11 C 289/2023-53 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se žalobou doručenou podepsanému soudu dne 31. 7. 2023 domáhala určení, že vlastnoruční závěť zůstavitele, kterou byl za dědice veškerého majetku povolán žalovaný, je neplatná. Po poučení soudem žalobkyně změnila žalobu tak, že se domáhala určení, že žalobkyně je dědicem po zůstaviteli [jméno] [příjmení], narozeném dne 18. 12. 1949, posledně bytem [adresa žalovaného], zemřelém dne 22. 11. 2022 (k přesné formulaci tohoto petitu soud pro úplnost uvádí, že petit nemusí mít určitou předepsanou formu, pouze ze žaloby jako celku musí být patrno, co je žádáno – srov. nález Ústavního soudu ze dne 7. 4. 2010, sp. zn. II. ÚS 3137/09). Změna žaloby byla soudem podle ustanovení § 95 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), připuštěna (usnesením Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 11. 9. 2023, č. j. [číslo jednací]). Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že bylo žalobkyni usnesením Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 2. 6. 2023, č. j. [číslo jednací], uloženo podat do dvou měsíců od právní moci tohoto usnesení žalobu k Okresnímu soudu v Karlových Varech proti dědici ze závěti na určení, že je dědicem po zůstaviteli. Uvedla, že zůstavitel během svého života sepsal dvě závěti. Jednu ve formě notářského zápisu pod číslem [anonymizováno] [číslo] ze dne 13. 4. 2011, ve které zůstavitel povolal k dědění veškerého majetku [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], ohledně které spor nevznikl, když dědic zemřel ještě za života zůstavitele. Druhou závěť sepsal zůstavitel vlastní rukou, kdy za dědice veškerého majetku povolal žalovaného [celé jméno žalovaného], [datum narození]. Žalobkyně namítla zdánlivost tohoto právního jednání z důvodu jeho neurčitosti a nesrozumitelnosti. Uvedla, že v předmětné závěti jsou uvedena dvě data, 2. 2. 2018 a 18. 12. 1949, přičemž není zřejmé, co tato data vyjadřují. Zůstavitel je uveden pouze jménem a příjmením, chybí identifikace rodným číslem, datem narození. Není zřejmé, že skutečně jde o osobu zůstavitele. Pod podpisem zůstavitele je podpis osoby [příjmení] [jméno], přitom tato osoba není blíže identifikována rodným číslem, bydlištěm. Není blíže určeno, zda se jedná o svědka zůstavitele, zda jde o skutečnou či vymyšlenou osobu. Je nelogické, proč jedna závěť byla sepsaná ve formě notářského zápisu a druhá vlastní rukou zůstavitele, když zdravotní stav zůstavitele umožňoval sepsání i této závěti ve formě notářského zápisu. Dále namítla, že neurčité vymezení pojmu veškerý majetek činí předmětný právní úkon nesrozumitelným. Dle jejího názoru tak vlastnoručně sepsaná závěť zůstavitele trpí takovou vadou, že je absolutně neplatná pro rozpor se zákonem. Na jednání konaném dne 10. 4. 2024 žalobkyně doplnila (rozšířila) skutková tvrzení, že předmětná závěť byla napsaná pod nátlakem, v opilosti. Avšak ani po opakovaných dotazech i poučení soudem žalobkyně nebyla schopna konkretizovat tyto námitky, nevěděla, o jaký konkrétní nátlak (např. druh, intenzita, od koho konkrétně měl pocházet) se mělo jednat či v jakém stupni opilosti měl zůstavitel při sepisu závěti být (dále např. zda si opilost přivodil sám či zaviněním třetí osoby). Tyto skutečnosti měly případně vyplynout až z výslechu žalobkyní navržených svědků.2. Žalovaný považoval žalobu za nedůvodnou a žalobou uplatněný nárok zcela neuznal. Zdůraznil, že obsah závěti a zejména zůstavitelem projevená vůle je zcela jasná a nevyvolává žádné důvodné pochybnosti o úmyslu zůstavitele. Co se týče uvedených dat v závěti (kdy upozorňoval na skutečnost, že v závěti jsou uvedena tři data, nikoli dvě), je zcela zřejmé a nepochybné, co tato data vyjadřují. Za důvodnou nepovažoval ani námitku, že zůstavitel není v závěti dostatečně označen, když je označen jménem, příjmením, datem narození a místem trvalého pobytu. Zejména však byla skutečnost, že zůstavitel byl skutečně sepisovatelem závěti, prokázána znaleckým posudkem [číslo] [rok] [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. I další námitky žalobkyně pak považoval za nedůvodné, případně bezvýznamné. Uzavřel, že dotčená závěť ze dne 2. 2. 2018 je platná, neboť je srozumitelná, určitá a vyjadřuje vůli zůstavitele odkázat jeho veškerý majetek právě žalovanému. Navrhnul tedy, aby žaloba byla v celém rozsahu jako nedůvodná zamítnuta. Ke skutkovým tvrzením žalobkyně doplněným na jednání dne 10. 4. 