13 C 166/2023-24 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobkyně se žalobou ze dne 1.3.2023 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost k zaplacení částky 134.236,54 Kč s příslušenstvím, skutkově uváděje, jak uvedeno v žalobě. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. soud ve věci jednal v nepřítomnosti žalovaného. Na základě listinných důkazů, nesporných skutečností, soud zjistil následující skutkový stav: Dne 30.9.2020 byla mezi [právnická osoba] a žalovaným uzavřena smlouva o půjčce [číslo] dle níž se banka zavázala žalovanému poskytnout úvěr v částce 173400 Kč, žalovaný se zavázal úvěr splácet v 88 měsíčních splátkách po 2917 Kč sestávajících z jistiny a smluvního úroku, součástí smlouvy byly úvěrové podmínky. Žalovaný úvěr čerpal ve sjednané výšit. Dle výpisu z úvěrového účtu ke smlouvě žalovaný splátky nehradil řádně. [příjmení] dopisem z 20.5.2021 úvěr zesplatnila s výší pohledávky 175127,94 Kč, z toho na jistině 167965,92 Kč. Dne 12.10.2022 banka uzavřela s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávky za žalovaným, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dne 2.11.2022. Žalovaným nebylo ničeho zaplaceno přes předžalobní výzvu z 18.2.2022. Dne 7.10.2020 byla mezi [právnická osoba] a žalovaným uzavřena smlouva o kontokorentu [číslo] dle níž se banka zavázala žalovanému poskytnout úvěr do výše 5000 Kč, za podmínek uvedených ve smlouvě. Žalovaný úvěr čerpal, došlo k překročení sjednaného limitu. [příjmení] dopisem z 19.5.2021 úvěr zesplatnila s výší pohledávky 2654,67 Kč. Dne 12.10.2022 banka uzavřela s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávky za žalovaným, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dne 2.11.2022. Žalovaným nebylo ničeho zaplaceno přes předžalobní výzvu z 18.2.2022. V souladu s ustanovením § 2395 občanského zákoníku, na základě skutkového stavu, jak uvedeno shora, shledal soud žalobou uplatněné nároky včetně příslušenství důvodnými, neboť mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným vznikly právní vztahy, jejichž právním důvodem vzniku byly předmětná smlouvy, přičemž žalovaný porušil své právní povinnosti, když sjednané splátky úvěru nesplácel řádně, na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek, věřitel v souladu s obchodními podmínkami svým oznámením úvěr prohlásil za splatný, jak uvedeno ve skutkových zjištěních. Ve smyslu ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. se žalovaný dnem následujícím po dni zesplatnění ocitl v prodlení s plněním svého peněžitého závazku, když výši úroku z prodlení soud stanovil v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výši úroku ve smluvené výši. Aktivní legitimace žalobkyně ohledně žalobou uplatněných nároků je dána, neboť žalobkyně se na základě smlouvy o postoupení pohledávky stala věřitelem žalovaného. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., § 142a o. s. ř.. Soud žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k uplatňování práva, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5370 Kč, náhrady nákladů právního zastoupení, tj. odměny advokáta za čtyři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, sepis a podání žaloby, předžalobní výzva, účast u jednání) po 6500 Kč dle § 6 odst. 1, § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), 4 režijních paušálech po 300 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhrady za ztrátu času dle § 14 ve výši 200 Kč, náhrady cestovného ve výši 259,94 Kč (dle písemné specifikace), jakož i DPH ve výši 21 % z těchto nákladů dle § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem ve výši, jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.