CS · EN DE FR brzy

18 C 441/2022-39 — Okresní soud v Karlových Varech

ECLI: ECLI:CZ:OSKV:2023:18.C.441.2022.1
Datum: 2023-02-13
Předmět: vydání pozůstalosti
Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 150 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1634 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1640 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 189 z. č. 292/2013 Sb.", "§ 185 z. č. 292/2013 Sb.", "§ 1671 z. č. 89/2012 Sb."]
["peněžité plnění""pozůstalost"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: vydání pozůstalosti. Aplikuje: § 142 (99/1963 Sb.), § 150 (99/1963 Sb.), § 1634 (89/2012 Sb.), § 1640 (89/2012 Sb.).
1. Žalobci se podaným návrhem domáhali určení, že jsou dědici po zůstavitelce [jméno] [příjmení], narozené 7. 6. 1948, zemřelé dne 3. 12. 2019, v rozsahu každý jedné ideální poloviny. Současně se domáhali určení, že jsou podílovými spoluvlastníky nemovitostí spadajících do pozůstalosti, a to v rozsahu jedné ideální poloviny každý. V průběhu řízení pak soud připustil změnu žalobního petitu k návrhu žalobců, který byl učiněn v souvislosti s najevo vyšlými skutečnostmi souvisejícími s výdaji a náklady žalované na správu předmětných nemovitostí. 2. Pozůstalostní řízení bylo vedeno před Okresním soudem v Karlových Varech pod sp. zn. [spisová značka]. Řízení bylo uzavřeno s tím, že nezanechala dědice a celé dědictví bylo odevzdáno státu jako tzv. odúmrť. Zůstavitelka však ve skutečnosti zanechala dědice ze zákona, a to oba žalobce. Dědické právo obou žalobců k pozůstalosti však nadále trvá ve smyslu ust. § 1671 odst. 1 o.z. Žalobci vyzvali žalovanou k plnění, tj. k vydání pozůstalosti, dopisem z 29. 7. 2022, resp. 12. 10. 2022. Dopisem z 27. 10. 2022 byli žalobci žalovanou odkázáni na soudní řízení. 3. Žalovaná ve svém písemném vyjádření uvedla, že je třeba, aby soud v rámci svého rozhodnutí určil, že žalobci jsou dědici po zůstavitelce a současně uvedl výčet aktiv a pasiv pozůstalosti. Pro případ, že soud vyhoví žalobě, uvedla žalovaná, že požaduje po žalobcích úhradu nákladů, které doposud byly z její strany vynaloženy na správu pozůstalosti do doby právní moci rozsudku. 4. Mezi účastníky byly nesporné tyto skutečnosti: rozsah dědictví po zůstavitelce [jméno] [příjmení], narozené 7. 6. 1948, zemřelé dne 3. 12. 2019, posledně bytem [adresa žalované], s tím, že rozsah dědictví je uveden v usneseních Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 7. 12. 2020 č.j. [číslo jednací], právní moc 7. 12. 2020, a ze dne 12. 8. 2021 č.j. [číslo jednací], právní moc 12. 8. 2021. V případě určení, že žalobci jsou dědici ze zákona po zůstavitelce [jméno] [příjmení], zemřelé dne 3. 12. 2019, nabývají dědictví po ní specifikované ve výše uvedených soudních rozhodnutích v rozsahu jedné ideální poloviny každý. Nesporný byl nárok žalované na zápočet nákladů vynaložených žalovanou na správu dědictví a v souvislosti s dědictvím a dědickým řízením. [příjmení] byly možné termíny pro výplatu finančního plnění ze strany žalované žalobcům, a to lhůta 15 dnů od právní moci soudního rozhodnutí a lhůta 30 dnů, resp. jednoho měsíce od právní moci soudního rozhodnutí v případě předání vyklizených nemovitostí. [příjmení] byla i výše plateb za bytovou jednotku [číslo] ve výši 2 621 Kč měsíčně a za bytovou jednotku [číslo] ve výši 1 270 Kč měsíčně, tj. celkem 3 891 Kč měsíčně. 5. [příjmení] mezi účastníky řízení byl příbuzenský vztah žalobců vůči zůstavitelce [jméno] [příjmení], narozené [datum], zemřelé dne [datum]. 6. K prokázání sporných skutečností byl proveden důkaz spisem zdejšího soudu sp. zn. 30 D 100/2020 a souborem rodných listů a oddacích listů předloženými žalobci, které byly obsahově stvrzeny předloženými originály. 7. Z provedených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: 8. Pozůstalostní řízení po zemřelé [jméno] [příjmení] bylo vedeno u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]. Usnesením ze dne 7. 12. 2020 č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci téhož dne, určil soud obvyklou cenu aktiv pozůstalosti částkou 2 323 341 Kč, výši pasiv pozůstalosti částkou 19 425,50 Kč a čistou hodnotu pozůstalosti částkou 2 303 915,50 Kč a potvrdil připadnutí pozůstalosti žalované tam uvedeným majetkem s tím, že žalovaná odpovídá za pasiva pozůstalosti, která byla v usnesení rovněž specifikována. 9. Soud zdůvodnil své rozhodnutí tím, že nebyli zjištěni žádní dědicové přicházející jako dědicové ze zákona, přičemž současně byli případní neznámí dědicové vyrozuměni dědickou vyhláškou. Vzhledem k tomu, že se žádní dědicové ze zákona k pozůstalosti nepřihlásili, pozůstalost byla projednána jako odúmrť podle § 1634 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a soud potvrdil ve smyslu § 185 odst. 1 písm. h) z.