19 C 131/2021-23 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 2. Předmětem řízení bylo zaplacení nákladů na odborné lékařské a toxikologické vyšetření žalovaného jako řidiče a nákladů na jeho dopravu do zdravotnického zařízení v souvislosti s podezřením na vliv drog při řízení motorového vozidla dne 26. 6. 2020. 3. Soud ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. a rozhodl bez nařízení jednání. 4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný řídil dne 26. 6. 2020 v obci [obec] motorové vozidlo [značka automobilu], [registrační značka]. Při kontrole Policií ČR byl u žalovaného zkouškou na přítomnost jiné návykové látky imunologickým orientačním testerem DrugWipie 5S zjištěn pozitivní výsledek na marihuanu a canabis. Za odborné lékařské vyšetření uhradila žalobkyně dne 14. 9. 2020 Karlovarské krajské nemocnici a.s. dle faktury č. 20900325 částku 780,85 Kč, za toxikologické vyšetření uhradila žalobkyně společnosti [právnická osoba] na základě faktury [číslo] částku 850 Kč. Vyšetření potvrdilo vliv drog na žalovaného. Dopisy ze dne 22. 4. 2021 byl žalovaný vyzván k úhradě částky 781 Kč a 850 Kč ve lhůtě do 15 dnů od doručení výzvy. Výzva byla žalovanému doručena dne 5. 5. 2021. 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce dle § 24 odst. 1, odst. 2, odst. 3, odst. 5 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, příslušenství pak dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně na úhradu nákladů spojených s lékařským a toxikologickým vyšetřením žalovaného a související dopravou byl prokázán, a proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl včetně úroků z prodlení požadovaných vždy od data následujícího po uplynutí lhůty k plnění stanovené v písemné výzvě k úhradě dluhu. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve sporu úspěšné žalobkyni žádné náklady řízení nevznikly. 7. Povinnost žalovaného k úhradě soudního poplatku vyplývá z ustanovení § 2 odstavce 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, (dále jen„ ZoSP“) ve spojení s položkou 1 bod 1. písm a) Sazebníku s ohledem na skutečnost, že žalobkyně je od této povinnosti podle § 11 odst. 2 písm. a) ZoSP osvobozena.