13 C 191/2023-17 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 13.3.2023 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost k zaplacení částky 266.850,21 Kč s příslušenstvím, skutkově uváděje, jak uvedeno v žalobě. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Dle § 115a o. s. ř. ve věci samé bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, rozsudek byl vyhlášen veřejně dne 30.6.2023. 4. Na základě listinných důkazů, nesporných skutečností soud zjistil následující skutkový stav: 5. Dne 20.1.2020 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru [číslo] dle níž se banka zavázala žalovanému poskytnout úvěr v částce 277.500 Kč, žalovaný se zavázal úvěr splácet v 96 měsíčních splátkách ve výši 4.524 Kč sestávajících z jistiny a smluvního úroku, součástí smlouvy byly úvěrové podmínky, RPSN 12,63 %. Žalovaný dne 20.1.2020 čerpal úvěr ve sjednané výši, a to převodem na sjednaný účet. Dne 7.12.2021 byl ke smlouvě uzavřen dodatek, došlo k odkladu splátek. Dle historického výpisu k úvěrovému účtu žalovaný nehradil splátky řádně. Dopisem z 16.11.2022 banka vyzvala žalovaného k úhradě dlužných splátek ve lhůtě do 4.1.2023, s tím, že v případě nezaplacení se poledávka ve výši zůstatku úvěru s příslušenstvím stane splatnou. Žalovaný ničeho neuhradil. Zůstala neuhrazena částka 265.967,50 Kč na jistině a poplatcích, na kapitalizovaném úroku částka 36.088,40 Kč, na kapitalizovaném úroku z prodlení částka 2.039,19 Kč. Dle smlouvy o bankovních službách z 20.1.2020 byl žalovanému zřízen běžný účet, který byl zrušen k 13.7.2022 se záporným zůstatkem 882,66 Kč. Žalovaným nebylo ničeho zaplaceno přes předžalobní výzvu z 10.2.2023. 6. Dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se zavazuje úvěrující, že úvěrovanému na požádání poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. V souladu s citovaným zákonným ustanovením, na základě skutkového stavu, jak uvedeno shora, shledal soud žalobou uplatněné nároky včetně příslušenství důvodnými, neboť mezi žalobcem a žalovaným vznikly právní vztahy, jejichž právním důvodem vzniku byla předmětná smlouva o úvěru uzavřená dle § 2395 občanského zákoníku, smlouva o účtu dle § 2662 občanského zákoníku, přičemž žalovaný porušil své právní povinnosti, když sjednané splátky úvěru nesplácel řádně, věřitel v souladu s úvěrovými podmínkami úvěr zesplatnil, na účtu vznikl debetní zůstatek, jak uvedeno ve skutkových zjištěních. Ve smyslu ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb. se žalovaný dnem následujícím po dni zesplatnění, převedení debetního zůstatku na účet pohledávek, ocitl v prodlení s plněním svého peněžitého závazku, když výši úroku z prodlení soud stanovil v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výši úroku ve smluvené výši, jak uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. 8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., § 142a o. s. ř., neboť žalobce měl ve věci plný úspěch a soud mu přiznal právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k uplatňování práva, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku v částce [číslo] - Kč, náhrady nákladů právního zastoupení, tj. odměny advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis a podání žaloby, výzva k plnění) po [číslo] - Kč dle § 6 odst. 1, § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., třech režijních paušálů po 300 - Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jakož i DPH ve výši 21 % z těchto nákladů dle § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem ve výši, jak uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.