11 C 377/2023-88 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobce se podanou žalobou (po její změně, která byla soudem připuštěna) domáhal určení vlastnictví k pozemku parc. č. st. 359 o výměře 24 m2 a pozemku parc. č. st. 360 o výměře 17 m2, které byly odděleny od pozemku parc. [číslo] to v intencích geometrického plánu [číslo] vyhotoveného Ing. [jméno] [příjmení], vše v [katastrální uzemí], obci [obec]. Uvedl, že je vlastníkem pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba: [část obce], [adresa], rodinný dům, a pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. č [číslo] a parc. [číslo] vše v k. ú. [část obce] [obec], obec Teplá Tyto nemovitosti tvoří komplex hospodářských budov mlýna v [část obce]. Žalobce nabyl vlastnické právo k pozemku parc. č. st. [číslo] a k budově [adresa], vše v k.ú. [část obce] [obec], kupní smlouvou a dohodou o zřízení práva osobního užívání pozemku uzavřenou s Československým státem dne 18. 7. 1979. K mlýnici a stodole postavené na parc. č. st. [číslo] v k. ú. [část obce] [obec] nabyl žalobce vlastnické právo kupní smlouvu uzavřenou s Československým státem dne 27. 5. 1981. Z popisu oceňovaných staveb ve znaleckém posudku vypracovaným dne 30. 12. 1980 znalcem v oboru ekonomika a stavebnictví [jméno] [příjmení] je zřejmé, že předmětem ocenění a převodu byl i zděný přístavek u převáděné mlýnice s plochou střechou. Dohodou o zřízení osobního užívání pozemku uzavřenou s Československým státem dne 3. 3. 1981 bylo žalobci zřízeno právo osobního užívání k pozemku parc. č. st. [číslo] v k.ú. [část obce] [obec], které se následně změnilo na právo vlastnické. Pozemky parc. č. st. [číslo] a parc. č. st. [číslo] byly sloučeny do jedné parcely parc. č. st. [číslo], vše v k.ú. [část obce] [obec]. Od roku 1982 tak žalobce takto nabyté nemovitosti včetně přístavku u mlýnice na parc. č. st. [číslo] v k.ú. [část obce] [obec] pro svoji potřebu užíval, udržoval a opravoval. Měl za to, že přístavek mlýnice stojí na pozemku parc. č. st. [číslo] v k. ú. [část obce] [obec] a je součástí mlýnice, kterou společně s pozemkem parc. č. st. [číslo] nabyl. Žalobce byl výzvou Katastrálního úřadu pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště v [obec], ze dne 3. 10. 2022 informován, že na pozemku parc. č. st. [číslo] je evidována budova [adresa], u které byla zjištěna změna obvodu budovy, která zasahuje i do pozemkové parcely [číslo] vše v k.ú. [část obce] [obec], která je ve vlastnictví žalovaného, a vyzván ke zjednání nápravy. Žalobce požádal žalovaného o souhlas se zápisem stavby přístavku zasahujícího na pozemek parc. [číslo] v k.ú. [část obce] [obec]. Státní pozemkový úřad přípisem z 24. 11. 2022 žalobci sdělil, že o pozemek parc. [číslo] probíhá spor a do doby jeho vyřešení nemůže žalobci vyhovět. Dále žalobce vysvětlil, že dnešní budova [adresa] na parc. č. st. [číslo] v k.ú. [část obce] [obec] je evidována v katastru nemovitostí jako budova s č.p.: [část obce], [adresa], rodinný dům, a sestává z původní hospodářské budovy (nabyté smlouvou z 18. 7. 1979) a z mlýnice (nabyté smlouvou z 27. 5. 1981). Tato budova tvoří jeden funkční i stavební celek evidovaný v katastru nemovitostí jako rodinný dům [adresa]. Všechny budovy stojící na původní parc. č. st. [číslo] byly vždy (tj. i v době, kdy je žalobce nabyl) dohromady propojeny a to i s přístavkem na stávající parc. [číslo]. Žalobce všechny budovy tvořící areál mlýna užívá od roku 1982 v dobré víře, že je jejich vlastníkem. Státní statky ani Pozemkový úřad či Státní pozemkový fond se nikdy o žádnou část areálu mlýna od prodeje v roce 1982 nezajímali, neužívali je, neudržovali ani k nim nepřistupovali jako k vlastním. Žalobce tedy tvrdí (uplatňuje) vydržení pozemku parc. č. st. 359 v k.ú. [část obce] [obec], o výměře 24 m2 (odděleného od pozemku parc. [číslo]), který je zastavěn zděným přístavkem mlýnice. Přístavek je s mlýnicí spojen dveřmi a s mlýnicí je propojeno strojní zařízení nacházející se v přístavku. Dále žalobce tvrdí (uplatňuje) vydržení pozemku parc. č. st. 360 v k.ú. [část obce] [obec], o výměře 17 m2 (odděleného od pozemku parc. [číslo]), který je zastavěný zčásti budovou [adresa] a z části stodolou – obě na parc. č. st. [číslo] v k.ú. [část obce] [obec]. Nejméně od roku 1982 měl žalobce za to, že se jedná o pozemky, které nabyl spolu s budovami, jimiž jsou pozemky zastavěny, a za tím účelem je užíval.2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že nárok tvrzený žalobcem neuznává v celém rozsahu a navrhnul zamítnutí žaloby. Uvedl, že předmětný pozemek parc. [číslo] je zatížen předkupním právem, současně je pronajatý/propachtovaný. Na předmětný pozemek bylo uplatněno právo církve dle zákona č. 428/2012 Sb. Dalším omezením je, že na předmětném pozemku vázne blokace pro pozemkové úpravy.3. Na jednání dne 4. 