9 C 113/2024-20 — Okresní soud v Karlových Varech

Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 11. 4. 2024 žalobce navrhoval vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 20.000 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutou.Žaloba je odůvodněna tím, že mezi [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla dne 22. 5. 2023 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20.000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr včetně sjednaného úroku ve výši 4.471 Kč zaplatit do 21. 6. 2023. Žalovaný úvěr nesplatil a je proto povinen uhradit kapitalizovanou smluvní pokutu ve výši 3.300 Kč a náhradu nákladů upomínání ve výši 48 Kč. Pohledávka za žalovaným přešla na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2022 uzavřené mezi žalobcem a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Dlužná částka činí ke dni podání žaloby 20.000 Kč. Žalobce dále požaduje příslušenství uvedené ve výrocích I. a II. rozsudku a smluvní pokutu.Účastníci řízení byli vyzváni, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaný byl vyzván, aby se vyjádřil k žalobě. Jelikož se žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřil, měl soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a protože žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil a ve věci šlo rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů, soud jednání nenařizoval (§ 115a o.s.ř.).Podáním doručeným soudu dne 25. 4. 2024 vzal žalobce žalobu částečně zpět, a to co do kapitalizovaného úroku ve výši 4.471 Kč a smluvní pokuty ve výši 3.300 Kč. Soud proto řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby podle ustanovení § 96 odst. 2 věty prvé o.s.ř. zastavil (výrok I. rozsudku).Z listinných důkazů soud zjistil skutečnosti, které jsou zcela v souladu se skutkovými tvrzeními žalobce, přičemž na tyto listiny soud v plném rozsahu odkazuje.Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výšipokračování -3- sp. zn. 9 C 113/2024úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Po právní stránce hodnotí soud nárok žalobce v rozsahu po částečném zastavení řízení jako důvodný. Mezi účastníky byl sjednán závazek právního předchůdce žalobce poskytnout žalovanému úvěr. Tento právní vztah odpovídá smlouvě o úvěru dle ustanovení § 2395 a následující občanského zákoníku. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě níž vznikla žalovanému povinnost splatit poskytnutý úvěr do určeného data. Povinnost žalovaného vrátit právnímu předchůdci žalobce poskytnuté peněžní prostředky včetně úroku ve sjednané lhůtě vyplývá z ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku. Tuto svoji povinnost žalovaný nesplnil. V důsledku prodlení žalovaného vznikl žalobci (který se stal věřitelem pohledávky za žalovaným na základě řádného postoupení pohledávky) také nárok na zaplacení úroku z prodlení, přičemž tento nárok vychází z ustanovení § 1970 občanského zákoníku a ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Protože je nárok žalobce důvodný, bylo žalobě v rozsahu po částečném zastavení řízení vyhověno. K plnění soud určil běžnou třídenní lhůtu dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. Náklady řízení žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 932 Kč, odměny za zastoupení účastníka advokátem dle ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, v celkové výši 750 Kč (odměna za dva úkony právní služby v plné výši - převzetí zastoupení a podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, odměna za jeden úkon právní služby v poloviční výši - jednoduchá výzva k plnění) a náhrady hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21 % daň z přidané hodnoty dle zákona č. 235/2004 Sb. Celkem tedy náklady žalobce činí 2.202,50 Kč. Žalobce měl v řízení úspěch v rozsahu 85,8 % (20.000 Kč) a neúspěch v rozsahu 14,6 % (3.300 Kč), neboť částečné zastavení řízení procesně zavinil žalobce. Žalobci tedy náleží náhrada nákladů řízení v rozsahu 71,6 % (100-14, 2-14). Celkem byla proto žalobci přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 1.576,99 Kč splatná dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalobce, a to rovněž v běžné třídenní lhůtě.pokračování -4- sp. zn. 9 C 113/2024