16 C 253/2020-33 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobce se podaným návrhem domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že uzavřela se žalovanou dne 13. 1. 2014 nájemní smlouvu na byt [číslo] v pátém poschodí domu [adresa] na adrese [adresa], a to na dobu určitou od 15. 1. 2014 do 31. 12. 2014. Nájemné bylo dohodnuto na částku 8.000 Kč měsíčně a zálohy na služby ve výši 1.000 Kč měsíčně. Žalovaná nehradila nájemné a platby na služby za období od 1. 1. do 31. 5. 2020 ve výši 45.000 Kč a za období od 1. 6. do 31. 7. 2020 ve výši 18.000 Kč, tedy celkem 63.000 Kč. Na upomínky žalobce nereagovala. Oba účastníci na základě výzvy soudu projevili souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Soud rozhodl ve věci rozsudkem ve smyslu § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Při rozhodování vycházel soud ze smlouvy o nájmu bytu, výpisu z katastru nemovitostí, evidenčního listu ke smlouvě o nájmu, dodatku [číslo] k nájemní smlouvě, výzvy k úhradě. Z provedených důkazů soud po skutkové stránce zjistil, že žalobkyně uzavřela se žalovanou nájemní smlouvu dne 13. 1. 2014 na dobu určitou od 15. 1. 2014 do 31. 12. 2014. Nájemné bylo dohodnuto na částku 8.000 Kč měsíčně, dále záloha na služby ve výši 1.000 Kč měsíčně. Uvedené částky žalovaná neuhradila v plné výši a tak dluží žalobci částku ve výši 63.000 Kč. Podle § 2217 odst. 1 občanského zákoníku, nájemné se platí v ujednané výši a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek. Podle § 2218 občanského zákoníku se nájemné platí měsíčně pozadu. Podle § 2247 odst. 1 občanského zákoníku, strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel. Podle § 2251 odst. 1 občanského zákoníku, nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel. Podle § 1970 po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil svoje smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Na základě všech provedených důkazů, které soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a s odkazem na citovaná ustanovení dospěl soud k závěru, že návrh byl podán oprávněně, a proto mu soud v plném rozsahu vyhověl. O nákladech řízení rozhodoval soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Soud jí tedy přiznal náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 3.150 Kč, 2,5 úkonu právní služby po 3.620 Kč, tedy 9.050 Kč podle vyhl. č. 177/96 Sb. v platném znění, 3 režijní paušály po 300 Kč, tedy 900 Kč podle téže vyhlášky, DPH ve výši 2.089,50 Kč, tedy celkem 15.189,50 Kč.