9 C 261/2022-81 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobním návrhem doručeným zdejšímu soudu dne 20. 7. 2022 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 34.000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že dne 14. 4. 1995 uzavřeli účastníci řízení manželství, které bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne 10. 11. 2021, č.j. 17 C 173/2020-278, který nabyl právní moci dne 15. 11. 2021. Společnou domácnost se žalobcem opustila žalovaná v září 2020. pokračování - 2 - sp. zn. 9 C 261/2022 Po opuštění společné domácnosti podala žalovaná na žalobce opakovaně nepravdivá trestní oznámení. Trestní řízení byla vedena u Policie ČR, Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje, obvodního oddělení Karlovy Vary – Rybáře, pod sp. zn. KRPK [číslo] 2020 [číslo] (dále jen„ trestní řízení 1“), které po postoupení věci pokračovalo přestupkovým řízením u Magistrátu města Karlovy Vary, odboru vnitřních věcí, pod sp. zn. [číslo] [číslo] (dále jen„ přestupkové řízení“), u Policie ČR, Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje, územního odboru Karlovy Vary, 2. oddělení obecné kriminality, pod sp. zn. KRPK [číslo] (dále jen„ trestní řízení 2“) a u Policie ČR, Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje, územního odboru Karlovy Vary, 2. oddělení obecné kriminality, pod sp. zn. KRPK [číslo] (dále jen„ trestní řízení 3“, všechny tři trestní řízení také jako„ trestní řízení“). V trestním řízení 1, přestupkovém řízení a trestním řízení 3 poskytl žalobci služby právní pomoci advokát Mgr. [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa] (dále jen„ Advokát“). Za právní služby žalobce Advokátovi zaplatil částku v celkové výši 34.000 Kč, a to jako smluvní odměnu ve výši 2.000 Kč za hodinu a 17 hodin právních služeb. Žalobce je s odkazem na příslušná ustanovení občanského zákoníku a na nález Ústavního soudu ze dne 5. 9. 2017, sp. zn. III. ÚS 1017/15, přesvědčen, že má vůči žalované nárok na náhradu majetkové škody ve výši 34.000 Kč, neboť pokud by žalovaná na žalobce nepodala nepravdivá trestní oznámení, tak by žalobce nemusel vynaložit náklady na právní služby, aby se mohl v trestních řízeních a v přestupkovém řízení účinně hájit. Žalovaná však přes výzvu zástupce žalobce ze dne 19. 5. 2022 odmítla žalobci cokoliv zaplatit. Žalovaná k žalobě uvedla, že nárok žalobce není dán, neboť trestní oznámení podávala v dobré víře a byla přesvědčena o jejich důvodnosti. Podle názoru žalované je také možné, že žalobce zaplatil odměnu Advokátovi finančními prostředky náležejícími do společného jmění žalobce a žalované, kteří byli manželi až do 15. 11. 2021. I kdyby soud došel k závěru, že základ nároku žalobce je po právu, tak by škoda měla být určena nikoliv jako smluvní odměna Advokáta za zastupování žalobce, ale vypočtena z mimosmluvní odměny Advokáta dle advokátního tarifu. Soud ve věci nařídil jednání a provedl při něm dokazování, které vedlo k následujícím skutkovým zjištěním. Mezi účastníky je nesporné, že jejich manželství, uzavřené dne 14. 4. 1995, bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne 10. 11. 2021, č.j. 17 C 173/2020-278, který nabyl právní moci dne 15. 11. 2021. Nesporným je také fakt, že žalovaná podala na žalobce celkem tři trestní oznámení. Z připojeného spisu Policie ČR ve věci trestního oznámení 1 a z připojeného spisu Magistrátu města Karlovy Vary ve věci přestupkového řízení bylo zjištěno, že trestní oznámení podala žalovaná dne 18. 10. 2020 a vinila žalobce z toho, že ji dne 16. 10. 2020 v domě v [obec] – [část obce], [ulice a číslo], fyzicky napadl. Policie ČR dne 16. 11. 2020 věc předala Magistrátu města Karlovy Vary s tím, že ve věci je dáno podezření, že žalobce žalovanou fyzicky napadl, čímž se mohl dopustit přestupku proti občanskému soužití. Přestupkový orgán se věcí důkladně zabýval a usnesením ze dne 28. 7. 2021 přestupkové řízení zastavil, neboť spáchání skutku, o němž se vedlo řízení, nebylo žalobci prokázáno. Přestupkový orgán uvedl, že má za prokázané, že ve shora uvedeném čase a na shora uvedeném místě došlo ke slovnímu konfliktu mezi účastníky řízení, přičemž žalovaná vzala žalobci z obličeje dioptrické brýle. Další průběh událostí již měl dvě odlišné verze účastníků, přičemž z provedených důkazů nebylo možno dospět k tomu, která z nich odpovídá skutečnosti. Obhajoba žalobce nebyla přesvědčivě pokračování - 3 - sp. zn. 9 C 261/2022 vyvrácena a v souladu se zásadou in dubio pro reo bylo řízení zastaveno. Žalovaná se proti usnesení neodvolala. Z připojeného spisu Policie ČR ve věci trestního oznámení 2 soud zjistil, že trestní oznámení podala žalovaná dne 23. 