ECLI: ECLI:CZ:OSKV:2023:17.C.87.2023.3 Datum: 2023-09-11 Předmět: 228.809,33 Kč / dohoda o narovnání Ustanovení: ["§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 548 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1884 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1982 z. č. 89/2012 Sb.", ["dlužné nájemné""nájem nebytových prostor""peněžité plnění""postoupení pohledávky"]
O co šlo: 228.809,33 Kč / dohoda o narovnání (["§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 548 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1884 z. č. 89)
1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 228.809,33 Kč jako nedoplatku dluhu podle dohody o narovnání z 20. 10. 2022 (uvedená částka představovala poslední splátku podle uvedené dohody o narovnání ve výši 140.000 Kč a dále částku 88.809,33 Kč, která byla žalované dohodou odpuštěna za podmínky řádného splnění dlužné částky 700.000 Kč podle dohody).
2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a namítala, že dluh z dohody zanikl. Uváděla, že celkem byla podle dohody zaplacena částka 560.000 Kč. [příjmení] dluhu do částky 700.000 Kč ve výši 140.000 Kč zanikl započtením pohledávky žalované vůči účastníku dohody o narovnání [jméno] [příjmení] z titulu dlužného nájemného ve výši 102.872,74 Kč (aniž by uvedená pohledávky byla žalovanou dále specifikována) a dále částky dluhu z vodného a elektřiny (aniž by byla specifikována výše dluhu, osoba dlužníka a určení přesného důvodu vzniku dluhu včetně jeho případných složek). Žalovaná namítala, že není zřejmý důvod požadavku částky 88.809,33 Kč.
3. K jednání soudu dne 11. 9. 2023 se dostavila pouze žalobkyně (její zástupkyně), žalovaná se nedostavila (bez omluvy). Žalované pak v souvislosti s její obranou nemohlo být poskytnuto poučení dle § 118a odst. 1, odst. 3 z. č. 99/1963 Sb. (dále jen „o.s.ř.“). Soud vycházel z obsahu spisu (zejména přednesů účastníků a označených a provedených důkazů).
4. Mezi účastníky bylo nesporné uzavření dohody o narovnání z 20. 10. 2022 s tím, že žalovaná nesporovala autentičnost předloženého znění dohody o narovnání v příloze žaloby.
5. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaná uhradila podle uvedené dohody částku 560.000 Kč a že neuhradila poslední splátku ve výši 140.000 Kč.
6. Mezi účastníky bylo sporné, že žalobkyni vzniklo právo na doplacení odpuštěné části dluhu ve výši 88.809,30 Kč podle čl. II. dohody o narovnání.
7. Mezi účastníky bylo sporné, že žalované svědčilo ke dni postoupení pohledávky [jméno] [příjmení] na žalobkyni právo na úhradu dluhu (nepojatého do dohody o narovnání a které nemohli mít účastníci dohody na mysli). Tvrzení strany žalované byla neurčitá, protože z nich nebylo možné dovodit, že žalované svědčila konkrétní pohledávka vůči [jméno] [příjmení] a že by byly splněny podmínky pro započtení této pohledávky vůči žalobkyni. Žalovaná se k jednání soudu nedostavila, a proto jí nebylo možné poskytnout odpovídající poučení; uvedená obrana byla považována za neurčitou a neprokázanou.
8. Mezi účastníky bylo sporné, že žalobkyně před podáním žaloby žalovanou vyzvala k dobrovolné úhradě dluhu.
9. Soudce ke sporným skutečnostem a dále k výkladu nesporných skutečností provedl důkazy označené žalobkyní (žalovaná žádné další důkazy neoznačila).
10. Z dohody o narovnání z 20. 10. 2022 soud zjistil, že žalobkyně, [jméno] [příjmení], [datum narození] a [IČO] (z výpisu z živnostenského rejstříku vyplynulo, že pod uvedeným IČO vystupuje [jméno] [příjmení], [datum narození], ač v dohodě vystupoval dvakrát se stejným jménem a příjmením: s datem narození a zvlášť pod [příjmení]) a žalovaná uzavřeli dohodu o narovnání. Předmětem dohody bylo vypořádání sporných pohledávek dotčených osob: a) pohledávky, kterou měl [jméno] [příjmení] (s [příjmení]) vůči žalované v částce 1.435.651,69 Kč (z titulu dopravy), b) pohledávky žalované vůči [jméno] [příjmení] (s [příjmení]) z titulu smlouvy o nájmu nebytových prostor z 1. 9. 2015 v částce 96.479,80 Kč, c) pohledávky žalované vůči [jméno] [příjmení] (s datem narození) z titulu odebraného zboží v částce 550.362,56 Kč (faktura z 7. 4. 2022, [číslo]). [jméno] [příjmení] (s [příjmení]) měl mít vůči žalované dluh (včetně dluhu z odebraného zboží) ve výši 646.842,36 Kč a žalobkyně z titulu postoupené pohledávky [jméno] [příjmení] (s [příjmení]) pohledávku 1.435.651,69 Kč vůči žalované (rozdíl uvedených částek činil 788.809,33 Kč). Účastníci dohody se dohodli, že pohledávka žalobkyně a pohledávka žalované vůči [jméno] [příjmení] budou vzájemně započteny a vypořádány tak, že žalovaná zaplatí žalobkyni 700.000 Kč v pěti měsíčních splátkách po 140.000 Kč do 10. dne měsíci (od listopadu 2022) pod ztrátou výhody splátek (na účet žalobkyně). Dohoda obsahovala prohlášení, že v případě splnění dohody budou vzájemné pohledávky [jméno] [příjmení] a žalované zcela vyrovnány. Pokud žalovaná dluh neuhradí podle dohody, žalobkyně byla oprávněna požadovat nad rámec 700.000 Kč úhradu zbývající dlužné částky a příslušenství.
