15 C 259/2023-13 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 23.404,21 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému z rámcové smlouvy [číslo] ze dne 1. 2. 2019 ve spojení s dodatkem [číslo] ze dne 28. 8. 2019 obsahující ujednání o poskytnutí úvěru ve výši 200.000 Kč. Žalovanému byl úvěr poskytnut dne 30. 8. 2019, čímž žalovanému v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost čerpanou částku včetně sjednaných úroků ve výši 10,9 % p.a. splatit měsíčními splátkami ve výši 4.979 Kč splatnými k 15. dni měsíce počínaje dnem 15. 9. 2019 s tím, že celková splatnost úvěru byla stanovena na 15. 10. 2023. Tuto svoji povinnost žalovaný řádně nesplnil, proto žalobkyně dopisem ze dne 27. 2. 2023 prohlásila celý dluh žalovaného za splatný a vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu. Dne 4. 6. 2019 uzavřeli účastníci [příjmení] [číslo] k Rámcové smlouvě, na základě kterého žalovaný požádal o poskytnutí kontokorentu ve výši 5.000 Kč, jehož poskytnutí mu bylo dne 4. 6. 2019 schváleno. Vzhledem k tomu, že žalovaný řádně neplnil své povinnosti plynoucí mu ze smlouvy o poskytnutí kontokorentu, žalobkyně ke dni 27. 2. 2023 kontokorent zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. 2. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav: žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 1. 2. 2019 Rámcové smlouvy [číslo] dne 28. 8. 2019 s dodatek [číslo] na jehož základě bělala uzavřena mezi účastníky smlouva o úvěru č. HU00739439, podle které žalobkyně poskytla dne 30. 8. 2019 žalovanému úvěr ve výši 200.000 Kč. Žalovaný se touto smlouvou zavázal poskytnutý úvěr žalobkyni splatit včetně sjednaných úroků ve výši 10,9 % p.a. měsíčními splátkami ve výši 4.979 Kč splatnými k 15. dni měsíce počínaje dnem 15. 9. 2019 s tím, že celková splatnost úvěru byla stanovena na 15. 10. 2023 žalovaný řádně splácel do 15. 12. [číslo]. Počínaje splátkou splatnou dne 15. 1. 2023 se však dostal do prodlení se splácením úvěru, a proto žalobkyně dopisem ze dne 27. 2. 2023 prohlásila celý dluh žalovaného za splatný a vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu. Dne 4. 6. 2019 uzavřeli účastníci [příjmení] [číslo] k Rámcové smlouvě, na základě kterého žalovaný požádal o poskytnutí kontokorentu ve výši 5.000 Kč, jehož poskytnutí mu bylo dne 4. 6. 2019 schváleno. Vzhledem k tomu, že žalovaný řádně neplnil své povinnosti plynoucí mu ze smlouvy o poskytnutí kontokorentu, žalobkyně ke dni 27. 2. 2023 kontokorent zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka jistinu kontokorentu ve výši 3.712,93 Kč a částku 227,84 Kč, představující smluvní úrok. 5. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Mezi účastníky byla řádně uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr (úvěr a kontokorent), který se zavázal splatit ve smlouvě sjednaným způsobem, což však řádně nesplnil. Žalobkyně přezkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru v souladu s ust. § 86 zák. č. 257/2016Sb. Soud proto s odkazem na citované zákonné ustanovení rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované jistiny, obchodního úroku, tak i co do úroku z prodlení uplatněného v souladu s § 1970 obč. zák. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 937 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 937 Kč.