9 C 454/2022-15 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 8. 7. 2022 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 17.273,33 Kč s příslušenstvím, představující dlužný regresní nárok, který žalobce vyplatil poškozeným v důsledku způsobení dopravní nehody motorovým vozidlem ve vlastnictví žalovaného, neboť žalovaný neměl k motorovému vozidlu, kterým byla nehoda způsobena, sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Soud v dané věci postupoval v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. a k projednání věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, respektive se v rámci lhůty stanovené jim ve výzvě doručené do vlastních rukou v tomto směru nevyjádřili, ačkoliv byli výslovně upozorněni na to, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud má v dané věci ze žalobcem předložených důkazů za zjištěné, že dne 3. 8. 2019 způsobil žalovaný vozidlem Škoda [registrační značka] (dále jen„ škodící vozidlo“), jehož je vlastníkem a provozovatelem, škodu ve výši 52.618 Kč na vozidle [příjmení] [registrační značka], jehož vlastníkem je [jméno] [příjmení], bytem [adresa] (dále jen„ poškozený 1“) a [anonymizována dvě slova] [země], se sídlem [adresa] („ poškozený 2“) škodu ve výši 3.551 Kč, představující náhradu za zdravotní služby – ošetření spolujezdkyně [jméno] [příjmení], [datum narození] a škodu ve výši 2.231 Kč, představující náhradu za zdravotní služby – ošetření poškozeného 1. Žalovaný způsobil škodu tím, že nepřizpůsobil rychlost škodícího vozidla, přejel do protisměru, kde narazil do levé boční části vozidla poškozeného 1. Žalovaný svým jednáním porušil podle zjištění Policie ČR ustanovení § 18 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb. a mohl se dopustit přestupku podle ustanovení § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb. (prokázáno záznamem o dopravní nehodě ze dne 3. 8. 2019 s fotodokumentací Policie ČR, výpisem z databáze pojistných smluv, zápisem o poškození vozidla ze dne 7. 8. 2019, vyúčtováními [anonymizováno], stanovením výše skutečné škody, likvidační zprávou [anonymizováno] č. [anonymizováno] [rok] [číslo]). Žalovaný neuzavřel k datu vzniku škody povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem škodícího vozidla. Ustanovení § 24 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb. ukládá žalobci poskytnout plnění za škodu způsobenou provozem vozidla, za kterou odpovídá osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti. V daném případě odpovídá za vzniklou škodu žalobce jako provozovatel vozidla podle ustanovení § 2927 zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ NOZ“) a jako vlastník a řidič vozidla podle ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., v platném znění, jelikož porušil povinnosti při provozu na pozemních komunikacích. Pojistnou událost vyřizovala [právnická osoba] [anonymizováno] (dále jen„ pověřený partner“), která má pro tyto činnosti odpovídající personální a technické zázemí. Pověřený partner škodní událost prošetřil a zkompletoval dokumentaci potřebnou k výplatě plnění poškozeným a poskytl ji žalobci. Žalobce v návaznosti na šetření pověřeného partnera uhradil dne 23. 1. 2020 a 28. 11. 2019 poškozenému 1 náhradu škody celkem ve výši 52.618 Kč, poškozenému 2 dne 13. 4. 2021 náhradu za zdravotní služby ve výši 3.551 Kč a dne 29. 3. 2022 náhradu za zdravotní služby ve výši 2.231 Kč a samotnému pověřenému partnerovi dne 3. 12. 2019 poplatek ve výši 2.420 Kč představující náhradu spojenou s vyřízením případu (prokázáno stanovením výše skutečné škody, oznámením o ukončení škodné události poškozeným, prohlášením o výši odměny za likvidaci škodních událostí, výpisem detailu transakcí). Žalobce vyzval písemně žalovaného k uhrazení částky 20.273,33 Kč, a to z důvodu, že žalovaným vlastněné motorové vozidlo způsobilo dopravní nehodu v době, kdy k němu neměl sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla, a proto má žalobce dle ustanovení § 29 odst. 9 zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnil poškozeným podle odstavce 2 písm. a), b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však 300.000 Kč. Žalobce plnil poškozeným a pověřenému partnerovi celkem 60.820 Kč, z čehož jedna třetina činí 20.273,33 Kč (prokázáno upomínkou ze dne 11. 2. 2020). Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku přes výzvu zástupkyně žalobce uhradil pouze co do výše 3.000 Kč, požaduje žalobce po žalovaném částku 17.273,33 Kč a rovněž zákonný úrok z prodlení ode dne 13. 3. 2020 do zaplacení (prokázáno výzvou k plnění ze dne 16. 3. 2022 včetně podacího archu). Dle ustanovení § 24 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ve znění účinném od 1. 1. 2018, Kancelář ([anonymizováno]) poskytuje z garančního fondu poškozenému plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, kterou je povinna nahradit osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona. Dle ustanovení § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ve znění účinném od 1. 1. 2018, výplatou plnění z garančního fondu vzniká Kanceláři nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a), b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou Kanceláří vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však 300 000 Kč. Vůči pohledávce Kanceláře na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena újma; řidič pouze tehdy, pokud má povinnost újmu nahradit. Za podmínek podle § 10 má Kancelář nárok podle vět prvé a druhé na náhradu toho, co plnila poškozenému včetně nákladů podle věty prvé, bez omezení. Nelze-li určit provozovatele vozidla, je solidárním dlužníkem vůči pohledávce Kanceláře vlastník vozidla. To neplatí pro vlastníka vozidla, jehož pojištění odpovědnosti zaniklo podle § 12 odst. 1 písm. d). Kancelář je povinna požadovat na příslušném garančním fondu, popřípadě na příslušné kanceláři pojistitelů náhradu toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. e) nebo formou náhradního plnění podle § 24a odst. 1 písm. c) a § 24b. V daném případě dospěl soud k závěru, že žalobní návrh byl oprávněný a důvodný, proto mu v celém rozsahu vyhověl. Vozidlo vlastněné žalovaným a jím řízené způsobilo dopravní nehodu v době, kdy k němu žalovaný neměl sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla. Žalobce uhradil za žalovaného poškozeným způsobenou škodu. Podle ustanovení § 24 odst. 2 písm. b) a § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ve znění účinném od 1. 1. 2018, je proto žalovaný povinen nahradit žalobci jednu třetinu toho, co za něj žalobce plnil. Žalovaný svoji povinnost do současné doby nesplnil, proto mu byla stanovena rozhodnutím soudu. Vzhledem k tomu, že žalovaný neplnil řádně a včas, dostal se do prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 NOZ a žalobci vedle dlužné částky náleží i úrok z prodlení ve výši, která je v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Ke splnění povinnosti žalovaného byla stanovena běžná třídenní lhůta běžící od právní moci tohoto rozsudku dle ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, přísluší mu tedy plná náhrada nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny za zastoupení účastníka advokátem dle ustanovení § 6 odst. 1, § 7, § 8 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, v celkové výši 5.460 Kč (odměna za tři úkony právní služby v plné výši - převzetí zastoupení, kvalifikovaná výzva k plnění a podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) a náhrady hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21 % daň z přidané hodnoty dle zákona č. 235/2004 Sb. Celkem byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 8.495,60 Kč splatná žalovaným dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupkyně žalobce, a to rovněž v běžné třídenní lhůtě.