14 C 348/2021-12 — Okresní soud v Karlových Varech

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 810 Kč s příslušenstvím představující neuhrazený televizní poplatek za měsíce říjen 2019, leden, květen, červen, červenec a srpen 2020. V souladu s ust. § 115a o. s. ř. rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Žalovaná (státní příslušnice Ukrajiny) se dne 1. 9. 2013 přihlásila do příslušné evidence držitelů televizního přijímače jakožto poplatník televizního poplatku. Žalovaná neuhradila televizní poplatky ve výši 135 Kč měsíčně za měsíce říjen 2019, leden, květen, červen, červenec a srpen 2020 celkové výši 810 Kč. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Pravomoc a příslušnost zdejšího soudu k rozhodování tohoto sporu, kde žalovanou je státní příslušník Ukrajiny, je založena na základě článku 48 odstavec 5 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech, neboť žalovaná má bydliště na území České republiky, přičemž vztahy účastníky se dle odstavce 2 téhož článku řídí podle právního řádu České republiky. Podle ustanovení § 3 odst. 2) zákona č. 348/2005 Sb. je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. Podle ustanovení § 6 zákona č. 348/2005 Sb. činí měsíční výše televizního poplatku 135 Kč. Podle ustanovení § 7 odst. 2) zákona č. 348/2005 Sb. je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. Podle § 10 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. Žalované jakožto držiteli televizního přijímače vznikla v souvislosti s citovaným ustanovením § 3 odst. 2) zákona č. 348/2005 Sb. povinnost hradit žalobkyni televizní poplatky ve výši stanovené tímto zákonem. Vzhledem k tomu, že žalovaný tuto povinnost řádně nesplnila a žalobkyni neuhradila poplatky za šest měsíců celkové výši 810 Kč, vzniklo žalobkyni právo požadovat krom dlužných poplatků dle ust. § 1970 občanského zákoníku i úrok z prodlení ve výši ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to vždy ode dne následujícího po dni splatnosti každé dlužné platby tak, jak tato splatnost vyplývá z ustanovení § 7 zákona č. 348/2005 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 675 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč.