13 C 216/2024-21 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se žalobou z 30.4.2024, doplněnou podáním z 19.9.2024, domáhala zaplacení částky 29 795 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdce žalobkyně s žalovanou uzavřeli dne 25.6.2021 Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]) umožnil žalované opakovaně čerpat úvěr až do částky 25 000 Kč a žalovaná se zavázala v dohodnuté lhůtě splatnosti úvěr vrátit společně se smluvním úrokem ve sjednaných splátkách, žalovaná úvěr čerpala, uhradil na splátkách celkem částku 21 258,48 Kč. Žalovaná porušila svou povinnost hradit splátky, právní předchůdce žalobkyně úvěr zesplatnil k 15.1.2023 Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 21. 9. 2023 právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni, zůstala nezaplacena částka 29 795 Kč.2. Žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Právní předchůdce žalobkyně s žalovanou po zkoumání její úvěruschopnosti (zjištěno z výpisu běžného účtu žalované) uzavřel dne 25.6.2021 Smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě se právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]) zavázal umožnit žalované čerpat bezúčelový úvěr až do výše 25 000 Kč, žalovaná se zavázala hradit minimální měsíční platby a smluvní úrok ve výši 48 % (zjištěno ze smluvních podmínek) RPSN činila 61,13 %. Žalovaná čerpala opakovaně úvěr, a to v rozsahu dle historie účtu, na splátkách uhradila celkem 21 258,48 Kč. Poté, co žalovaná splátky úvěru ani přes výzvu z 21.11.2022 řádně neuhradila, zesplatnil jej právní předchůdce k 15.1.2023 s výší pohledávky 29 795 Kč. Pohledávka byla Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 postoupena na žalobkyni s účinností k 27. 9. 2023, což bylo žalované řádně oznámeno (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek a oznámení žalobkyně o postoupení).5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům:Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou (právní předchůdce žalobkyně coby podnikatel a žalovanou coby spotřebitel; § 1810 občanského zákoníku) byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle § 2395 občanského zákoníku. Žalované byl opakovaně poskytnut úvěr do výše sjednaného limitu 25 000 Kč, kterou se zavázala vrátit v minimálních měsíčních platbách až do úhrady celkové dlužné částky dle rozpisu plateb dostupného online na účtu creditea.cz. Jelikož žalovaná postupně vrátila pouze částku 21 258,48 Kč, byl úvěr v souladu s uzavřenou smlouvou ke dne 15.1.2023 zesplatněn. Žalovaná je tak povinna uhradit dlužnou částku včetně sjednaného úroku (když namísto sjednaného úroku ve výši 48 % požaduje pouze úrok ve výši 20,94 %) a zákonného úroku z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků, a to ode dne následujícího po splatnosti shora uvedené (včetně kapitalizovaného úroku a úroku z prodlení). Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla na žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 občanského zákoníku, tj. je dána aktivní věcná legitimace žalobkyně. Soud neshledal žádný důvod neplatnosti předmětné smlouvy o úvěru dle § 1813 a násl. občanského zákoníku, úvěruschopnost žalované v době uzavření předmětné smlouvy byla ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb. posouzena řádně, tj. nebylo zde důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 960 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 024 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, sestávající z částky 300 Kč za každý ze 4 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně 4 paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b a. t., včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 %.