2. 2021 a vinila žalobce z toho, že ji neoprávněně sleduje přes mobilní aplikace, resp. z toho, že z domu v [obec] – [část obce], [ulice a číslo], odnáší věci, které patří do společného jmění účastníků, příp. jsou ve výlučném vlastnictví žalované. Sluší se dodat, že z majetkového trestného činu obvinil v tomto řízení i žalobce žalovanou. Usnesením ze dne 28. 2. 2022 policejní orgán věc odložil, neboť se nepodařilo zjistit skutečnosti, opravňující zahájit trestní stíhání konkrétní osoby. Policejní orgán uzavřel, že vzhledem k důkazní nouzi se nepodařilo účastníkům řízení (a ani třetí osobě) prokázat účast na krádeži věcí z výše uvedeného domu. Z připojeného spisu Policie ČR ve věci trestního oznámení 3 soud zjistil, že trestní oznámení podala žalovaná dne 15. 12. 2021 a vinila žalobce z toho, že ji v období od roku 2007 do 16. 10. 2021 průběžně a opakovaně fyzicky napadal, psychicky týral, sprostě jí nadával, nesměla bez něj nikam chodit a ponechal ji bez finančních prostředků. Usnesením ze dne 11. 3. 2022 policejní orgán věc odložil, neboť ve věci nešlo o podezření z trestného činu a nebylo na místě vyřídit věc jinak. Policejní orgán uvedl, že není dostatečně prokázáno, že by ke skutečnostem tvrzeným žalovanou došlo. Žalovaná měla opakovaně možnost ze vztahu se žalobcem vystoupit, což však učinila až poté, co navázala nový partnerský vztah. Bylo prokázáno, že žalovaná disponovala platebními kartami a dostatkem finančních prostředků. Z připojených spisů ve věci trestního řízení 1, přestupkového řízení a trestního řízení 3 je rovněž zřejmé, že Advokát poskytl žalobci právní pomoc v identickém rozsahu, jako je uveden v potvrzení o úhradě právních služeb ze dne 19. 4. 2022 a v přehledu právních služeb poskytnutých žalobci ze dne 22. 6. 2022, tj. v trestním řízení 1 a přestupkovém řízení celkem 8 hodin právních služeb a v trestním řízení 3 celkem 9 hodin právních služeb. Žalobci byla Advokátem účtována smluvní hodinová odměna ve výši 2.000 Kč. Potvrzením o úhradě právních služeb ze dne 2. 5. 2023 bylo prokázáno, že žalobce zaplatil Advokátovi za předmětné právní služby částku v celkové výši 34.000 Kč, a to ve čtyřech splátkách od 15. 2. 2022 do 19. 4. 2022. Dopisem ze dne 19. 5. 2022 vyzval zástupce žalobce žalovanou prostřednictvím jejího tehdejšího zástupce k zaplacení částky ve výši 34.000 Kč do 31. 5. 2022 E-mailem ze dne 14. 6. 2022 zástupce žalované sdělil zástupci žalobce, že žalovaná nebude žalobci nic platit. Soud zamítl návrh žalované na provedení důkazu rozsudkem zdejšího soudu ve věci sp. zn. 11 C 46/2011, v němž měl soud v obdobné věci zaujmout právní názor, který je odlišný od předběžného právního názoru soudu v projednávané věci, který byl účastníkům předestřen při jednání. I kdyby tomu tak bylo, tak žalobce svůj nárok zakládá na ustanoveních občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 a na shora uvedeném nálezu Ústavního soudu z roku 2017. Právní situace je tak zcela odlišná od roku 2011 a právní názor zdejšího soudu z té doby je pro projednávanou věc irelevantní. pokračování - 4 - sp. zn. 9 C 261/2022 <b>Podle ustanovení § 2900 občanského zákoníku vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.</b> <b>Podle ustanovení § 2951 odst. 1 občanského zákoníku škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.</b> <b>Podle ustanovení § 2952 občanského zákoníku hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.</b> Žaloba je důvodná. Jak uvedl Ústavní soud v nálezu ze dne 5. 9. 2017, sp. zn. III. ÚS 1017/15, před tím, než zaujal k problematice tímto nálezem závazný právní názor, existovaly nejasnosti o tom, jak přistupovat k náhradě újmy způsobené v souvislosti s prověřováním důvodnosti trestních oznámení. Ústavní soud uvedl, že„ posuzovaný případ svědčí o nejasnostech právní úpravy nápravy újmy, k níž může dojít v souvislosti s prověřováním důvodnosti trestních oznámení, která sice neobsahují křivé obvinění podle trestního zákoníku, ale jejichž obsah je přesto nepravdivý, nebo značně neurčitý a neodůvodněný, tvořený směsicí dojmů a skutkových domněnek (a to i objektivně mylných) oznamující osoby, která přitom