9. 2024 žalobce dodal, že předmětné pozemky vydržel běžným způsobem již po uplynutí 10 let. Nabyl tedy jejich vlastnictví a mělo by dojít ke správnému zápisu do katastru nemovitostí. Pokud by se mělo jednat o mimořádné vydržení, pak upozornil, že v takovém případě se obrací důkazní břemeno na žalovaného. Žalovaný k tomu uvedl, že rozhodné je, kdy žalobce nabyl předmětné pozemky pod budovami do jeho vlastnictví, když doložil pouze to, že k těmto pozemkům bylo zřízeno právo osobního užívání.4. Žalovaný nezpochybňoval vlastnické právo žalobce k budovám včetně přístavku, které žalovaný nabyl kupními smlouvami od Československého státu dne 18. 7. 1979 a dne 27. 5. 1981 (změnil tak své původní stanovisko, kdy tvrdil, že žalobce kupní smlouvou z roku 1982 nenabyl i přístavek, když přístavek nebyl jako příslušenství v kupní smlouvě z roku 1982 uveden). Co se týče užívání a udržování těchto budov od roku 1979, resp. 1982, tak žalovaný konstatoval, že nesporuje jejich užívání a udržování žalobcem, ovšem až na přístavek k mlýnici. Tvrdil, že přístavek mlýnice sám žalobce po celu dobu neužívá, neudržuje. Dle jeho mínění tak přístavek mlýnice neužíval nikdo, a pokud se jedná o věc opuštěnou, tak by měla připadnout státu.5. Žalobce uvedl, že o přístavek mlýnice pečuje, udržuje jej, a to v rámci svých možností. Zajistil ho před vniknutím třetích osob (zejména dětí) z důvodu bezpečnosti, demontoval část zařízení (odstranil stavidla), každý rok sekal trávu kolem přístavku, zakrýval a natíral střechu, opravoval prkna pláště. [příjmení] se tedy o přístavek tak, jako by byl jeho vlastní.6. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:7. Z výpisu z katastru nemovitostí listu vlastnictví [číslo] okres [okres], [územní celek], k.ú. [část obce] [obec], je zřejmé, že vlastníkem pozemku parc. č. st. [číslo] o výměře 2 444 m², jehož součástí je stavba: [část obce], [adresa], rodinný dům, vše v k.ú. [část obce] [obec], [územní celek] (dále též jen„ parc. č. st. [číslo]“,„ stavba [adresa]“), je žalobce.8. Z výpisu z katastru nemovitostí listu vlastnictví [číslo] okres [okres], obec Teplá, k.ú. [část obce] [obec], je zřejmé, že vlastníkem pozemku parc. [číslo] o výměře 12 336 m² v k.ú. [část obce] [obec], obec Teplá (dále též jen„ parc. [číslo]“), je Česká republika s tím, že právo hospodařit k tomuto pozemku náleží žalovanému. Na tomto listu vlastnictví je zapsáno předkupní právo podle § 101 zákona č. 183/2006 Sb. pro Českou republiku, přičemž toto oprávnění vykonává Správa železnic, státní organizace, a to na základě opatření obecné povahy, kterým se vydává územní plán nebo regulační plán č.j. 5451/2012 ze dne 29. 11. 2012. Dále je zde zapsáno (právní účinky zápisu k okamžiku 19. 3. 2021), že byla podána žaloba o vydání nemovitosti Krajskému soudu v Plzni dne 16. 12. 2015, kde oprávněným je Kanonie premonstrátů [obec], [část obce a číslo], [obec].9. Mezi účastníky je nesporné a z katastrální mapy, která je součástí geometrického plánu [číslo] vyhotoveného Ing. [jméno] [příjmení], který byl schválen katastrálním úřadem, je zřejmé, že pozemek parc. č. st. [číslo], jehož součástí je budova [adresa], a pozemek parc. [číslo] jsou sousedními pozemky.10. Z kupní smlouvy a dohody o zřízení práva osobního užívání pozemku ze dne 18. 7. 1979 [číslo] [anonymizována dvě slova] [číslo] soud zjistil, že Československý stát převedl za cenu odpovídající úřednímu odhadu obytnou a hospodářskou budovu [adresa] v [anonymizováno] [obec] postavenou na stavební parcele [číslo] o výměře 1 159 m² na žalobce a současně za náhradu (cena opět stanovená na základě úředního odhadu) zřídil žalobci právo osobního užívání pozemku stavební parcela [číslo] o výměře 1 159 m² v k.ú. [část obce] [obec]. Tato smlouva byla registrována Státním notářstvím v [obec] dne 28. 8. 1979 (dále též jen„ kupní smlouva z roku 1979“).11. Ze znaleckého posudku o ceně nemovitosti [adresa] [část obce] [obec], [územní celek], ze dne 17. 9. 1978, vypracovaného [jméno] [příjmení] (dále jen„ znalecký posudek z roku 1978“), bylo zjištěno, že byl zpracován pro účel prodeje obytné části usedlosti Státními statky [obec], oborový podnik, odštěpný závod [obec], svému zaměstnanci, který v ní tehdy bydlel, a na dvoře stojící zděné stáje, jelikož tyto zaměstnavatel nepotřebuje a proto tak