15 C 198/2025-14 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 32.695,84 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněných povinností vyplývajících žalovanému ze Smlouvy o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovaného a následně také poskytování kontokorentního úvěru Flexikredit k tomuto běžnému účtu ze dne1 2.04.2011.2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.3. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Mezi právním předchůdcem žalobce, , právnická osoba, . (dříve pod názvem , právnická osoba, anebo , právnická osoba, ), se sídlem , adresa, , IČ: , IČO, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“) a žalovaným byla dne 12.04.2011 uzavřena Smlouva o bankovních produktech a službách, na základě které si účastníci sjednali vedení běžného účtu pro žalovaného a následně také poskytování kontokorentního úvěru Flexikredit k tomuto běžnému účtu. Nedílnou součástí Smlouvy byly Dispozice ke kontokorentnímu úvěru, Všeobecné obchodní podmínky Banky, Úrokový lístek Banky a Sazebník Banky. V souladu se Smlouvou a Dispozicemi byl žalovanému poskytnut úvěrový limit ve výši 25.000,00 Kč. Výše povoleného limitu, úroková sazba pro čerpání tohoto limitu a úroková sazba pro nepovolený debetní zůstatek byly sjednány v Dispozicích ke Smlouvě. Ve Smlouvě a v Dispozicích ke Smlouvě se žalovaný zavázal, že jeho běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň jedenkrát v průběhu každých 180-ti dnů čerpání Flexikreditu a že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50% poskytnutého úvěrového limitu a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Dále se žalovaný zavázal neocitnout se v prodlení se splněním jakéhokoliv svého závazku vzniklého ze Smlouvy. Žalovaný porušil závazky ze Smlouvy zejména tím, že překročil povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. Právní předchůdce žalobkyně proto využil svého práva ze Smlouvy a Podmínek a zrušil žalovanému poskytování kontokorentního úvěru Flexikredit a debetní zůstatek z běžného účtu ve výši 29.521,02 Kč převedl dne 15.02.2024 na nově otevřený úvěrový účet č. , č. účtu, . Po převedení debetního zůstatku ve výši 29.521,02 Kč na zvláštní úvěrový účet , jméno FO, žalovanému umožnila jeho splácení ve splátkách. Žalovaný byl povinen hradit z převedeného debetního zůstatku úrok a platit poplatky za vedení úvěrového účtu ve výši dle Sazebníku Banky. Dlužná částka však nebyla ze strany žalovaného řádně a včas splácena. Právní předchůdce žalobkyně proto využil svého práva a v souladu se Smlouvou a Podmínkami celou dlužnou částku dopisem ze dne 10.07.2024 zesplatnil ke dni 10.07.2024 a vyzval žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky ve výši 31.760,50 Kč. Po zrušení poskytování kontokorentního úvěru Flexikredit a převedení debetního zůstatku běžného účtu na úvěrový účet dne 10.07.2024 se žalovaný opět dostal do nepovoleného záporného zůstatku na běžném účtu č. , hodnota, , který činil 1.074,82 Kč. Pohledávky však nebyly ze strany žalovaného řádně a včas uhrazeny. Dlužná jistina se proto dále úročila úrokem s úrokovou sazbou pro nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu 12,75 % ročně dle úrokového lístku Banky platného ke dni zesplatnění. Pohledávky byla na žalobkyni postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 09.12.2024, a to s účinností ke dni 13.12.2024. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne 03.01.2025, kterým žalobkyně zároveň vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě předžalobní výzvy ze dne 13. 3. 2025.4. Soud s odkazem na ust. § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, věc posuzoval dle ust. § 497 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, účinného do 31.12.2013, postoupení pohledávky a příslušenství pohledávky pak dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. z“.).5. S ohledem na to, že žalobkyně prokázala svá tvrzení uvedená v žalobě, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.6. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena v souladu s ust. § 1879 obč. zák., přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., obč. zák.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11.726,10 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.308 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 32.695,84 Kč sestávající z částky 2.420 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2.420 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 2.420 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8.610 Kč ve výši 1.808,10 Kč.