17 C 70/2024-64 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 66 182,87 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek s datem úplaty dne 18. 9. 2023 mezi [právnická osoba] a.s. a společností [právnická osoba] (dále jen„ Banka"), [IČO], se sídlem [adresa], a mezi žalobkyní a [právnická osoba] a.s., která byla věřitelem žalované na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2023. Banka uzavřela se žalovanou Smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo] z 16. 4. 2012 (dále jen„ Smlouva“), na základě, níž se Banka zavázala poskytnout žalované úvěrový rámec 66 000 Kč s čerpáním prostřednictvím kreditní karty a žalovaná se zavázala čerpaný úvěr (se sjednanými úroky) Bance splácet (včetně případných poplatků za služby Banky). Nedílnou součástí Smlouvy byly Všeobecné produktové podmínky (dále jen„ Podmínky“) a Produktové podmínky revolvingového úvěru (dále jen„ Produktové podmínky“), Sazebník poplatků a Úrokový lístek, s jejichž obsahem se žalovaná seznámila a souhlasila.2. Žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala.3. Soud ve věci rozhodl ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) bez nařízení jednání.4. Z vyjádření k procesu úvěruschopnosti z 18. 3. 2024 (Banky) soud zjistil, že Banka zkoumala úvěruschopnost kontrolou dostupných rejstříků (insolvence, bankovní a nebankovní klientské informace a dále platnost průkazů). Příjem žalované byl ověřen podle informací známých z bankovních informací o žalované s přihlédnutím k informacím sděleným žalovanou; příjem musel být přiměřený stávajícím a budoucím závazkům žalované. Z informací od žalované (potvrzení o příjmu od zaměstnavatele) a z žádosti o smlouvu o vydání a užívání kreditní karty vyplývalo, že čistý měsíční příjem žalované činil 16 530 Kč (celkový příjem domácnosti 50 000 Kč), žalovaná je zaměstnána u [právnická osoba]; další úvěry žalovaná neměla.5. Ze Smlouvy soud zjistil, že Banka se zavázala poskytnout žalované revolvingový úvěr čerpaný prostřednictvím kreditní karty s úvěrovým rámcem 66 000 Kč. Žalovaná se zavázala čerpaný úvěr splácet s minimální splátkou 2 % z čerpaného úvěru a četně úroku 26,28 % ročně při hotovostním čerpání (25,08 % ročně v případě bezhotovostního čerpání), bezúročné období bylo stanoveno na 50 dnů. Podle dispozic z 30. 8. 2013 došlo ke změně úrokové sazby při hotovostním čerpání 29,99 % ročně. Výše poplatků za služby Banky vyplývala ze Sazebníku a výše úroků z prodlení z Úrokového lístku. Z Podmínek vyplývalo právo Banky vypovědět smlouvu (s účinky ke dni doručení) v případě prodlení žalované se splácením.6. Z platební historie úvěrového účtu žalované soud zjistil, že poslední splátka žalované byla ve výši 3 000 Kč dne 24. 5. 2022 (výše dluhu činila 64 342 Kč), k 13. 6. 2022 převýšil dluh 66 000 Kč.7. Z upomínky z 24. 5. 2022 a z 2. 8. 2022 vyplývalo, že Banka upomínala žalovanou o splnění platebních povinností podle smlouvy. Z upomínky z 14. 9. 2022 soud zjistil, že Banka rozhodla o splatnosti úvěru pro prodlení s placením minimální splátky (více než 30 dnů); z podacího archu vyplývalo odeslání dopisu žalované.8. Z oznámení o postoupení pohledávky z 25. 9. 2023 a z 9. 10. 2023 a dále ze smluv o postoupení pohledávek (uvedených výše) soud zjistil, že došlo k postoupení pohledávky z předmětného dluhu za žalovanou postupně na žalobkyni a podle podacích archů vyplývalo odeslání oznámení o postoupení poštou žalované.9. Z dopisu z 9. 10. 2023 soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovanou k dobrovolné úhradě dluhu před podáním žaloby a výzvy (podle poštovního podacího archu) odeslala poštou 26. 9. 2023.10. Soud uvedená skutková zjištění převzal za svůj skutkový závěr ve věci samé.11. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 z. č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.13. Banka zkoumala úvěruschopnost žalovaného dle § 86 odst. 1, odst. 2 z.č. 257/2016 Sb. Protože posouzení úvěruschopnosti bylo řádné (zejména posuzovalo pravděpodobnost vrácení úvěru s ohledem na poměry žalované), byla smlouva o úvěru uzavřena dle § 2395 občanského zákoníku platně. Žalovaná byla povinen vrátit úvěr ve splátkách podle smlouvy (2 % z poskytnutého úvěru), ale své smluvní povinnosti řádně neplnila; v rozporu se smlouvou neposkytla splátky dluhu (alespoň) v minimální výši. Banka požadovala v souladu se smlouvou okamžité zaplacení dluhu. Banka měla právo na úhradu dluhu s ujednaným i zákonným (§ 1970 občanského zákoníku) příslušenstvím.14. Pohledávky, jež jsou předmětem tohoto řízení, byly na žalobkyni platně postoupeny shora citovanou smlouvou o postoupení pohledávek v souladu s § 1879 a násl. občanského zákoníku. Na žalobkyni přešlo právo na úhradu dluhu, a proto byl nárok přiznán podle žalobního požadavku (žalobkyni).15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 171,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 648 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 5., § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 66 182,87 Kč sestávající z částky 3 780 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení a sepsání žaloby) a z částky 1 890 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (předžalobní výzva k plnění) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 350 Kč ve výši 2 173,50 Kč.