2024 se vyjádřil tak, že se jedná o zcela neurčité vymezení skutku, že navržené důkazy nejsou s to prokázat tvrzený nátlak na zůstavitele či jeho opilost při sepsání posuzované závěti.3. Z provedených důkazů učinil soud následující skutková zjištění:4. Ze spisu Okresního soudu v Karlových Varech sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že tímto je vedeno pozůstalostní řízení po zůstaviteli [jméno] [příjmení], narozenému dne 18. 12. 1949, zemřelému dne 22. 11. 2022, posledně trvale bytem [adresa žalovaného]. Zůstavitel byl svobodný, nezanechal žádné potomky, rodiče jej předemřeli a žil sám. Žalobkyně je pozůstalou sestrou zůstavitele, jedinou žijící příbuznou. Zůstavitel zanechal pro případ smrti dvě závěti. Ohledně závěti sepsané formou notářského zápisu dne 13. 4. 2011, uložené ve sbírce notářských zápisů [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářky v [obec], pod [anonymizováno] [číslo], ve které zůstavitel povolal k dědění veškerého svého majetku staršího bratra žalovaného [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], spor nevznikl, neboť [jméno] [celé jméno žalovaného] zůstavitele předemřel v roce 2017. Druhá závěť ze dne 2. 2. 2018, kde za dědice veškerého majetku zůstavitele byl povolán žalovaný, byla v předmětném pozůstalostním řízení předložena pověřenému notáři [anonymizováno] [jméno] [příjmení], se sídlem v [obec], panem [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], který žil u zůstavitele v domě se svojí rodinou na základě nájemní smlouvy. Dle prohlášení předkladatele byla tato závěť sepsaná vlastní rukou zůstavitele a vlastní rukou zůstavitele podepsaná + podepsaná 2 svědky. Opis této listiny je připojen v pozůstalostním spise k protokolu ze dne 15. 12. 2022 pod č.l. 12, shodu tohoto opisu s předloženou listinou ověřil notář [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Pozůstalá sestra zůstavitele (žalobkyně) zpochybnila v pozůstalostním řízení pravost této listiny (zpochybnila, že tato listina byla sepsaná a podepsaná vlastní rukou zůstavitele). Usnesením Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 9. 2. 2023, č. j. [číslo jednací], byla na žádost pozůstalé sestry ustanovena znalkyně z oboru PÍSMOZNALECTVÍ – Písmoznalectví – ruční písmo Mgr. [jméno] [příjmení] k určení, zda listina (závěť zůstavitele) ze dne 2. 2. 2018 je celá sepsaná a podepsaná vlastní rukou zůstavitele. Znalkyně ve svém posudku [číslo] 2023 mimo jiné konstatuje, že rukopis se vyznačuje pomalou rychlostí, je zde patrná snaha o krasopis. Soudní znalkyně v posudku dospěla k závěru, že:„ Závěť zůstavitele ze dne 2. 2. 2018 byla pravděpodobně celá sepsána vlastní rukou zůstavitele, který ji jednoznačně podepsal“. I po seznámení s výsledky odborného znaleckého přezkumu předmětné listiny trvala žalobkyně na tom, že listina nebyla sepsaná vlastní rukou zůstavitele. Usnesením Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 2. 6. 2023, č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 23. 6. 2023, byla žalobkyně odkázána k podání žaloby proti žalovanému na určení, že je dědicem, k čemuž jí byla stanovena lhůta dvou měsíců od právní moci usnesení.5. Ze závěti zůstavitele ze dne 2. 2. 2018 soud zjistil, že je uvozena datem 2. 2. 2018, je rukou napsána na stránce linkovaného sešitu, obsahuje text:„ [příjmení] [příjmení] [jméno] tímto prohlašuji že odkazuji všechen majetek [jméno] [příjmení] narozen 26. 12. 1993 [anonymizována čtyři slova] 18. 12. 1949 [anonymizována čtyři slova]“, pod tímto textem podpis [příjmení] [jméno] a dále následují podpisy dalších osob. Pravost této listiny nebyla účastníky v předmětném sporném řízení zpochybněna.6. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti pro rozhodnutí ve věci samé.7. Co se týče návrhu žalobkyně na provedení důkazů výslechem svědkyně paní [jméno] [příjmení] a paní [jméno] [příjmení], tento soud zamítl. Jak již bylo konstatováno shora, žalobkyně ani přes poučení soudem dle § 118a o. s. ř. nedoplnila řádně konkrétní skutková tvrzení ohledně tvrzeného nátlaku na zůstavitele a opilosti zůstavitele při sepsání závěti. Tato měla dle žalobkyně vyplynout až z výslechu navrhovaných svědkyň. K tomu soud uvádí, že nesplní-li účastník svou povinnost tvrdit skutečnosti, které jsou rozhodující z hlediska skutkové podstaty právního předpisu, který má být aplikován, pak jestliže i po poučení soudem zůstanou skutková tvrzení neúplná, přirozeně nemůže splnit ani svou povinnost důkazní. Jinými slovy, aby mohl účastník nějakou skutečnost dokázat, musí ji především tvrdit. Rozhodně nelze připustit opačný postup navrhovaný žalobkyní, tj. provádět důkazy s tím, že na základě zjištění učiněných z těchto důkazů bude žalobkyně tvrdit či doplňovat svá skutková tvrzení.8. Po pro