č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, připadnutí této pozůstalosti státu. 10. Usnesením zdejšího soudu ze dne 12. 8. 2021 č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci téhož dne, pak byla určena hodnota nově najevo vyšlého majetku částkou 1 097,97 Kč s tím, že tento majetek rovněž nabyla žalovaná. 11. Soud dále zkoumal příbuzenské vazby mezi žalobci a pozůstalou [jméno] [příjmení]. Z předložených rodných listů a oddacích listů bylo zjištěno, že žalobci jsou bratrancem a sestřenicí zůstavitelky. [příjmení] [jméno] [příjmení], [datum narození], měla matku [jméno] [příjmení], narozenou v roce 1925. Ta měla dva sourozence – sestru [jméno] [příjmení], rozenou [příjmení], narozenou v roce 1927, která byla matkou žalobce a), a bratra [jméno] [příjmení], narozeného v roce 1931, otce žalobkyně b). 12. Podle ust. § 1640 odst. 1 z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nedědí-li žádný z dědiců páté třídy, dědí v šesté třídě děti dětí sourozenců zůstavitele a děti prarodičů zůstavitele každý stejným dílem. 13. Podle ust. § 1640 odst. 2 z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nedědí-li některé z dětí prarodičů zůstavitele, dědí jeho děti. 14. Podle uvedené dědické skupiny dědí děti prarodičů zůstavitele, tedy zůstavitelovi strýcové nebo tety, a nedědí-li některé z těchto dětí, dědí jeho děti, tedy zůstavitelovi bratranci nebo sestřenice. Žalobci tvrdí, že jsou bratranec a sestřenice zůstavitelky. Jak je výše uvedeno, tuto příbuzenskou linii prokazují matričními doklady – rodnými listy a oddacími listy. Jak již bylo výše uvedeno, paní [jméno] [příjmení], zůstavitelka, měla matku [jméno] [příjmení], narozenou v roce 1925. Ta měla dva sourozence – sestru [jméno] [příjmení], rozenou [příjmení], narozenou v roce 1927, která byla matkou žalobce a), a dalším sourozencem zůstavitelky byl [jméno] [příjmení], narozený v roce 1931, otec žalobkyně b). Uvedeným je potvrzeno, že žalobci jsou dědici v šesté dědické třídě ve smyslu výše citovaného ustanovení § 1640 z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 15. Podle ust. § 1671 odst. 1 z.č. 89/2012 Sb. neuplatnil-li dědic dědické právo ve lhůtě, kterou soud stanoví, nezaniká dědici dědické právo, avšak při projednání pozůstalosti se k němu nepřihlíží. To platí i o dědickém právu neznámého dědice nebo dědici neznámého pobytu, který byl o svém právu vyrozuměn vyhláškou soudu a v určené lhůtě o sobě nedal vědět. 16. Při projednání pozůstalosti zemřelé [jméno] [příjmení] se k dědickému právu žalobců nepřihlíželo, protože tito dědické nebyli soudu známi. 17. Podle ust. § 189 odst. 2 z.č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, tomu, kdo nebyl účastníkem jako dědic v době vydání rozhodnutí o pozůstalosti, nebrání právní moc rozhodnutí o pozůstalosti v tom, aby se svého práva k pozůstalosti domáhal žalobou. 18. Žaloba podaná ve smyslu výše citovaného zákonného ust. § 189 odst. 2 z.č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, je zvláštním prostředkem obrany, protože zasahuje do právních vztahů již jednou pravomocně vyřešených v řízení o pozůstalosti. 19. Po provedeném dokazování žalovaná nijak nerozporovala tvrzení a provedené důkazy ve vztahu k podané žalobě ve vztahu k dědickému právu žalobců. Soud tedy podané žalobě vyhověl, určil, že jsou dědici po zůstavitelce [jméno] [příjmení], zemřelé dne 3. 12. 2019, každý v rozsahu jedné ideální poloviny a umožnil tím dědicům, aby na ně přešla celá pozůstalost po jmenované. 20. Podle ust. § 142 odst. 1 z.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), má úspěšný účastník v řízení právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. 21. Podle ust. § 150 o.s.ř. jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. V daném případě byli žalobci v řízení plně úspěšní. Soud má však zato, že jsou zde podmínky pro aplikaci výše citovaného zákonného ustanovení § 150 o.s.ř. Tyto důvody spatřuje soud zejména v tom, že žalovaná podání žaloby svým chováním nikterak nezapříčinila, po dobu celého řízení se žalobci spolupracovala, podala přesný výčet aktiv i pasiv dědictví a vyčíslila taktéž doposud vydané náklady na správu nemovitostí vč. nákladů očekávaných do doby nabytí právní moci soudního rozhodnutí.

Citovaná ustanovení

§ 185 (292/2013 Sb.)§ 189 (292/2013 Sb.)§ 1634 (89/2012 Sb.)§ 1640 (89/2012 Sb.)§ 1671 (89/2012 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)§ 150 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situaceŽivnostiOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIWidget pro webyO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.