10 C 154/2022-58 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) 2. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 6.892,48 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti žalovaného vyplývající ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne 20. 2. 2019 Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr (revolvingový) s celkovým úvěrovým rámcem 5.000 Kč. Žalovaný měl úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 250 Kč vždy k 20. dni v měsíci spolu s 16,90% obchodním úrokem. Žalovaný úvěr vyčerpal, avšak řádně nesplácel. Žalobkyně proto úvěr ke dni 26. 1. 2020 zesplatnila, což žalovanému oznámila v dopise téhož dne a současně mu oznámila aktuální výši dluhu v částce 7.232 Kč. Na předžalobní výzvu ze dne 23. 9. 2020 žalovaný nereagoval. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byla výzva doručena na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 20. 2. 2019 soud zjistil, že jejím obsahem je závazek žalobkyně jakožto bankovního ústavu poskytnout žalovanému úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 5.000 Kč a závazek žalovaného splatit tento úvěr včetně běžného úroku způsobem sjednaným smlouvou v závislosti na výši čerpaného úvěru, a to včetně smluvního úroku ve výši 16,90 % ročně. 5. Z dopisu žalobkyně ze dne 25. 12. 2019 soud zjistil, že jeho obsahem je výzva žalovanému k zaplacení dluhu v té době ve výši 1.703 Kč do 26. 1. 2020 (celkový dluh již činil částku 5.248 Kč) pod pohrůžkou zesplatnění celého dluhu. 6. Z dopisu žalobkyně ze dne 26. 1. 2020 soud zjistil, že jeho obsahem je oznámení žalovanému o okamžité splatnosti celého dluhu k témuž dni z důvodu prodlení s úhradou dluhu. 7. Z dopisu zástupce žalobkyně ze dne 23. 9. 2020 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ještě před podáním žaloby. 8. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi věřitelem a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o.z. Na základě této smlouvy poskytl věřitel žalovanému úvěrový rámec ve výši 5.000 Kč, který žalovaný vyčerpal. Žalovaný se zavázal tyto prostředky splácet způsobem stanoveným úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaného smluvního úroku z úvěru, své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnil. Proto věřitel využil svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení obchodních podmínek, kterými byl žalovaný dle předmětné smlouvy vázán, a svoji pohledávku ke dni 26. 1. 2020 zesplatnila a vyzvala žalovaného k splacení dluhu. V souladu s ustanovením § 2395 o.z. tak žalovanému vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru. 10. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 o.z., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6.892,48 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.