CS · EN DE FR brzy

16 C 7/2021-112 — Okresní soud v Karlových Varech

ECLI: ECLI:CZ:OSKV:2022:16.C.7.2021.1
Datum: 2022-03-14
Předmět: určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru zaměstnancem
Ustanovení: ["§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 120 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 9 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 56 z. č. 262/2006 Sb.", "§ 60 z. č. 262/2006 Sb.", "§ 141 z. č. 262/2006 Sb.", "
["jízdné""okamžité zrušení pracovního poměru""peněžité plnění""smlouva pracovní"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru zaměstnancem. Aplikuje: § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 120 (99/1963 Sb.), § 9 vyhl. č. 177/1996 Sb..
1. Žalobkyně se žalobou domáhá učení neplatnosti právního jednání v podobě okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne [datum]. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že účastníci řízení uzavřeli dne [datum] pracovní smlouvu, přičemž žalovaný dopisem ze dne [datum] přistoupil k okamžitému zrušení pracovního poměru z důvodu, že„ nebyla žalovanému vyplacena mzda k datu výplatního termínu [datum] a dále že mu nebyla vyplacena mzda za měsíc červen [částka] ve výplatní termín [datum]“. Žalobkyně opakovaně korespondovala se žalovaným a vyzývala jej k nástupu do práce poté, co žalovaný ukončil pracovní neschopnost ke dni [datum]. Následně žalobkyně sdělila žalovanému, že žalovaný odmítl vykonávat práci pro žalobkyni, jsou mu vykazovány neomluvené směny a bude mu krácen nárok na dovolenou. Naposledy žalobkyně vyzývala žalovaného k nástupu do práce dne [datum]. Dále žalobkyně namítala, že žalobkyně za žalovaného uhradila pokuty a že žalovaný neoprávněně vybral jízdné od zákazníků. V průběhu řízení žalobkyně upřesňovala svá tvrzení s tím, že se se žalovaným dohodla na srážce ve výši [částka] odpovídajícím platbám, které měla žalobkyně uhradit v souvislosti s porušením pravidel silničního provozu žalovaným při cestě v Maďarsku. Dále žalobkyně upřesňovala svá tvrzení ohledně dalších škod při vybírání jízdného, jakož i upřesňovala otázku mzdy za červen 2020 z důvodu absencí žalovaného, aby v podání ze dne [datum], jímž žalobkyně reagovala na výzvu k doplnění tvrzení a označení důkazů ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací], sdělila, že žalovanému náležela za květen a červen 2020 vždy hrubá mzda ve výši [částka] (čistá mzda ve výši [částka]) a že žalovaný žalobkyni způsobil škodu ve výši [částka], přičemž tato částka byla na základě dohody se žalovaným ze dne [datum] sražena z jeho mzdy. 2. Žalovaný proti žalobě namítal, že se žalobkyní nedohodl na žádných srážkách ze mzdy kromě částky [částka] a že mu žalobkyně neuhradila mzdu za květen a červen 2020. 3. Soud ve věci nařídil jednání na [datum], jež bylo účastníkům řízení, respektive jejich zástupcům doručeno s velkým časovým předstihem, žalobkyni konkrétně dne [datum]. Dne [datum] soudu došlo sdělení původního právního zástupce žalobkyně, že u žalobkyně dochází ke změně v osobě společníků a ke změně v osobě jednatelů, přičemž předchozí právní zástupce žalobkyně požádal o odročení nařízeného jednání. Jelikož se nejednalo o žádný z omluvitelných důvodů na straně žalobkyně, pro něž by soud mohl uvažovat o odročení jednání, jednal soud v nepřítomnosti samotné žalobkyně. Při tomto jednání soud zopakoval obsah přednesů účastníků, jednání soudu a obsah provedených důkazů, neboť došlo ke změně v obsazení senátu, kdy předsedkyně senátu JUDr. [jméno] [příjmení] zanikla funkce soudce ke dni [datum]. S ohledem na aktuální stanovisko a tvrzení žalobkyně učiněné v podání ze dne [datum] bylo možné o sporu mezi účastníky rozhodnout na základě nesporných tvrzení účastníků vymezených při prvním jednání dne [datum] a na základě listinných důkazů týkajících se uzavření pracovní smlouvy a existence pracovního poměru mezi účastníky. 4. Na základě shodných tvrzení účastníků (tzv. nesporných tvrzení), jež soud podle § 120 odst. 3 o.s.ř. vzal za svá skutková zjištění, soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru: a. účastníci podepsali pracovní smlouvu dne [datum] a dne [datum] změnu pracovní smlouvy na plný úvazek, b. žalovaný se dohodl se žalobkyní na srážce pokuty ze mzdy za květen 2020 za porušení pravidel silničního provozu ve výši [částka], c. žalobkyně nevyplatila žalovanému zbytek mzdy za květen 2020 ve výši [částka] hrubého po zohlednění dohodnuté srážky dle předchozí věty ve výši [částka] a nevyplatila žalovanému mzdu za červen 2020, d. dopisem ze dne [datum], doručeným žalobkyni dne [datum] žalovaný okamžitě zrušil pracovní poměr pro nevyplacení mzdy za květen a červen 2020, e. pracovní smlouvou ze dne [datum] má soud za prokázané, že v článku III. odst. 3. si účastníci sjednali výplatní termín k 20. dni následujícího měsíce, změnou pracovní smlouvy ze dne [datum], že si sjednali výplatní termín k 20. dni v měsíci na účet žalovaného. 