11 C 377/2020-654 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobce Ing. [jméno] [příjmení] se žalobou podanou k soudu dne 7. 12. 2020 domáhal nahrazení projevu vůle žalované k uzavření smlouvy o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu zapsaných na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Karlovy Vary pro pozemky v katastrálním území Lesov, [územní celek] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] pro pozemky v katastrálním území Andělská Hora, [územní celek] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] pro pozemky v katastrálním území Nová Víska u [obec], [územní celek] parc. [číslo] pro pozemky v katastrálním území Teplička, [územní celek] parc. [číslo] parc. [číslo] pro pozemky v katastrálním území Mezirolí, [územní celek] parc. [číslo] parc. [číslo] pro pozemky v katastrálním území Nová Role, [územní celek] parc. [číslo] parc. [číslo] (dále jen„ náhradní pozemky“) podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnický vztahů k půdě a jinému zemědělského majetku (dále jen„ zákon o půdě“) se žalobcem.V žalobě uvedl, že je dle rozhodnutí Státního notářství v Pardubicích č. j. D 325/81 jediným dědicem po paní [jméno] [příjmení], zemřelé dne [datum], která byla původní vlastnicí pozemků [anonymizována tři slova] a [anonymizováno] v k. ú. [část obce], a která byla v roce 1949 a znovu v roce 1978 přinucena pod nátlakem a za nápadně nevýhodných podmínek převést předmětné pozemky na stát, a jako takový je oprávněnou osobou podle zákona o půdě.Dne 17. 12. 1992 uplatnil žalobce u Pozemkového úřadu Magistrátu hl. m. Prahy nárok na vydání zemědělského majetku podle § 9 zákona o půdě. Pozemkový úřad Praha dne 20. 11. 2012 o této žádosti částečně rozhodnul tak, že rozhodnutím [číslo jednací] stanovil, že žalobce není vlastníkem nemovitosti PK část parc. [číslo] role, o výměře 110 m2. Dne 5. 5. 2017 dále Pozemkový úřad Praha rozhodl, že žalobce není vlastníkem pozemků v k. ú. [část obce], obci [obec]: část [parcelní číslo] o výměře 8 036 m2, a že mu za tyto pozemky bude poskytnut jiný pozemek podle § 11a zákona o půdě, případně finanční náhrada dle § 16 odst. 1 zákona o půdě, a dále, že žalobce není vlastníkem pozemků v k. ú. [část obce], obec Praha, PK 200 a 202. Na základě žádosti žalobce o ocenění nevydaného pozemku [anonymizována dvě slova] ocenila žalovaná tento pozemek na 86 788,80 Kč, s čímž žalobce nesouhlasí, když jím zadaný znalecký posudek ohodnotil tento pozemek na 1 575 600 Kč; přestože z této částky vycházely v řízeních o nahrazení projevu vůle vedených pod sp. zn. 9 C 77/2019 a 3 C 101/2019 Okresní soudy v Nymburce a [okres], trvá žalovaná nadále na ocenění pozemku na 86 788,80 Kč.Proti výroku rozhodnutí Pozemkového úřadu Praha z 5. 5. 2017, jímž bylo určeno, že žalobce není vlastníkem pozemků v k. ú. Zličín, obec Praha, [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno], podal žalobce žalobu podle části páté občanského soudního řádu. Obvodní soud pro Prahu 5 poté rozsudkem sp. zn. 35 C 131/2017 ze dne 2. 3. 2020 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze č. j. 29 Co 183/2020-339 rozhodl, že žalobce má nárok na vydání jiných pozemků za nevydané pozemky [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] podle § 11a, případně finanční náhradu dle § 16 odst. 1 zákona o půdě zákona o půdě.Při ocenění nevydaných pozemků [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] žalovaná postupovala svévolně, když nerespektovala judikaturu Ústavního a Nejvyššího soudu ČR a předmětné pozemky ocenila jakožto zemědělské na částku 361 124,70 Kč. Jak však vyplynulo ze znaleckého posudku zpracovaného Vysokou školou ekonomickou, institutem oceňováním majetku, č. [spisová značka] měly být tyto pozemky oceněny na částku 11 837 250 Kč, neboť se jednalo o pozemky určené územně plánovací dokumentací ke stavbě, na Československý stát převedené za účelem výstavby opravárny strojů pro Československé stavební závody (již v roce 1949 zahrnuté do stavebního obvodu) a bezprostředně po přechodu na stát zastavěné, které bylo nutno posoudit jako pozemky nacházející se na území hl. m. Prahy.O liknavosti žalované svědčí, že o restitučním nároku žalobce rozhodovala více než 25 let, kdy navíc nerespektovala závěry judikatury Ústavního i Nejvyššího soudu ČR při ocenění nevydaných pozemků. Žalobce byl v důsledku tohoto jednání žalované diskriminován oproti jiným restituentům, kteří se mohli o náhradní pozemky ucházet mnohem dříve než žalobce, a měli tak šanci získat kvalitnější pozemky, i vůči restituentům, jejichž restituční nárok žalovaná ocenila