13 C 267/2022-14 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobkyně se žalobou ze dne 14. 4. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalované byla uložena povinnost k zaplacení částky 52.769,74 Kč s příslušenstvím, skutkově uváděje, jak uvedeno v žalobě. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. V souladu s ustanovením § 115a) o.s.ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Na základě listinných důkazů, nesporných skutečností, soud zjistil následující skutkový stav: Dne 8. 3. 2016 byla mezi [právnická osoba] a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru [číslo] dle níž se banka zavázala žalované poskytnout úvěr v částce 100.000 Kč, žalovaná se zavázala úvěr splácet v 96 měsíčních splátkách po 1653,42 Kč sestávajících z jistiny a smluvního úroku, součástí smlouvy byly úvěrové podmínky. Žalovaná úvěr čerpala ve sjednané výši, a to převodem na účet. Dle výpisu z úvěrového účtu ke smlouvě žalovaná splátky nehradila řádně. [příjmení] dopisem z 20. 9. 2020 úvěr zesplatnila s výší pohledávky 60.695,38 Kč, z toho na jistině 58.179,73 Kč. Žalovaná uhradila v lednu a únoru 2022 vždy 1.654 Kč, na jistině zůstala nezaplacena částka 52.769,74 Kč. Dne 21. 10. 2021 a 16. 9. 2021 byly uzavřeny smlouvy o postoupení pohledávky za žalovanou, postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Žalovanou nebylo ničeho zaplaceno přes předžalobní výzvu. V souladu s ustanovením § 2395 občanského zákoníku, na základě skutkového stavu, jak uvedeno shora, shledal soud žalobou uplatněný nárok včetně příslušenství důvodným, neboť mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou vznikl právní vztah, jehož právním důvodem vzniku byla předmětná smlouva o úvěru, přičemž žalovaná porušila své právní povinnosti, když sjednané splátky úvěru nesplácela řádně, věřitel v souladu s obchodními podmínkami svým oznámením úvěr prohlásil za splatný, jak uvedeno ve skutkových zjištěních. Ve smyslu ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. se žalovaná dnem následujícím po dni zesplatnění ocitla v prodlení s plněním svého peněžitého závazku, když výši úroku z prodlení soud stanovil v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výši úroku ve smluvené výši, jak uvedeno ve výroku rozhodnutí. Aktivní legitimace žalobkyně ohledně žalobou uplatněného nároku je dána, neboť žalobkyně se na základě smlouvy o postoupení pohledávky stala věřitelem žalované. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., § 142a o. s. ř.. Soud žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k uplatňování práva, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2.111 Kč, náhrady nákladů právního zastoupení, tj. odměny advokáta za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, sepis a podání žaloby, předžalobní výzva) po 3.220 Kč dle § 6 odst. 1, § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), 3 režijních paušálech po 300 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jakož i DPH ve výši 21 % z těchto nákladů dle § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem ve výši, jak uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.