9 C 357/2021-14 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobce se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Karlových Varech dne 27. 9. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud stanovil žalované povinnost zaplatit mu částku 21.886,28 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil žalobce tím, že uzavřel se žalovanou dne 16. 2. 2009 Smlouvu o osobní kreditní kartě [číslo] kterou byl žalované poskytnut revolvingový úvěr ve formě úvěrového limitu 20.000 Kč. V souladu se smluvními podmínkami byla žalovaná povinna vrátit poskytnutý úvěr a zaplatit úroky v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaná svoji povinnost splatit úvěr řádně a včas nesplnila. Žalobce proto prohlásil úvěr včetně příslušenství za okamžitě splatný. Splatnost závazků nastala ke dni 20. 5. 2021. Celková dlužná částka činí ke dni podání žaloby 21.886,28 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. Ve věci byl zdejším soudem vydán dne 8. 10. 2021 elektronický platební rozkaz č.j. EPR 226304/2021-6. Proti tomuto platebnímu rozkazu podala žalovaná v zákonné lhůtě odpor, který neodůvodnila. Výzvou obsaženou ve shora uvedeném elektronickém platebním rozkazu byla žalovaná v souladu s ustanovením § 114b odst. 1 o.s.ř. vyzvána, aby se ve lhůtě třiceti dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu písemně vyjádřila ve věci samé k žalobě, která jí byla doručena spolu s elektronickým platebním rozkazem. Žalovaná byla upozorněna, že pokud se bez vážného důvodu včas nevyjádří a ani soudu nesdělí, jaký vážný důvod jí v tom brání, bude mít soud za to, že nárok, který je proti ní žalobou uplatňován, uznává a soud proto ve věci samé rozhodne rozsudkem pro uznání. Lhůta k vyjádření žalované uplynula dne 15. 12. 2021 a žalovaná se k žalobě ve stanovené lhůtě nevyjádřila. <b><i>Podle § 153a odst. 1 věty prvé o.s.ř., uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání.</b></i> <b><i>Podle § 153a odst. 3 o.s.ř. rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6).</b></i> S ohledem na skutečnost, že se žalovaná v určené lhůtě nevyjádřila ve věci samé a soudu ani nesdělila, jaký vážný důvod jí v tom brání, má se za to, že nárok žalobou uplatněný uznává a soud proto rozhodl rozsudkem pro uznání podle ustanovení § 153a odst. 1 a 3 o.s.ř. Povaha sporu, jehož předmětem je peněžité plnění z dvoustranného smluvního závazkového vztahu, nebrání vydání rozsudku pro uznání ve smyslu ustanovení § 153a odst. 2 o.s.ř. Při svém rozhodování vycházel soud toliko ze skutkových tvrzení žalobce. Soud tedy žalobě vyhověl a zavázal žalovanou povinností zaplatit žalobci částku ve výši 21.886,28 Kč se smluvním úrokem a zákonným úrokem z prodlení, neboť počátek prodlení i výše úroku z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku a s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Ke splnění povinnosti byla žalované stanovena běžná třídenní lhůta běžící od právní moci tohoto rozsudku dle ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. Protože byl žalobce ve věci plně úspěšný, dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. soud přiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Náklady řízení žalobce tvoří soudní poplatek ve výši 876 Kč, odměna za zastoupení účastníka advokátem dle ustanovení § 6 odst. 1, § 7, § 8 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, v celkové výši 5.940 Kč za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, kvalifikovaná výzva k plnění a podání žaloby) a náhrada hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21 % daň z přidané hodnoty dle zákona č. 235/2004 Sb. Celkem tedy žalobci náleží náhrada nákladů řízení ve výši 9.152,40 Kč, splatná rovněž v běžné zákonné lhůtě k rukám zástupce žalobce.