17 C 94/2023-13 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobce se domáhal na žalované zaplacení částky 65.385,30 Kč podle uznání dluhu z 14. 9. 2015. Žalobce byl pronajímatelem a žalovaná a [jméno] [příjmení], [datum narození] byli nájemci bytu [číslo] v budově pod adresou [adresa žalované] [obec] podle nájemní smlouvy z 15. 10. 2013 ve znění dodatků a nájemní smlouvy z 6. 2. 2015. Žalobce uvedenou budovy převedl kupní smlouvou na obec Hrušovany dne 23. 8. 2016. Nájemci (včetně žalované) uznali písemně svůj dluh vůči žalobci podle uvedených nájemních smluv (nájemné a služby od 15. 10. 2013 do 31. 8. 2015), dluh měl být zaplacen ve splátkách do 25. 7. 2017. Plnění však nebylo poskytnuto. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Z nájemní smlouvy z 15. 10. 2013 soud zjistil, že žalobce jako pronajímatel a žalovaná a [jméno] [příjmení] jako nájemci uzavřeli nájemní smlouvu ohledně bytu [číslo] v domě [adresa], [obec] na dobu od 15. 10. 2013 do 31. 12. 2013. Účastníci ujednali (v příloze ke smlouvě) nájemné 3.500 Kč a zálohy na služby v částce 3.500 Kč. Z dodatku č. II z 1. 1. 2014 soud zjistil, že doba trvání nájmu se prodloužila do 31. 3. 2014, z dodatku z 21. 2. 2014 soud zjistil, že se nájem prodloužil od 1. 4. 2014 do 31. 3. 2015. Z nájemní smlouvy z 6. 2. 2015 soud zjistil, že se účastníci dohodli na nájmu předmětného bytu na dobu od 1. 4. 2015 do 31. 3. 2016 s výší nájemného 3.900 Kč a výší záloh na služby 3.200 Kč měsíčně (jak bylo i zřejmé z přílohy smlouvy). 4. Z uznání závazku a dohody o splnění již splatného závazku z 14. 9. 2015 soud zjistil, že žalobce jako věřitel a žalovaná a [jméno] [příjmení] jako dlužníci se dohodli na uznání dluhu 65.385,30 Kč podle nájemních smluv k bytu [číslo] ([adresa], [obec]) v období od 15. 10. 2013 do 31. 8. 2015 (platby nájemného a nákladů na služby). Účastníci se dohodli na splácení dluhu ve splátkách 3.000 Kč s první splátkou ve výši 2.383,30 Kč v září 2015. V dohodě bylo ujednáno, že nezaplacením i jediné splátky v dohodnutém termínu se stává celý závazek splatným. 5. Z kupní smlouvy z 23. 8. 2016 soud zjistil, že žalobce prodal nemovitou věc st.p. [číslo] jejíž součástí je budova [adresa], v k.ú. [obec] obci [obec] 6. Z výpisu z katastru nemovitostí z 10. 3. 2023 soud zjistil, že podle uvedené smlouvy se obec Hrušovany stala vlastníkem nemovité věci (ve které se nachází předmětný byt) s účinky k 23. 8. 2016. 7. Z výzvy z 10. 3. 2023 k úhradě dluhu soud zjistil, že žalobce vyzýval žalovanou a [jméno] [příjmení] k úhradě dluhu podle uznání dluhu z 14. 9. 2015. Ze závady z 10. 3. 2023 soud zjistil, že na adrese [adresa žalované] (uvedené v dohodě o uznání dluhu) se žalovaná nezdržovala (odstěhovala se), a proto byla výzva vrácena odesílateli. 8. Soud převzal uvedená skutková zjištění za svůj skutkový závěr ve věci. 9. Soud dospěl k právním závěrům: § 2201 z. č. 89/2012 Sb. (dále jen „o.z.“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2247 odst. 1 o.z. strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajištěn pronajímatel. Podle § 2271 o.z. společní nájemci mají stejná práva a povinnosti. Ustanovení o společnosti se použití přiměřeně. Podle § 2736 o. z. z dluhů vzešlých ze společné činnosti jsou společníci zavázáni vůči třetím osobám společně a nerozdílně. 10. Podle § 2053 o.z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 11. Mezi žalobcem a žalovanou byl sjednán nájemní vztah k předmětnému bytu. Žalovaná byla společnou nájemkyní spolu s [jméno] [příjmení], a tedy platební povinnost vázala oba nájemce společně a nerozdílně (§ 1872 o.z.), a tedy žalobce byl oprávněn plnění požadovat po kterémkoli z nájemců. 12. Protože žalovaná uznala svůj dluh z nájemního vztahu, má se podle § 2053 o.z. za to, že v době uznání dluh trval. Pokud žalobce tvrdil, že mu nic podle dohody plněno nebylo a pokud žalovaná zůstala v řízení pasivní, byly splněny podmínky pro přisouzení požadovaného plnění žalobci. Změna vlastnického práva na závazku žalované vůči žalobci nic nemění. 13. Podle § 1970 o.z. přísluší žalobce právo na náhradu nákladů řízení (žalobce požadoval úrok z prodlení až ode dne prodlení žalované s poslední splátkou. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14.736 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2.616 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 5., § 11 odst. 1 písm. a), d), odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 65.385,30 Kč sestávající z částky 3.740 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení, předžalobní výzva a sepsání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t..