11 C 96/2023-35 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 11 415,32 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti žalovaného vyplývající ze Smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne [datum] (dále též jen„ Smlouva“). Touto Smlouvou se právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]) zavázala zřídit a vést pro žalovaného běžný účet č. [bankovní účet] a následně poskytnout žalovanému čerpání peněžních prostředků z běžného korunového účtu až do výše debetního zůstatku ve výši 7 000 Kč -kontokorentní úvěr Flexikredit. Nedílnou součástí této Smlouvy jsou Dispozice ke kontokorentnímu úvěru, Produktové podmínky spotřebitelského kontokorentního úvěru a Všeobecné obchodní podmínky [příjmení] (dále jen„ Podmínky“), Úrokový lístek [příjmení] a Sazebník Banky, se kterými se žalovaný dle prohlášení ve Smlouvě seznámil. Žalovaný se zavázal, že jeho běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň jedenkrát v průběhu každých [číslo] dnů čerpání Flexikreditu a že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50 % poskytnutého úvěrového limitu a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Dále se žalovaný zavázal neocitnout se v prodlení se splněním jakéhokoliv svého závazku vzniklého ze Smlouvy. Žalovaný překročil povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na jeho běžném účtu ve výši 9 615,32 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně využila svého smluvního oprávnění a zrušila žalovanému poskytování kontokorentního úvěru Flexikredit, debetní zůstatek z běžného účtu ve výši 9 615,32 Kč převedla dne [datum] na nově otevřený zvláštní úvěrový účet a umožnila žalovanému jeho splácení ve splátkách. Žalovaný však dluh nesplácel, právní předchůdkyně žalobkyně proto využila svého smluvního oprávnění a dlužnou částku dopisem ze dne 12. 5 2021 zesplatnila ke dni [datum] a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 11 415, 32 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svoji pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Na výzvu žalobkyně ze dne [datum] k zaplacení dluhu žalovaný nereagoval. 2. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal, po celou dobu řízení zůstal zcela pasivní. 3. Soud rozhodl ve věci bez nařízení ústního jednání dle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen„ o. s. ř.“). 4. Ze Smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne [datum] a Dispozic ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne [datum] vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], zřídila žalovanému bankovní účet č. [bankovní účet]. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout kontokorentní úvěr Flexikredit formou debetního zůstatku na zřízeném bankovnímu běžnému účtu žalovaného s povoleným úvěrovým limitem do výše 7 000 Kč a žalovaný se zavázal, že jeho běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň jedenkrát v průběhu každých [číslo] dnů čerpání Flexikreditu a že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50 % poskytnutého úvěrového limitu a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Účastníci se dohodli na úrokové sazbě 21,99 % ročně, z nepovoleného debetního zůstatku pak na úrokové sazbě ve výši 29 % ročně. Dle smlouvy se žalovaný zavázal hradit poplatky, jejichž výše je stanovena v Dispozicích ke Smlouvě. 5. Z upomínek ze dne [datum], [datum] a [datum] se podává, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného opětovně vyzývala k úhradě dlužné částky, přičemž mu stanovila náhradní lhůtu k plnění a upozornila ho, že po marném uplynutí této lhůty se stane celý dluh okamžitě splatným. Současně mu sdělila, že za odeslání upomínky mu byl naúčtován poplatek ve výši 600 Kč. 6. Z oznámení o vyčíslení dluhu ze dne [datum] vyplývá zesplatnění dlužné částky ve výši 11 415,32 Kč ke dni [datum]. 7. Veškeré transakce uskutečněné na úvěrovém účtu, průběh čerpání a splácení úvěru, účtované poplatky, úroky připsané k tíži účtu a celkový pohyb finančních prostředků na úvěrovém účtu je zřejmý z výpisů pohybů na účtu. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně její přílohy, soud zjistil, že pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem ze dne [datum], zaslaným doporučeně dne [datum], v němž byl žalovaný současně vyzván k úhradě dlužné částky novému věřiteli. 9. Z předžalobní výzvy k úhradě ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný byl žalobkyní (prostřednictvím jejího právního zástupce) vyzván k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby. 10. Žalovaný v průběhu řízení nijak neprokázal a ani z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by žalovaný dlužnou částku žalobkyni do dnešního dne uhradil. 11. Vzhledem k tomu, že si jednotlivá dílčí skutková zjištění vzájemně neodporují, poukazuje na ně soud jako na skutkový závěr ve věci. 12. Soud učinil tento první závěr: 13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 občanského zákoníku. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 7 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit spolu se smluveným úrokem. Žalovaný však neplnil povinnosti plynoucí pro něj z uzavřené smlouvy o úvěru, byl vyzván k zaplacení dlužné částky, avšak na výzvy nereagoval a dlužnou částku nezaplatil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byl prokázán s poukazem na ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 o. z. přechod žalované pohledávky z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Vzhledem ke skutečnosti, že postupitel oznámil dlužníkovi postoupení pohledávky, je dlužník povinen v souladu s ustanovením § 1882 odst. 1 o. z. poskytnout plnění přímo postupníkovi. 17. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citované zákonné ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě a přisoudil žalobkyni požadovanou jistinu, sjednaný obchodní úrok (výše smluvního úroku odpovídá smluvním ustanovením), poplatky ve výši 1 800 Kč (3 x 600 Kč) za zaslání upomínek (které si žalobkyně oprávněně připočetla dle Dispozic), a dále přisoudil žalobkyni též úrok z prodlení uplatněný v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 11 415,32 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. V projednávané věci je třeba vycházet z ustanovení § 14b a. t., neboť jde o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, který je žalobkyní opakovaně uplatňován ve skutkově i právně obdobných věcech (byť lze připustit, že v jednotlivostech se skutková i právní argumentace obsažená v podávaných žalobách může lišit) a předmětem řízení je současně částka nepřevyšující 50 000 Kč.