správně. Ustálená judikatura dovodila, že je možné domáhat se nahrazení projevu vůle žalované s uzavřením smlouvy o bezúplatném převodu konkrétních náhradních pozemků soudní cestou, pokud lze jednání žalované posoudit jako diskriminační, liknavé a svévolné, přičemž všechny uvedené znaky byly v tomto případě splněny. Strana žalující je proto oprávněna domáhat se žalobou nahrazení projevu vůle žalované s uzavřením smlouvy o bezúplatném převodu konkrétních pozemků, jakožto pozemků náhradních, čímž dojde k uspokojení části žalobcova restitučního nároku. K okamžiku podání žaloby vyčerpal žalobce ze svého restitučního nároku v celkové výši 13 413 912 Kč dosud pravomocně částku 1 393 664,10 Kč na základě rozsudků Okresního soudu v Jihlavě (17 800 Kč), Okresního soudu v Nymburce (1 287 766,30 Kč) a Okresního soudu Praha východ (88 097,80 Kč).2. Žalovaná nárok žalobce odmítala, když za jedinou nespornou označila skutečnost, že žalobce je oprávněnou osobou dle zákona o půdě. Žalovaná popírala výši restitučního nároku tvrzeného žalobcem s tím, že co se týče restitučního nároku žalobce za nevydaný pozemek [anonymizována dvě slova], k. ú. [část obce], činil částku 1 575 600 Kč a po opakovaných převodech náhradních pozemků z tohoto nároku zbývá pouze 178 863,90 Kč, co se však týče ocenění pozemků [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] v k. ú. [část obce], činí hodnota restitučního nároku pouze částku 361 124,70 Kč. S oceněním provedeným znaleckým posudkem zpracovaným Vysokou školou ekonomickou, institutem oceňováním majetku, č. [spisová značka] z 21. 8. 2020 žalovaná nesouhlasila s tím, že nevydané pozemky [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] v k. ú. [část obce] nelze oceňovat jako stavební, neboť ke dni jejich přechodu na stát (dle smlouvy trhové dne 21. 11. 1949) neexistovalo žádné územní či jiné obdobné rozhodnutí, které by je jako takové kvalifikovalo. Toto ocenění je dále chybné proto, že bylo provedeno ve stavu ke dni účinnosti zákona o půdě, nikoli k datu odnětí, kdy se nacházely na území samostatné obce Zličín (a nebyly součástí hl. m. Prahy), a měla být tudíž uplatněna zejména srážka za stavební nesrostlost dle přílohy č. 7 oceňovací vyhlášky. Žalovaná odmítla s poukazem na velký počet restitučních nároků i veřejných nabídek, že by jednala svévolně či liknavě. Uvedla, že se žalobce měl a mohl těchto veřejných nabídek účastnit a příčinu jeho neúspěšnosti ve veřejné nabídce shledávala v tom, že nebyl ochoten nabídnout dostatečnou výši restitučního nároku i z toho, že se těchto nabídek v dostatečném počtu neúčastnil.Dále žalovaná zpochybnila převoditelnost až na jediný všech žalobcem požadovaných náhradních pozemků z různých důvodů – dle jejího názoru - převoditelnost vylučujících. Vzhledem k dalšímu vývoji řízení, kdy žaloba pro většinu pozemků byla stranou žalující vzata zpět, zabývá se soud v rozsudku argumentací týkající se pouze pozemků, které zůstaly předmětem řízení až do vynesení rozsudku, tedy pozemků v k. ú. [část obce], obci [obec], a to parc. [číslo] vzniklý na základě geometrického plánu [číslo] vyhotoveného Ing. [jméno] [příjmení], geodetická kancelář, a ověřeného úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem Ing. [jméno] [příjmení] dne 27. 1. 2023, [číslo] Katastrální úřad pro Karlovarský kraj, katastrální pracoviště Karlovy Vary souhlasil s očíslováním parcel dle uvedeného geometrického plánu dne 1. 2. 2023, č. [anonymizováno] [číslo], a parc. [číslo] vzniklý na základě geometrického plánu [číslo] vyhotoveného Ing. [jméno] [příjmení], geodetická kancelář, a ověřeného úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem Ing. [jméno] Turčinem ze dne 27. 1. 2023, [číslo] Katastrální úřad pro Karlovarský kraj, katastrální pracoviště Karlovy Vary souhlasil s očíslováním parcel dle uvedeného geometrického plánu dne 1. 2. 2023, č. [anonymizováno] [číslo], pozemku v k. ú. [ulice] [obec] u [obec], obec Hájek, parc. [číslo] pozemku k. ú. [část obce], obec Nová Role, parc. [číslo]. Co se týče pozemků v k. ú. [část obce], obec Sadov, namítala žalovaná, že žalobce nevlastní žádný ze sousedních pozemků, oba pozemky jsou dlouhodobě užívány společností [právnická osoba] na základě nájemních smluv uzavřených se žalovanou za účelem zajištění přístupu k chráněnému ložiskovému území [část obce], a je proto vyloučeno, aby sloužily k zemědělskému obhospodařování; druhý z uvedených pozemků je dotčen existencí lokálního biokoridoru. Co se týče pozemku v k. ú. [ulice] [obec] u [obec], obec Hájek, parc. [číslo] uváděla žalovaná, že žalobce nevlastní žádný ze s