14 C 96/2022-87 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 8.584,05 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněných povinností vyplývajících žalované ze Smlouvy o povoleném debetu [číslo] uzavřené dne 28. 11. 2013 mezi [právnická osoba], IČ: [číslo], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) s tím, že pohledávka byla na žalobkyni postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 3. 2020. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Dne 28. 11. 2013 byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou uzavřena Smlouva o o povoleném debetu [číslo] na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované kontokorentní úvěr do výše úvěrového limitu 21.000 Kč a žalovaná se jej zavázala splatit spolu s úrokem ve výši 21,90 % ročně a poplatky nejdéle do jednoho roku od čerpání úvěru. Nedílnou součástí smlouvy byly i Produktové podmínky [právnická osoba], v jejichž čl.. IX. bylo ujednáno, že pokud nedojde k zaplacení úvěru ve lhůtě splatnosti, bude celý záporný zůstatek na účtu považován za nepovolený záporný zůstatek. Žalovaná se dostala do nepovoleného záporného zůstatku, a proto právní předchůdce žalobkyně dopisem ze dne 13. 2. 2020 prohlásil veškeré závazky vyplývající ze smlouvy za splatné a vyzval žalovanou k okamžité úhradě dluhu v e výši 8.584 Kč. Žalovaná z tohoto titulu právnímu předchůdci žalobkyně ničeho neuhradila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 25. 3. 2020 postoupil právní předchůdce žalobkyně pohledávku za žalovanou na žalobkyni. 5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle ust. § 3028 občanského zákoníku aplikoval soud na právní poměry účastníků právní úpravu účinnou do 31.12.2013, tj. obchodní zákoník č. 513/1991 Sb. a občanský zákoník č. 40/1964 Sb. 6. Podle ustanovení § 261 odst. 3 písm. d) obchodního zákoníku se částí třetí obchodního zákoníku řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy ze smlouvy o běžném účtu. 7. Podle ustanovení § 708 odst. 1 obchodního zákoníku smlouvou o běžném účtu se zavazuje banka zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na zřízený účet vklady a platby a uskutečňovat z něho výplaty a platby. 8. Podle ustanovení § 711 obchodního zákoníku smlouva o běžném účtu může stanovit, že banka provede do určité částky příkazy k platbám, i když k tomu není dostatek peněžních prostředků na účtu. Nejsou-li práva a povinnosti stran při poskytnutí těchto peněžních prostředků sjednány ve smlouvě o běžném účtu, řídí se úpravou smlouvy o úvěru (§ 497 a násl.). 9. Podle ustanovení § 497 obchodního zákoníku smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 497 obchodního zákoníku, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované možnost čerpat finanční prostředky ze svého účtu do výše dohodnutého úvěrového limitu oproti závazku žalované vrátit ve stanovené lhůtě poskytnuté peněžní prostředky včetně úroků a poplatků. Žalovaná své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně splácet poskytnutý úvěr nesplnila, záporný finanční zůstatek na účtu žalované se tak v souladu s čl. IX. Produktových podmínek stal nepovoleným záporným zůstatek a právnímu právní předchůdce žalobkyně vzniklo právo požadovat po žalované zaplacení celého nepovoleného záporného zůstatku včetně sjednaných úroků a poplatků. Vzhledem ke skutečnosti, že pohledávka původního věřitele byla dle ust. § 524 a násl. občanského zákoníku platně postoupena na žalobkyni, shledal soud žalobu oprávněnou a žalobě vyhověl včetně požadovaného úroku z prodlení uplatněného v souladu s § 517 odst. 2 občanského zákoníku, dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované v § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8.584,05 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.