nález Ústavního soudu z 26. 1.2 012 sp. zn. I. ÚS 199/11) a dospěl k závěru, že smlouvy je nutné posoudit jako neplatné ve smyslu ust. § 580 občanského zákoníku, neboť z důvodu nevyvážené úpravy práv a povinností smluvních stran (poplatky ve výši přesahující u smlouvy ze dne 5. 6. 2017 88 % jistiny a RPSN 238 %, u smlouvy ze dne 6. 3. 2017 poplatky přesahující 77 % Kč jistiny, RPSN více jak 323%, smluvní pokuta za prodlení ve výši 0,1 % denně, poplatky za upomínku 300 Kč, poplatky za osobní upomínku na vznik nedoplatku ve výši 500 Kč, poplatky za zahájení vymáhání dluhu 1.000 Kč) se jedná o smlouvy zjevně nespravedlivé a rozporné s dobrými mravy. Jelikož se však žalované dostalo plnění na základě neplatných smluv, je povinna dle ust. § 2993 občanského zákoníku poskytnuté plnění žalobkyni, na kterou byla pohledávka za žalovanou řádně dle ust. § 1879 občanského zákoníku postoupena, vrátit z titulu bezdůvodného obohacení. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, když žalovaná částka 10.500 Kč představuje rozdíl mezi poskytnutým plněním ve výši 12.000 Kč a úhradami zaplacenými žalovanou ve výši 1.500 Kč a částka 1.750 Kč představuje rozdíl mezi poskytnutým plněním ve výši 6.000 Kč a úhradami zaplacenými žalovanou ve výši 4.250 Kč. Současně byl žalobkyni přiznán nárok na úrok z prodlení dle ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12.250 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč.