17 C 121/2023-18 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 13.944 Kč s přísl. (12.000 Kč jistina, 1.944 Kč smluvní pokuta) včetně 46 Kč náklady spojené s uplatněním pohledávky z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze smlouvy o úvěru ze dne 26. 5. 2022, [číslo] která byla uzavřena právním předchůdcem žalobkyně [příjmení] [jméno], [IČO] a žalovaným ohledně poskytnutí částky 12.000 Kč. Na žalobkyni byla pohledávka postoupena smlouvou z 8. 12. 2022. Podáním z 29. 8. 2023 žalobkyně sdělila, že doklady o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nedisponuje a současně vzala žalobu částečně zpět ohledně smluvní pokuty 1.944 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 100 Kč. 2. Usnesením z 4. 9. 2023, č.j. 17 C 121/2013-16 bylo rozhodnuto o částečném zastavení řízení pro částečné zpětvzetí žaloby žalobkyní (ohledně kapitalizovaného úroku a smluvní pokuty) .Usnesení nabylo právní moci 3. 10. 2023. 3. Soud dospěl ke skutkovému závěru: Žalobkyně nedisponovala doklady o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Smlouvou o úvěru ze dne 26. 5. 2022 [číslo] právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ohledně částky 12.000 Kč na dobu 61 dnů bezúročně při úroku 2.760 Kč v případě prodloužení vždy o 30 dnů až na dobu 391 dní (RSPN za první prodloužení 142,7 % a 675,6 % při trvání 391 dnů); prodloužení se stalo aktivní v případě zaslání poplatku ve výši 2.760 Kč do data splatnosti úvěru.. Účastníci dohodli ve smlouvě smluvní pokutu 0,1 % denně z jistiny za každý den prodlení a poplatek 50 Kč za písemnou upomínku (maximálně 3 upomínky). 4. Z výpisu z účtu právního předchůdce žalobkyně soud zjistil, že žalovaný uhradil 26. 5. 2022 verifikační platbu 0,01 Kč a 26. 5. 2022 uhradil právní předchůdce žalobkyně žalovanému částku 12.000 Kč na účet podle smlouvy. 5. Jak vyplývalo z prohlášení smluvních stran o uzavřené dílčí smlouvě o postoupení pohledávek z 16. 1. 2023 a z 24. 1. 2023, původní věřitel postoupil pohledávku na žalobkyni smlouvou z 8. 12. 2022 a postoupení pohledávky oznámil dopisem z 16. 1. 2023 žalovanému. Z dopisu z 20. 2. 2023 (a výpisu úkonů z 16. 5. 2023) soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby upozornila žalovaného na vymáhání dluhu a na možnost úhrady dluhu do 12. 3. 2023. 6. Z dopisu z 27. 5. 2023 soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k dobrovolné úhradě dluhu před podáním žaloby. 7. Uvedená skutková zjištění soud převzal za svůj skutkový závěr ve věci. 8. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2395 z. č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanského zákoníku“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 cit. zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Podle § 2993 věty první občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 11. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku. Protože žalobkyně uvedla, že se nemůže prokázat zkoumáním úvěruschopnosti žalovaného právním předchůdcem žalobkyně, soud posoudil dle § 86 odst. 1, odst. 2 z. č. 357/2016 Sb. smlouvu jako neplatnou (§ 580 odst. 1, § 588 občanského zákoníku). Rozsudek Soudního dvora ze dne 5. března 2020, C [číslo] dospěl k závěru, že porušení povinností úvěrujícího vede k závěru o (absolutní) neplatnosti závazku, nikoli pouze k relativní neplatnosti. Na žalobkyni byla pohledávka ze smlouvy v souladu s § 1879 a násl. občanského zákoníku postoupena. 12. Podle neplatné smlouvy jsou účastníci si povinni vrátit vzájemně poskytnutá plnění (k tomu srovnej § 2993 občanského zákoníku). Protože žalovaný ničeho neuhradil, ale byla mu poskytnuta částka 12.000 Kč, soud žalobě vyhověl ohledně poskytnuté částky i ohledně zákonného úroku z prodlení z přiznané částky v souladu s § 1970, § 1958 odst. 2 občanského zákoníku. Za výzvu k plnění dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku lze považovat dopis z 20. 2. 2023 se lhůtou do 12. 3. 2023; jako odůvodněný a obvyklým nákladů odpovídající soud přiznal žalobkyni náklad na dopis z 20. 2. 2023. Soud tedy zamítl požadavek na úrok z prodlení za dobu předcházející počátku prokazatelného prodlení žalovaného. 13. Žalobkyně měla podle § 142 odst. 2 z. č. 99/1963 Sb. s ohledem na svůj převážný úspěch ve věci právo na úhradu 62 % nákladů řízení požadovaných ve výši 2.252 Kč dle § 14b odst. 1 bod 1., § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. (při zohlednění částek v žalobě požadovaných a přiznaných, s výjimkou běžícího úroku z prodlení, který by dílem přiznán a dílem nepřiznán). Náklady sestávaly ze soudního poplatku 800 Kč, odměny 900 Kč, paušálních náhrad 300 Kč a DPH z odměny a hotových výdajů.