11 C 45/2024-21 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení částky 15 849,95 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdce žalobkyně se žalovanou dne 18. 12. 2007 uzavřeli Smlouvu o vydání kreditní karty č. , hodnota, , na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně (, právnická osoba, před uzavřením úvěrové smlouvy úvěruschopnost žalované. Žalovaná porušila podmínky vyplývající ze smlouvy, když nezaplatila splatné pohledávky řádně a včas. Právní předchůdce žalobkyně tak odstoupil od smlouvy a s účinností ke dni 24. 4. 2020 úvěr zesplatnil. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 17. 12. 2021 právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na společnost , právnická osoba, , která zanikla bez likvidace fúzí sloučením s žalobkyní. Postoupení pohledávky bylo písemně oznámeno žalované dopisem ze dne 28. 12. 2021.2. Žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala, po celou dobu řízení zůstala pasivní.3. Soud ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), a rozhodl o žalobě bez nařízení jednání.4. Jelikož žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala, provedl soud k důkazu pouze listiny předložené žalobkyní a na jejich základě soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Na základě žádosti/smlouvy o vydání kreditní karty ze dne 18. 12. 2007 právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované úvěr čerpaný kreditní kartou č. , hodnota, , vydanou dne 15. 1. 2008, do výše úvěrového rámce 15 000 Kč. Součástí Smlouvy byly Obecné obchodní podmínky, Produktové obchodní podmínky pro vydávání a používání platebních karet a Sazebník poplatků. Žalovaná porušila podmínky vyplývající ze smlouvy, jak je zřejmé z výpisů ke kreditní kartě žalované; žalovaná nesplácela sjednané splátky. Dopisem ze dne 19. 7. 2019 právní předchůdce žalobkyně vyzval žalovanou k neprodlené úhradě dlužné částky po splatnosti, jejíž výši k datu 17. 7. 2019 vyčíslil částkou 3 765 Kč. Současně žalovanou vyzval k úhradě dlužné částky po splatnosti nejpozději do 2. 9. 2019 s tím, že jinak může být úvěr prohlášen za okamžitě splatný. Dopisem ze dne 17. 3. 2020 pak právní předchůdce žalobkyně od smlouvy odstoupil a prohlásil celkovou pohledávku za žalovanou za splatnou, a to ke dni 24. 4. 2020. Tímto byla žalovaná vyzvána k úhradě celkové dlužné částky, její výše k datu 13. 3. 2020 činila 15 849,95 Kč, a to nejpozději do 11. 5. 2020. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 17. 12. 2021 právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na osobu, která podle výpisu z obchodního rejstříku zanikla fúzí sloučením s žalobkyní (s účinky k 1. 1. 2022); postoupení bylo zřejmé z uvedené smlouvy, prohlášení o okamžiku postoupení ze dne 17. 12. 2021 a oznámení o postoupení z 28. 12. 2021. Žalobkyně (prostřednictvím právního zástupce) vyzývala před podáním žaloby žalovanou k dobrovolné úhradě dluhu dopisem ze dne 19. 9. 2023, odeslaným dne 20. 9. 2023, avšak bezúspěšně.5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům:6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.”), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.8. Podle § 2001 o. z. od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla na společnost , právnická osoba, , postoupena v souladu s § 1879 o. z., na žalobkyni pak přešla podle § 61 odst. 1 zákona č. 125/2008 Sb. (fúze sloučením). Aktivní věcná legitimace žalobkyně je tak v předmětné věci dána. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou (právní předchůdce žalobkyně coby podnikatel a žalovaná coby spotřebitel; § 1810 o. z.) byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. Pro porušení smluvních podmínek právní předchůdce žalobkyně od smlouvy v souladu s § 2001 o. z. odstoupil a úvěr zesplatnil. Jelikož žalovaná poskytnuté peněžní prostředky nevrátila (žalovaná zůstala ve sporu pasivní a soud nezjistil nic k tomu, že by žalovaná dlužnou pohledávku žalobkyni uhradila či že by dluh zanikl z jiného důvodu, případně vůbec nevznikl), uložil jí tuto povinnost soud rozsudkem, a to včetně úroku a zákonného úroku z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti shora uvedené.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 15 849,95 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.