10 C 222/2023-14 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 53 648,69 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] Touto smlouvou se původní věřitel ([právnická osoba] [IČO]) zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 80 000 Kč. Žalovaná tento úvěr čerpala, čímž jí v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných úroků splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 1 541 Kč. Tuto svoji povinnost žalovaná řádně nesplnila, původnímu věřiteli splatila pouze částku 26 351,31 Kč. Původní věřitel proto dopisem ze dne [datum] prohlásil celý dluh žalované za splatný. Původní věřitel žalobkyně následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupil pohledávku vyplývající z uvedené úvěrové smlouvy v celé výši včetně veškerého příslušenství žalobkyni. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Ze Smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že jejím obsahem je závazek původního věřitele jakožto bankovního ústavu poskytnout žalované úvěr ve výši 80 000 Kč a závazek žalované splatit tento úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 1 541 Kč, a to včetně smluveného úroku ve výši 12,2 % ročně. Nedílnou součást smlouvy tvoří obchodní podmínky původního věřitele, jimiž jsou smluvní strany vázány. Ze Všeobecných obchodních podmínek původního věřitele, soud zjistil, že tyto opravňují původního věřitele jednostranně od úvěrové smlouvy odstoupit v případě jejího porušení žalovanou. Účastníci sjednali pro případ prodlení žalované smluvní pokutu ve výši 0,1% denně. Dále byl sjednán poplatek za odeslání písemných upomínek ve výši 499 Kč za odeslání jednotlivé písemné upomínky. Z výpisu z běžného účtu žalované soud zjistil, že žalované byla poskytnuta částka ve výši 80 000 Kč. Přes písemné výzvy právního předchůdce žalobkyně žalovaná svou povinnost neplnila, proto původní věřitel dopisem z [datum] úvěr zesplatnil a vyzval ji k zajištění dostatečného zůstatku na běžném účtu žalované, který pro žalovanou vedl do deseti dnů od vyhotovení výzvy. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že původní věřitel jejím prostřednictvím postoupil pohledávku vyplývající z uvedené úvěrové smlouvy v celé výši včetně veškerého příslušenství žalobkyni. 5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle ust. § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle ust. § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 7. Podle ust. § 2001 občanského zákoníku lze od smlouvy odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon. 8. Podle ust. § 2004 odst. 1 občanského zákoníku se odstoupením od smlouvy závazek zrušuje od počátku. 9. Podle ust. § 2048 odst. 1 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 10. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru podle ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku, na jejímž základě se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované úvěr a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit spolu s úroky. Právní předchůdce žalobkyně své povinnosti vyplývající ze smlouvy splnil, finanční prostředky žalované poskytl, žalovaná však svému závazku úvěr řádně splácet nedostála. Právní předchůdce žalobkyně proto využil svého smluvního oprávnění a od smlouvy odstoupil. S ohledem na uvedené vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně vůči žalované právo na vrácení celého nesplaceného úvěru včetně sjednaných úroků. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně z poskytnutého úvěru uhradila pouze částku 26 351,13 Kč a právní předchůdce žalobkyně postoupil svou pohledávku za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek v souladu s ustanovením § 1879 a násl. občanského zákoníku na žalobkyni, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl včetně nároku žalobkyně na úrok z úvěru a úrok z prodlení dle ust. § 1970 občanského zákoníku od data následujícího po zesplatnění úvěru stejně tak jako v nároku na sjednanou smluvní pokutu. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16 349,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 410 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 60 238,81 Kč sestávající z částky 3 540 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 520 Kč ve výši 2 419,20 Kč.