16 C 119/2023-13 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 56 900 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného vzniklého v důsledku poskytnutí částky ve výši 43 000 Kč dne [datum] a částky 26 000 Kč dne [datum] ze strany právního předchůdce [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a nesplacení těchto částek co do výše 56 900 Kč. 2. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal. 3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: 5. Právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo]) poskytl žalovanému v hotovosti dne [datum] částku 43 000 Kč z titulu smlouvy o úvěru vedené pod [číslo] podle které se žalovaný zavázal uhradit dlužnou částku s jejím příslušenstvím v 24 měsíčních splátkách po 3 799 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum] a dále dne [datum] částku 26 000 Kč z titulu smlouvy o úvěru vedené pod [číslo] podle které se žalovaný zavázal uhradit dlužnou částku s jejím příslušenstvím v 30. měsíčních splátkách po 1 864 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný žalobkyni příp. jejímu právnímu předchůdci uhradil z částky 43 000 Kč částku 3 000 Kč (na úvěr [číslo]) a z částky 26 000 Kč částku 9 100 Kč (na úvěr [číslo]). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byly obě pohledávky za žalovaným postoupeny na žalobkyni. Žalovaný byl předžalobní upomínkou ze dne [datum] vyzván k úhradě žalované částky. 6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 7. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 9. Podle § [číslo] k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. 10. Podle § 2 odst. 3 občanského zákoníku výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. 11. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 12. Podle § 2993 věty první občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 13. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4084/12 a nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 199/11 soud zhodnotil podmínky posuzovaných smluv o úvěru, podle kterých byly žalovanému poskytnuty částky výše uvedené, jako zjevně nespravedlivé a nehodné soudní ochrany. Obě smlouvy jsou jako celek neplatné pro významnou nerovnováhu vzájemných práv a povinností smluvních stran (nevyváženost vzájemných práv a povinností) a proto žalobkyně správně uplatňuje svůj nárok vůči žalovanému z titulu bezdůvodného obohacení. 14. Žalobkyni se předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, tj. že účastníci jsou podle neplatné smlouvy si povinni vrátit vzájemně poskytnutá plnění. Protože žalovaný uhradil částku 3 000 Kč a částku 9 100 Kč, ale byla mu poskytnuta částka 43 000 Kč a 26 000 Kč, musel soud vypořádat mezi účastníky poskytnutá plnění podle neplatné smlouvy celkem co do výše 56 900 Kč. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl, a to i ohledně zákonného úroku z prodlení, a to v souladu s § 1970 občanského zákoníku. Pohledávky, jež jsou předmětem tohoto řízení, byly na žalobkyni platně postoupeny shora citovanými smlouvami o postoupení pohledávek v souladu s § 1879 a násl. občanského zákoníku a původně sjednanou splatnost lze pokládat za výzvu k vrácení bezdůvodného obohacení. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14 908,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 276 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 56 900 Kč sestávající z částky 3 380 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 3 380 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 3 380 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 440 Kč ve výši 2 192,40 Kč.