16 C 78/2024-12 — Okresní soud v Karlových Varech

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení vyživovací povinnosti k žalované počínaje od 6. 12. 2022 z důvodu, že žalovaná od uvedeného data již nestuduje a žalobce se po celý rok 2023 staral o svou matku, která měla zhoršený zdravotní stav, a proto nedosahoval takového příjmu, aby byl schopen hradit žalované výživné ve výši 4 000 Kč měsíčně.Žalobce podáním ze dne 1. 7. 2024 vzal svou žalobu zpět, a to pro výživné za dobu od 6. 12. 2022 do podání návrhu. Soud proto podle § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), řízení částečně zastavil, jak uvedeno ve výroku I usnesení.Žalovaná svým podáním ze dne 23. 5. 2024 uznala nárok žalobce o zrušení vyživovací povinnosti žalobce vůči její osobě počínaje od 13. 3. 2024.S ohledem na shora uvedené rozhodl soud ve věci rozsudkem pro uznání dle ustanovení § 153a odst. 1 o. s. ř., neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír ve smyslu ustanovení § 99 odst. 1 o. s. ř. a nárok uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, avšak náhradu nákladů řízení nepožadoval.