15 C 124/2023-10 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 33.883,53 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněných povinností vyplývajících žalovanému ze smlouvy o revolvingovém úvěru vedeným na účtu č. [bankovní účet], uzavřené mezi účastníky dne 14. 7. 2021. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. V souladu s ust. § 115a o.s.ř. rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání. 4. Ze smlouvy o úvěru ze 14. 7. 2021 soud zjistil, že téhož dne byla mezi žalobkyní jako úvěrující bankou a žalovaným jako úvěrovaným klientem uzavřena Smlouva o revolvingovém úvěru, jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout úvěrový rámec do celkové výše úvěrového limitu 30.000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr zaplatit v pravidelných měsíčních splátkách po 900 Kč (včetně úroku 16,90 % ročně). Splátky měly být strhávány inkasem z účtu č. [bankovní účet]. Na základě této smlouvy bylo zároveň sjednáno pojištění„ Pojištění vyčerpané částky“ spočívající v pojištění žalovaného jako pojištěného pro případ smrti, invalidity a pracovní neschopnosti. Za uvedené pojištění byl žalovaný povinen měsíčně platit úhradu, vypočtenou z částky včerpané a nesplacené jistiny úvěru k poslednímu dni kalendářního měsíce procentní sazbou uvedenou v Ceníku žalobkyně. V případě prodlení se splácením jedné splátky úvěru bylo možné prohlásit úvěr za splatný ve stanovené lhůtě. 5. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného u žalobkyně a podkladů pro soudní jednání vyplývalo, že žalovanému byl poskytnut 14. 7. 2021 revolvingový úvěr na účet č. [bankovní účet]. Žalovaný úvěr řádně nesplácel (dostal se opakovaně do prodlení, výše dluhu k 27. 5. 2022 činila částku 28.908,97 Kč na jistině, 2.001,90 Kč na řádných úrocích, 13,66 Kč na zákonných úrocích z prodlení, 2.959 Kč na poplatcích, celkem tedy 33.883,53Kč. 6. Z dopisu ze dne 25. 4. 2022 soud zjistil, že žalobkyně jím vyzývala žalovaného k úhradě dluhu ve výši 3.604 Kč. Z dopisu ze dne 28. 5. 2022 soud zjistil, že žalobkyně rozhodla o okamžité splatnosti dluhu k 27. 5. 2022 (ve výši celkem 33.884 Kč). Žalobkyně vyzývala žalovaného k dobrovolné úhradě dluhu před podáním žaloby dopisem z 24. 1. 2023 (který byl téhož dne odeslán poštou žalovanému). 7. Soud uvedená skutková zjištění převzal za svůj skutkový závěr ve věci. 8. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle ust. § 2395 z. č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanský zákoník“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 10. Podle § 2001 občanského zákoníku lze od smlouvy odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon. 11. Podle § 2004 odst. 1 občanského zákoníku se odstoupením od smlouvy závazek zrušuje od počátku. 12. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. občanského zákoníku, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit spolu s úroky. Žalobkyně své povinnosti vyplývající ze smlouvy splnila, finanční prostředky žalovanému poskytla, žalovaný však svému závazku úvěr řádně splácet nedostál. Žalobkyně proto využila svého oprávnění založeného smlouvou a ve spojení s § 2001 občanského zákoníku a od smlouvy odstoupila. S ohledem na uvedené vzniklo žalobkyni vůči žalovanému právo na vrácení celého nesplaceného úvěru včetně sjednaných úroků. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný žalobkyni uhradil dluh pouze částečně, soud žalobě v plném rozsahu (zůstatku dluhu) vyhověl včetně nároku žalobkyně na úrok z úvěru a úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.956 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.356 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.