10 C 147/2021-64 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobkyně se domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ke shora specifikovaným nemovitostem tak, aby by byly přikázány do výlučného vlastnictví žalovaného oproti vyplacení vypořádacího podílu ve výši 1.050.000 Kč, s odůvodněním, že sama nemá na spoluvlastnictví zájem, žalovaný se však vyjádřil, že by si v případě příznivé finanční situace nemovitosti ponechal. Obvyklá cena nemovitostí byla znalkyní oceněna na 2.100.000 Kč. K výzvě soudu ohledně mimosoudního jednání stran došlo mezi účastníky po zahájení soudního řízení v říjnu 2021 k pokusu společné nemovitosti prodat třetí straně, přestože již byly připraveny smlouvy, došlo v důsledku jednání strany žalované ke zmaření obchodu. Žalovaný s návrhem na vypořádání nefunkčního spoluvlastnického vztahu souhlasil, vymezil se však vůči způsobu vypořádání navrhovaného žalobkyní. Na konci roku 2020 sice připustil v případě své solventnosti možnost odkoupení podílu žalobkyně, přičemž výše ceny se měla odvíjet od částky zjištěné pro účely dědického řízení (cena za polovinu předmětných nemovitostí činila částku 605.000 Kč), v současné době však již nemá o odkup spoluvlastnického podílu zájem a navrhuje prodej spoluvlastnictví ve veřejné dražbě. Co se týče k žalobkyní tvrzenému zmaření obchodu ze strany žalovaného, uvedl žalovaný, že jako jediný připravené smlouvy podepsal, k jejich uzavření pak nedošlo v důsledku včasného neinformování jeho manželky, která byla dle požadavků banky rovněž povinna podepsat zástavní smlouvu. Mezi účastníky bylo nesporné, že jsou na základě usnesení Okresního soudu v Karlových Varech ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], v právní moci od [datum], spoluvlastníky bytu [číslo] v bytovém domě [adresa] stojícím na parcele [číslo] s podílem na společných částech domu a pozemku o velikosti [číslo], vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Karlovarský kraj, katastrální pracoviště Karlovy Vary na LV [číslo] pro k. ú. [část obce], obec Karlovy Vary, a pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba bez [adresa] e., zapsaného v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Karlovarský kraj, katastrální pracoviště Karlovy Vary na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce], obec Karlovy Vary, a to každý jednou polovinou. K dohodě ohledně vypořádání jejich spoluvlastnictví mezi nimi nedošlo. Předmět spoluvlastnictví není možné reálně rozdělit. Žádný s účastníků nemá zájem, aby byly výše specifikované nemovitosti přikázány do jeho vlastnictví za přiměřenou náhradu druhému ze spoluvlastníků. Vzhledem k tomu, že všechny právně významné skutečnosti byly mezi účastníky nespornými, neprováděl soud ve věci žádné dokazování. Shora uvedené nesporné skutečnosti považuje soud za skutkový závěr ve věci. Podle § 1140 odst. 1 občanského zákoníku nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle odst. 2 téhož ustanovení každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. Podle § 1143 občanského zákoníku nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Podle § 1144 odst. 1 občanského zákoníku je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Podle § 1147 občanského zákoníku není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky. Soud přezkoumal věc dle citovaných ustanovení a dospěl k následujícím právním závěrům. Účastníci nemají zájem ve spoluvlastnictví setrvávat, o jeho vypořádání se však nedohodli. Proto o toto vypořádání požádali soud vázaný postupovat ve věci zákonem daným způsobem. Předmětné nemovitosti nelze rozdělit, o jejich přikázání do výlučného vlastnictví nemá žádný z účastníků zájem. V úvahu tedy přichází poslední z možných způsobů a to prodej společných nemovitostí ve veřejné dražbě a následné rozdělení výtěžku dle spoluvlastnických podílů, v daném případě tedy každému z účastníků jednou polovinou. Proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. Co se týče nákladů řízení, rozhodl soud dle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, když úspěch ve věci samé je třeba poměřovat optikou tohoto typu řízení. Žalobkyně s ohledem na předchozí postoj žalovaného vstupovala do řízení s požadavkem na přikázání společné věci žalovanému, ostatně sám žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že ještě před zahájením řízení možnost odkoupení podílu žalobkyně připustil. Pokud soud s ohledem na učiněná zjištění rozhodl tak, jak je patrno z výrokové části rozsudku, nelze hovořit o úspěchu ani žalobkyně ani žalovaného. Soud proto žádnému z účastníků náklady řízení nepřiznal.