11 C 212/2024-16 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 20 893,05 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněných povinností vyplývajících žalovanému ze smlouvy o revolvingovém úvěru vedeném na účtu č. [bankovní účet], uzavřené mezi účastníky dne 25. 6. 2021.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal procesně pasivní.3. V souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání.4. Ze smlouvy o úvěru ze dne 25. 6. 2021 soud zjistil, že téhož dne byla mezi žalobkyní jako úvěrující bankou a žalovaným jako úvěrovaným klientem uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, jejíž nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky a ceník žalobkyně. Žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout úvěrový rámec do celkové výše úvěrového limitu 15 000 Kč (který byl žalovaný oprávněn čerpat opakovaně) a žalovaný se zavázal úvěr (včetně úroku 16,9 % ročně) zaplatit v pravidelných měsíčních splátkách po 450 Kč splatných vždy k 20. dni příslušného měsíce, počínaje měsícem bezprostředně následujícím po měsíci uzavření smlouvy. Tyto splátky se vypočítávaly vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce předcházejícího měsíci splátky. Splátky měly být strhávány inkasem z účtu č. [bankovní účet]. V případě prodlení se splácením i jedné splátky úvěru bylo možné prohlásit úvěr za splatný ve stanovené lhůtě.5. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného u žalobkyně a podkladů pro soudní jednání vyplývalo, že žalovanému byl poskytnut 25. 6. 2021 revolvingový úvěr na účet č. [bankovní účet]. Žalovaný úvěr řádně nesplácel (dostal se opakovaně do prodlení, výše dluhu k 6. 5. 2024 činila částku 14 512,50 Kč na jistině, 2 755,30 Kč na řádných úrocích, 1 575,25 Kč na zákonných úrocích z prodlení, 2 050 Kč na poplatcích, celkem tedy 20 893,05 Kč.6. Z dopisu ze dne 22. 7. 2023 soud zjistil, že žalobkyně jím vyzývala žalovaného k úhradě dluhu nejpozději do 23. 8. 2023. Z dopisu ze dne 23. 8. 2023 soud zjistil, že žalobkyně rozhodla o okamžité splatnosti dluhu k 23. 8. 2023 (ve výši celkem 17 798 Kč). Žalobkyně vyzývala žalovaného k dobrovolné úhradě dluhu před podáním žaloby dopisem z 19. 4. 2024 (který byl téhož dne odeslán poštou žalovanému).7. Soud uvedená skutková zjištění převzal za svůj skutkový závěr ve věci.8. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.10. Dle § 1908 odst. 2 občanského zákoníku dlužník musí dluh splnit na svůj náklad a nebezpečí řádně a včas.11. Dle § 1968 věty prvé občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.12. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. občanského zákoníku, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit spolu s úroky a poplatky. Žalobkyně své povinnosti vyplývající ze smlouvy splnila, finanční prostředky žalovanému poskytla, žalovaný však svému závazku úvěr řádně splácet nedostál. Žalobkyně proto využila svého oprávnění založeného smlouvou a rozhodla o okamžité splatnosti celkového dluhu z úvěru. S ohledem na uvedené vzniklo žalobkyni vůči žalovanému právo na vrácení celého nesplaceného úvěru včetně sjednaných úroků a poplatků. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný žalobkyni ničeho na dlužnou pohledávku z úvěru neuhradil, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl včetně nároku žalobkyně na sjednaný úrok z úvěru a úrok z prodlení dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku a nařízení vlády č. 351/2013 Sb.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 436 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 836 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.