13 C 37/2024-17 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 23.11.2023 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost k zaplacení částky 40 959,68 Kč s příslušenstvím, skutkově uváděje, jak uvedeno v žalobě. Podáním z 1.12.2023 vzala žalobkyně žalobu z části zpět, co do částky 2 551,21 Kč na jistině (poplatku), co do částky 7 448,79 Kč na příslušenství.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. V souladu s ustanovením § 1115a) o.s.ř. ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání.4. Na základě listinných důkazů, nesporných skutečností, soud zjistil následující skutkový stav:5. Dne 26.3.2018 byla mezi [právnická osoba] a žalovaným uzavřena smlouva o vydání kreditní karty [číslo] dle níž se banka zavázala žalovanému poskytnout úvěr do výše úvěrového limitu 40 000 Kč, žalovaný se zavázal čerpaný úvěr splácet v měsíčních splátkách sestávajících z jistiny a smluvního úroku ve výši 23,99 % ročně, součástí smlouvy byly úvěrové podmínky, RPSN 30,05 %. Žalovaný úvěr čerpal kreditní kartou [číslo] dle transakční historie k účtu. Dle výpisu z účtu ke smlouvě žalovaný splátky nehradil řádně. Banka dopisem z 28.4.2023 úvěr zesplatnila s výší pohledávky 43 798,12 Kč, vyzvala žalovaného k jeho úhradě. Dne 2.8.2023 banka uzavřela s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávky za žalovaným, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný dne 23.11.2023 uhradil 10 000 Kč, zůstalo nezaplaceno na jistině 38 408,47 Kč, a to přes předžalobní výzvu.6. V souladu s ustanovením § 2395 občanského zákoníku, na základě skutkového stavu, jak uvedeno shora, shledal soud žalobou uplatněný nárok včetně příslušenství důvodným, jak uvedeno ve výroku I., neboť mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným vznikl právní vztah, jehož právním důvodem vzniku byla předmětná smlouva, přičemž žalovaný porušil své právní povinnosti, když sjednané splátky úvěru nesplácel řádně, věřitel v souladu s úvěrovými podmínkami svým oznámením úvěr prohlásil za splatný, jak uvedeno ve skutkových zjištěních. Ve smyslu ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. se žalovaný dnem následujícím po dni zesplatnění ocitl v prodlení s plněním svého peněžitého závazku, když výši úroku z prodlení soud stanovil v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výši úroku ve smluvené výši. Závazek žalovaného zanikl plněním toliko z části. Aktivní legitimace žalobkyně ohledně žalobou uplatněného nároku je dána, neboť žalobkyně se na základě smlouvy o postoupení pohledávky stala věřitelem žalovaného.7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., § 142a o. s. ř.. Soud žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k uplatňování práva, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1639 Kč, náhrady nákladů právního zastoupení, tj. odměny advokáta za 4 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, sepis a podání žaloby, předžalobní výzva, podání z 1.12.2023) po 500 Kč dle § 14 b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., 4 režijních paušálech po 100 Kč, jakož i DPH ve výši 21 % z těchto nákladů dle § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem ve výši, jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí. Výrok III. je odůvodněn ust. § 96 o.s.ř., kdy žalobkyně vzala žalobu z části zpět.