11 C 186/2024-21 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř.2. Předmětem řízení bylo zaplacení nákladů na toxikologické vyšetření žalovaného jako řidiče v souvislosti s podezřením na řízení motorového vozidla pod vlivem alkoholu a jiných návykových látek dne 8. 12. 2023.3. Soud ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. a rozhodl bez nařízení jednání.4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný řídil dne 8. 12. 2023 kolem 22:30 hod v [obec] na ulici [ulice], na kruhovém objezdu vedle budovy s [adresa] a poté na silnici I/6 směrem [obec], osobní motorové vozidlo značky [anonymizována dvě slova], [registrační značka], barva fialová. Vozidlo bylo policejní hlídkou zastaveno, z vozidla byl cítit alkohol, tudíž byl řidič (žalovaný) vyzván k podrobení se orientačnímu vyšetření přístrojem [příjmení] [jméno] [číslo], kdy mu byl opakovaně naměřen alkohol v dechu. Žalovaný se na místě doznal k řízení vozidla pod vlivem alkoholu. Následně byl řidič (žalovaný) vyzván k podrobení se orientačnímu testu na omamné psychotropní látky testem [anonymizována dvě slova] a test byl vyhodnocen jako pozitivní. Žalovaný požití drog popřel s tím, že mu někdo musel tyto látky dát do pití. Následně se po výzvě hlídky dobrovolně podrobil lékařskému vyšetření spojenému s odběrem moči a žilní krve v nemocnici [obec]. Za toxikologické vyšetření uhradil žalobce dne 20. 2. 2024 společnosti [nemocnice] s.r.o. dle faktury var. symb. [číslo] částku 1 889 Kč. Vyšetření potvrdilo přítomnost alkoholu ve vzorku krve a moči a přítomnost amphetaminů ve vzorku moči. Dopisem ze dne 25. 3. 2023 byl žalovaný vyzván k úhradě částky 1 889 Kč ve lhůtě do 15 dnů od doručení výzvy. Výzva byla žalovanému doručena dne 30. 3. 2024.5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce dle § 24 odst. 1, odst. 2, odst. 3, odst. 5 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, příslušenství pak dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a dospěl k závěru, že nárok žalobce na úhradu nákladů spojených s toxikologickým vyšetřením žalovaného byl prokázán, a proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl včetně úroků z prodlení požadovaných od data následujícího po uplynutí lhůty k plnění stanovené v písemné výzvě k úhradě dluhu.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.7. Povinnost žalovaného k úhradě soudního poplatku vyplývá z ustanovení § 2 odstavce 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen„ ZoSP“), ve spojení s položkou 1 bod 1 písm. a) Sazebníku, s ohledem na skutečnost, že žalobce je od této povinnosti podle § 11 odst. 2 písm. a) ZoSP osvobozen.