11 C 79/2023-13 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala vůči žalovanému částky uvedené shora ve výroku s příslušenstvím z titulu Smlouvy o Úvěru od Buřinky a o stavebním spoření s účtem č. [bankovní účet], uzavřené dne 23. 8. 2021 (dále též jen„ smlouva“). Nedílnou součástí smlouvy jsou i Všeobecné obchodní podmínky stavebního spoření žalobkyně (dále též jen„ všeobecné obchodní podmínky“) a ceník žalobkyně. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala zřídit a vést žalovanému účet stavebního spoření do cílové částky a dále poskytnout žalovanému při splnění sjednaných podmínek úvěr ze stavebního spoření. Žalobkyně dne 23. 8. 2021 úvěr ve výši 50 000 Kč žalovanému poskytla. Žalovaný se zavázal hradit poskytnutý úvěr formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 340 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil splátky za měsíce prosinec roku 2022, leden a únor roku 2023, žalobkyně úvěr v souladu se smluvními podmínkami zesplatnila ke dni 5. 4. 2022, neboť se žalovaný ocitl v prodlení se splácením více než dvou splátek, a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu, který vyčíslila takto: 50 000 Kč na jistině, poplatky v celkové výši 2 340 Kč, smluvní pokuta ve výši 156,90 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 352,40 Kč od 26. 8. 2021 do 16. 12. 2022, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 194,70 Kč od 4. 6. 2022 do 16. 12. 2022, úrok ve výši 5,05 % ročně z částky 50 000 Kč od 17. 12. 2022 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 50 000 Kč od 17. 12. 2022 do zaplacení. Žalovaný ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Při zjištění skutkového stavu soud vycházel z listinných důkazů poskytnutých žalobkyní. Ze Smlouvy o Úvěru od Buřinky a o stavebním spoření s účtem číslo [bankovní účet], uzavřené dne 23. 8. 2021, všeobecných obchodních podmínek, ceníku žalobkyně a výpisu z úvěrového účtu číslo [bankovní účet] za období od 23. 8. 2021 do 30. 11. 2022 soud zjistil, že žalovaný v pozici úvěrovaného (dlužníka) uzavřel s žalobkyní jako úvěrujícím (věřitelem) smlouvu o stavebním spoření ke specifikovanému účtu a o poskytnutí požadovaného úvěru. Na základě uzavřené smlouvy poskytla žalobkyně dne 23. 8. 2021 žalovanému peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč za účelem sjednaným ve smlouvě, a to bezhotovostním převodem, které se žalovaný zavázal splácet formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 340 Kč, vždy nejpozději do 25. dne v měsíci (odst. 8.1 smlouvy), přičemž touto splátkou se zavázal splácet nejen jistinu úvěru, ale dále též příslušenství (odst. 8.6 smlouvy). Zároveň se zavázal hradit úrok ve výši 5,05 % ročně (odst. 4.1 smlouvy), poplatky dle ceníku (odst. 5 smlouvy), smluvní pokuty (odst. [číslo] smlouvy). Žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, dostal se do prodlení se splátkami za měsíc prosinec 2022 – únor 2023. Z dopisu ze dne 8. 2. 2022 má soud za prokázané, že byl žalovaný písemně žalovanou vyzýván k úhradě dlužné částky s upozorněním, že z důvodu prodlení může být úvěr zesplatněn. Jelikož žalovaný neuhradil žádnou splátku za měsíce prosinec 2022 - únor 2023, využil žalobce svého oprávnění dle smlouvy a celý úvěr zesplatnil. Tím se stal celý nesplacený úvěr splatným ke dni 31. 3. 2022. Z dopisu ze dne 5. 4. 2022 (Řešení úvěru č. [bankovní účet]) soud zjistil, že zesplatnění úvěru ke dni 31. 3. 2022 bylo žalovanému písemně oznámeno a současně byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky. Před podáním žaloby byl žalovaný opět vyzýván k úhradě dluhu (viz dopis ze dne 1. 12. 2022). 5. Z hlediska skutkového stavu věci soud zjistil, že mezi žalovaným a žalobkyní došlo k uzavření shora specifikované smlouvy, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému účelově vázaný úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaný neplnil své povinnosti ze smlouvy, nehradil řádně a včas stanovené měsíční splátky. Žalobkyně proto v souladu se s ujednáním ve všeobecných obchodních podmínkách prohlásila úvěr za zcela splatný a požadoval zaplacení veškerých dlužných částek včetně příslušenství. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, proto vzal soud tvrzení žalobkyně o dlužných částkách na jistině, kapitalizovaném smluvním úroku, poplatcích a smluvní pokutě za prokázaná, podpořená předloženými listinnými důkazy. 6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 7. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.”), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 2398 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. 10. Podle § 2399 odstavce 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 11. Dle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným (žalobkyně coby podnikatel a žalovaný coby spotřebitel; § 1810 o. z.) byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 o. z. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 50 000 Kč. Pro nikoli řádné splácení úvěru byl úvěr prohlášen ke dni 31. 3. 2022 za okamžitě splatný a žalovaný se následujícího dne ocitl v prodlení. Jelikož žalovaný poskytnuté peněžní prostředky řádně a včas nevrátil, uložil mu tuto povinnost soud rozsudkem, a to včetně souvisejících plnění, jež vyplývají z uzavřené smlouvy, všeobecných obchodních podmínek a sazebníku žalobkyně. O požadovaném zákonném úroku z prodlení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kdy ohledně počátku prodlení byl akceptován návrh žalobkyně. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14 877,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 100 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 52 496,90 Kč sestávající z částky 3 220 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 560 Kč ve výši 2 217,60 Kč.