CS · EN DE FR brzy

15 C 26/2024-13 — Okresní soud v Karlových Varech

ECLI: ECLI:CZ:OSKV:2024:15.C.26.2024.1
Datum: 2024-02-08
Předmět: 22 165,46 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§
["smlouva o úvěru"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: 22 165,46 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 6 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 115a (99/1963 Sb.), § 142 (99/1963 Sb.).
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 22.165,46 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobkyně ([příjmení] [příjmení] [příjmení] republic and [právnická osoba], [IČO]), uzavřel se žalovaným dne 15. 04. 2014 smlouvu o vydání kreditní karty (dále jen,, Smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly její produktové podmínky a sazebník. Na základě Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému úvěrový limit až do 50.000 Kč, který byl žalovaný oprávněný čerpat prostřednictvím kreditní karty Classic [číslo]. Ve Smlouvě se žalovaný zavázal poskytnuté finanční prostředky splácet v pravidelných měsíčních minimálních splátkách, jejichž konkrétní výše a datum splatnosti byla vždy uvedena ve výpisu ke kreditní kartě, a to současně s poplatky za poskytnuté bankovní služby. Ve Smlouvě se žalovaný rovněž zavázal nepřekročit poskytnutý úvěrový limit. Žalovaný své povinnosti řádně neplnil v důsledku, čehož právní předchůdce žalobkyně od Smlouvy odstoupil a vyzval žalovaného k úhradě celého dluhu, což žalovaný ani přes výzvu právního předchůdce žalobce neučinil. Smlouvou ze dne 15. 12. 2022 pak byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni.2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.3. Protože se žalovaný ve věci nevyjádřil, provedl soud k důkazu pouze listiny předložené žalobkyní, a to Smlouvou o vydání kreditní karty včetně produktových podmínek a sazebníku, výpisy ke kreditní kartě, oznámením o splatnosti a odstoupení od Smlouvy, Smlouvou o postoupení pohledávek včetně oznámení o jejím postoupení a předžalobní upomínkou, ze kterých zjistil následující skutkový stav: Právní předchůdce žalobkyně ([příjmení] [příjmení] [příjmení] republic and [právnická osoba], [IČO]), uzavřel se žalovaným dne 15. 04. 2014 smlouvu o vydání kreditní karty (dále jen,, Smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly její produktové podmínky a sazebník. Na základě Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému úvěrový limit až do 50.000 Kč, který byl žalovaný oprávněný čerpat prostřednictvím kreditní karty Classic [číslo]. Ve Smlouvě se žalovaný zavázal poskytnuté finanční prostředky splácet v pravidelných měsíčních minimálních splátkách, jejichž konkrétní výše a datum splatnosti byla vždy uvedena ve výpisu ke kreditní kartě, a to současně s poplatky za poskytnuté bankovní služby. Ve Smlouvě se žalovaný rovněž zavázal nepřekročit poskytnutý úvěrový limit. Žalovaný své povinnosti řádně neplnil, když nehradil povinné minimální splátky řádně a včas, ani na základě písemných upomínek. Na předmětnou pohledávku žalovaný za období od zesplatnění úvěru do dne sepsání žaloby, tedy do 10. 11. 2023 uhradil celkem částku 35.987,45 Kč, která byla částečně započtena na dlužnou jistinu a úrok z prodlení. V důsledku jednání žalovaného právní předchůdce žalobkyně dopisem ze dne 14. 02. 2016 ke dni 28. 02. 2016 od Smlouvy odstoupil, prohlásil celou pohledávku, která ke dni splatnosti činila 58.152,91 Kč za splatnou a vyzval žalovaného k úhradě celého dluhu, což žalovaný ani přes výzvu právního předchůdce žalobkyně neučinil. Smlouvou ze dne 15. 12. 2022 pak byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 05. 01. 2023. Dlužnou částku žalovaný neuhradil ani na základě předžalobní výzvy ze dne 14. 09. 2023.4. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Nejprve se soud zabýval tím, podle jaké právní úpravy bude právní poměr založený shora uvedenou smlouvou posuzován. Vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru byla uzavřena dne 13. 1. 2022, je třeba s ohledem na ustanovení § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ občanský zákoník“) aplikovat na tento právní vztah právní úpravu účinnou v době uzavření smlouvy, tedy ustanovení občanského zákoníku.5. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytnul žalovanému úvěrový rámec až do výše 50.000 Kč. Žalovaný své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil, uhradil za období od zesplatnění úvěru do dne sepsání žaloby, tedy do 10. 11. 2023 celkem částku 35.987,45 Kč. Pohledávka, jež je předmětem tohoto řízení, byla na žalobkyni platně postoupena shora citovanou smlouvou o postoupení pohledávek v souladu s § 1879 a násl. občanského zákoníku.7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.8. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9.308,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 887 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 22.165,46 Kč sestávající z částky 2.020 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2.020 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 2.020 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6.960 Kč ve výši 1.461,60 Kč.

Citovaná ustanovení

§ 1879 (89/2012 Sb.)§ 1970 (89/2012 Sb.)§ 2395 (89/2012 Sb.)§ 3028 (89/2012 Sb.)§ 115a (99/1963 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situaceŽivnostiOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIWidget pro webyO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.