11. Z doručenek datových zpráv z 13. 4. 2023 soud zjistil, že zástupce žalobkyně uplatnil u žalované zaplacení nedoplatku částky 700.000 Kč (140.000 Kč) a nedoplatku původní výše dluhu 89.809,33 Kč (datové zprávy byly žalovanou přečteny 14. 4. 2023).
12. Soud převzal za svůj skutkový závěr skutečnosti mezi účastníky nesporné (protože provedené důkazy nebyly s těmito skutečnostmi v rozporu). Dále má soud za prokázané, že z dohody vyplývalo právo žalobkyně na zaplacení částky rozdílu mezi 788.809,33 Kč (rozdíl vzájemných pohledávek postoupené pohledávky [jméno] [příjmení] a pohledávek žalované) a částky 700.000 Kč. Pokud se žalovaná dostala do prodlení se splněním splátek narovnaných dluhů (celkem částky 700.000 Kč), zůstalo žalobkyni právo na úhradu dlužné splátky (vzniklo právo na úhradu celého zůstatku částky v původní výši 700.000 Kč) a nezaniklo právo na úhradu částky prominuté pro případ řádného splnění částky 700.000 Kč, tedy částky 88.809,33 Kč. Soud má za prokázané, že před podáním žaloby žalobkyně uplatnila u žalované porušení dohody o narovnání a dále právo na zaplacení dlužné splátky 140.000 Kč a podmíněně prominuté části vypořádávaného salda vzájemných pohledávek účastníků dohody. Soud nemá (pro neurčitá tvrzení žalované a nedostatek označení důkazů) za prokázané, že by žalované svědčila pohledávky vůči žalobkyni (popř. pohledávka vůči [jméno] [příjmení], která by existovala v době uzavření dohoda a které se netýkalo předmětné narovnání).
13. Soud dospěl k právnímu závěru: Podle § 1903 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb. (dále jen „o.z.“) dosavadní závazek lze nahradit novým závazkem i tak, že si strany ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné nebo pochybné. Týká-li se narovnání věcného práva k věci zapsané do veřejného seznamu, nastávají účinky narovnání zápisem do tohoto seznamu. Podle § 1905 o.z. narovnání, kterým mají být mezi stranami upravena veškerá práva, nelze vztahovat k takovým právům, která byla vyloučena, ani k právům, která strany zřejmě nemohly mít na mysli.
14. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1884 odst. 1 o.z. dlužníku zůstávají i po postoupení zachovány námitky proti pohledávce, které měl v době postoupení. Své vzájemné pohledávky vůči postupiteli může dlužník namítat i vůči postupníkovi, i když v době postoupení ještě nebyly splatné; musí však své pohledávky postupníkovi oznámit bez zbytečného odkladu poté, co se o postoupení dozvěděl. Podle [číslo] odst. 2 o.z. jestliže však dlužník proti poctivému postupníkovi uznal pohledávku jako pravou, je povinen jej uspokojit jako svého věřitele.
15. Podle § 1982 odst. 1 o.z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Podle § 1982 odst. 2 o.z. započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.
16. Podle § 1995 odst. 1 o.z. promine-li věřitel dlužníku dluh, má se za to, že dlužník s prominutím dluhu souhlasí, pokud neprojevil bez zbytečného odkladu nesouhlas výslovně nebo plněním dluhu. Podle § 548 odst. 1 o.z. vznik, změnu nebo zánik práv lze vázat na splnění podmínky. Je-li zánik práva nebo povinnosti vázán na nemožnou podmínku, nepřihlíží se k ní. Podle § 548 odst. 2 o.z. podmínka je odkládací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky jednání nastanou. Podmínka je rozvazovací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky již nastalé pominou. Podle § 548 odst. 3 o.z. neplyne-li z právního jednání nebo jeho povahy něco jiného, má se za to, že podmínka je odkládací.
17. Účastníci byli účastni na uzavření dohody o narovnání (§ 1903 odst. 1 o.z.), podle které byly vypořádávány vzájemné sporné pohledávky [jméno] [příjmení] a žalované. Dohoda konstatovala, že pohledávka [jméno] [příjmení] vůči žalované byla postoupena na žalobkyni (jako dalšího účastníka dohody) ve smyslu § 1879 o.z.. Protože rozdíl vzájemných pohledávek činil 788.809,33 Kč po započtení dohodou účastníků (§ 1982 odst. 1, § 1991 o.z.) ve prospěch žalobkyně (jako nástupce [jméno] [příjmení]), účastníci sjednali vypořádání dluhu úhradou částky 700.000 Kč ve splátkách s tím, že uvedeným vyrovnáním by byli vzájemné pohledávky (včetně částky 8
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.