9 C 355/2021-13 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 30. 7. 2021 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 1.800 Kč s příslušenstvím. Svoji žalobu odůvodnil tím, že mezi [právnická osoba] jako zapůjčitelem (dále jen„ [příjmení]“) a žalovanou jako vydlužitelem byla dne 22. 9. 2016 uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na základě níž byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši 20.000 Kč. Žalovaná se zavázala zápůjčku včetně smluvního úroku zaplatit v pravidelných týdenních splátkách po 600 Kč. Žalovaná zápůjčku nesplácela a [příjmení] proto zůstatek zápůjčky včetně příslušenství prohlásil za splatný ke dni 3. 11. 2017. Žalovaná zůstatek zápůjčky nesplatila a je proto povinna hradit úrok z prodlení v zákonné výši. Pohledávka za žalovanou přešla na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 29. 11. 2019 uzavřené mezi žalobcem a [příjmení]. Dlužná částka činí ke dni podání žaloby 1.800 Kč. Žalobce dále požaduje z dlužné částky příslušenství uvedené ve výroku I. rozsudku. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud v dané věci postupoval v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. a k projednání věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, respektive se v rámci lhůty stanovené jim ve výzvě doručené do vlastních rukou v tomto směru nevyjádřili, ačkoliv byli výslovně upozorněni na to, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Z listinných důkazů soud zjistil skutečnosti, které jsou zcela v souladu se skutkovými tvrzeními žalobce, přičemž na tyto listiny soud v plném rozsahu odkazuje. Podle ustanovení § 2390 občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 věty prvé občanského zákoníku, při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. V posuzovaném případě soud postupoval podle shora uvedeného ustanovení občanského zákoníku. Po právním zhodnocení zjištěného stavu věci soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovanou písemnou smlouvu o zápůjčce v souladu s ustanovením § 2390 a násl. občanského zákoníku Touto smlouvou se právní předchůdce žalobce zavázal zapůjčit žalované částku ve výši 20.000 Kč, žalovaná se naproti tomu zavázala tuto částku + smluvní úrok právnímu předchůdci žalobce vrátit v pravidelných týdenních splátkách. Právní předchůdce žalobce žalované částku 20.000 Kč předal, čímž svoji povinnost z uzavřené smlouvy splnil. Žalovaná však své povinnosti vyplývající ze smlouvy nesplnila, neboť zapůjčenou částku právnímu předchůdci žalobce dosud v plné výši nevrátila. Vzhledem k tomu byla žalované stanovena ve výroku I. tohoto rozsudku povinnost vrátit žalobci (který se stal věřitelem pohledávky za žalovanou v důsledku jejího řádného postoupení) zbývající část zápůjčky včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku a ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Žalované byla ke splnění této povinnosti dle ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. určena běžná třídenní lhůta. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, přísluší mu tedy plná náhrada nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny za zastoupení účastníka advokátem dle ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, v celkové výši 600 Kč (odměna za tři úkony právní služby v plné výši - převzetí zastoupení, kvalifikovaná výzva k plnění a podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) a náhrady hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21 % daň z přidané hodnoty dle zákona č. 235/2004 Sb. Celkem byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 1.489 Kč splatná dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalobce, a to v běžné třídenní lhůtě.