5. Vzhledem k tomu, že bylo možné o žalobě rozhodnout na základě shora uvedených shodných tvrzení účastníků (tzv. nesporných tvrzení) uvedených ad. a. až d. a na základě listinných důkazů uvedených v ad. e., neprováděl soud ve věci žádné další dokazování, neboť provádění těchto důkazů by nevedlo k prokázání právně relevantních skutečností. 6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce může zaměstnanec pracovní poměr okamžitě zrušit jen, jestliže mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí období splatnosti (§ 141 dost. 1). 7. Podle § 141 odst. 1 zákoníku práce mzda nebo plat jsou splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku. 8. Podle § 59 zákoníku práce může zaměstnanec okamžitě zrušit pracovní poměr pouze do dvou měsíců ode dne, kdy se o důvodu k okamžitému zrušení dověděl, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy tento důvod vznikl. 9. V daném případě je nepochybné, že žalovaný jako zaměstnanec žalobkyně přistoupil k rozvázání pracovního poměru jednostranným právním jednáním v podobě okamžitého zrušení, přičemž v listině obsahující toto okamžité zrušení ze dne [datum] řádně skutkově vymezil důvod okamžitého zrušení ve smyslu § 60 zákoníku práce. Tímto důvodem bylo nevyplacení mzdy ze strany žalobkyně dlužné k [datum] a mzdy za červen 2020. Při posuzování platnosti okamžitého zrušení ze strany zaměstnance ze shora uvedeného důvodu je třeba rozlišovat mezi splatností mzdy ve smyslu § 141 odst. 1 zákoníku práce a ujednáním o výplatním termínu. Pro uplatnění důvodu k okamžitému zrušení pracovního poměru pro nevyplacení mzdy (platu) nebo její části není rozhodné, ke kterému dni zaměstnavatel určil (nebo byl sjednán) pravidelný termín výplaty mzdy (platu), neboť možnost okamžitého zrušení pracovního poměru váže § 56 písm. b) zákoníku práce výlučně na uplynutí stanovené lhůty od splatnosti mzdy (platu) ve smyslu § 141 odst. 1 zákoníku práce Počátek běhu patnáctidenní lhůty uvedené v § 56 písm. b) zákoníku práce se bude vždy odvíjet ode dne následujícího po uplynutí posledního dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém zaměstnanci vzniklo právo na mzdu nebo plat (k tomu srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2242/2009). Z pracovní smlouvy ze dne [datum], jakož i ze změny pracovní smlouvy ze dne [datum] přitom vyplývá, že účastníci si neujednali odchylně splatnost mzdy od ust. § 141 odst. 1 zákoníku práce, ale pouze sjednali výplatní termín vždy ke každému 20. dni v měsíci. Mzda žalovaného za květen 2020 byla podle § 141 odst. 1 splatná nejpozději k [datum], mzda za červen 2020 byla splatná nejpozději k [datum]. Pokud žalovaný přistoupil k okamžitému zrušení pracovního poměru dopisem ze dne [datum], který byl žalobkyni doručen dne [datum], respektoval žalovaný lhůtu v délce 15 dnů ve smyslu § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce (uplynutí 15 dnů po splatnosti ve smyslu § 141 odst. 1 zákoníku práce) a také lhůtu ve smyslu § 59 zákoníku práce. Jelikož žalobkyně (po ustálení jejích tvrzení) netvrdila a ani neprokazovala, že by po odvedení srážek předpokládaných zákoníkem práce ze mzdy žalovaného za květen a červen 2020 došlo k dohodě mezi účastníky o provedení dalších srážek ze mzdy žalovaného, kromě částky ve výši [částka], a s přihlédnutím k tvrzení žalobkyně, že žalovaný měl nárok na mzdu za květen a červen 2020 vždy ve výši [částka] hrubého, je zřejmé, že žalobkyně nevyplatila žalovanému celou mzdu za květen 2020 a červen 2020. Podle názoru soudu tak byl naplněn důvod k okamžitému zrušení pracovního poměru podle § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, a proto nebyla žaloba podána důvodně a soud ji v celém rozsahu zamítnul. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za vyjádření k předžalobní výzvě dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky [částka] za vyjádření k žalobě dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky [částka] za vyjádření ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky [částka] za účast na jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., z částky [částka] za účast na jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) a.

Citovaná ustanovení

§ 141 (262/2006 Sb.)§ 56 (262/2006 Sb.)§ 59 (262/2006 Sb.)§ 60 (262/2006 Sb.)§ 120 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situaceOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIWidget pro webyO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.