20 C 243/2022-86 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se žalobou doručenou dne 28. 12. 2022 domáhala po žalované zaplacení částky 18.437 Kč s příslušenstvím. 2. Žalobu odůvodnila žalobkyně tím, že uzavřela se žalovanou dne 19. 6. 2018 Smlouvu o úvěru. [číslo]. Na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši 20.000 Kč na dobu 48 měsíců. V souladu se smluvními podmínkami byla žalovaná povinna vrátit poskytnutý úvěr v pravidelných 48 měsíčních splátkách ve výši 1.489 Kč měsíčně. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátek úvěru a po zesplatnění celého úvěru ke dni 20. 7. 2022 i s úhradou příslušenství úvěru, smluvní pokuty a nákladů vymáhání celková dlužná částka činí ke dni podání žaloby 18.437 Kč s příslušenstvím. 3. Účastníci řízení byli vyzváni, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaný byl vyzván, aby se vyjádřil k žalobě. Jelikož se žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřil, měl soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a protože žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a ve věci šlo rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud jednání nenařizoval (§ 115a o.s.ř.). 4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 5. Podáním doručeným soudu dne 9. 2. 2023 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 14.986 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14.986 Kč od dne 22. 7. 2022 do zaplacení, co do částky ve výši 473,82 Kč a co do úroku ve výši 66,13 % ročně z částky 2.685,68 Kč od 22. 7. 2022 do zaplacení. Usnesením Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 24. 4. 2023, čj. 20 C 243/2022-79 proto soud podle § 96 odst. 2 věty prvé o.s.ř. řízení v rozsahu zpětvzetí návrhu částečně zastavil. Usnesení nabylo právní moci dne 25. 5. 2023. 6. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil skutečnosti, které jsou zcela v souladu se skutkovými tvrzeními žalobkyně, přičemž na tyto listiny soud v plném rozsahu odkazuje. (smlouva o úvěru ze dne 19. 6. 2018 [číslo] výzva žalobkyně k úhradě před zesplatněním úvěru ze dne 19. 10. 2020, ze dne 16. 11. 2020, ze dne 17. 12. 2020, dále ze dne 18. 1. 2021, ze dne 16. 1. 2021, ze dne 19. 3. 2021, ze dne 16. 4. 2021, ze dne 17. 5. 2021, ze dne 16. 6. 2021, ze dne 17. 1. 2022, ze dne 16. 2. 2022, ze dne 21. 3. 2022, ze dne 19. 4. 2022, ze dne 17. 5. 2022 a ze dne 16. 6. 2022, výzva ke splacení celého úvěru včetně informace o zesplatnění celého úvěru ze dne 17. 12. 2022 a předžalobní výzva ze dne 17. 12. 2022, sazebník poplatků a splátkový kalendář). 7. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 9. Podle § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 10. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Po právní stránce hodnotí soud nárok žalobkyně jako důvodný. Mezi účastníky byl sjednán závazek žalobkyně poskytnout žalované úvěr. Tento právní vztah odpovídá smlouvě o úvěru dle ustanovení § 2395 a následující občanského zákoníku. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě níž vznikla žalované povinnost splatit poskytnutý úvěr do 48 měsíců od poskytnutí. Povinnost žalované vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky včetně úroku ve sjednané lhůtě vyplývá z ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku. Tuto svoji povinnost žalovaná nesplnila, dostala se do prodlení s úhradou úvěru a úvěr byl tzv. zesplatněn ke dni 20. 7. 2022, Protože se žalovaná ocitla v prodlení se splacením úvěru, vznikl žalobkyni podle smlouvy nárok na zaplacení úroku z prodlení, přičemž tento nárok vychází z ustanovení § 1970 občanského zákoníku a ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Protože je nárok žalobkyně důvodný, bylo žalobě vyhověno. K plnění soud určil běžnou třídenní lhůtu dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně měla v řízení úspěch v rozsahu 16,15 % a neúspěch v rozsahu 83,85 %, neboť částečné zastavení řízení procesně zavinila žalobkyně a byla by tak povinna hradit náhradu nákladů řízení žalované. S ohledem na skutečnost, že žalované v řízení žádné náklady nevznikly, nebylo právo na náhradu nákladů řízení přiznáno žádnému z účastníků tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.