18 C 107/2025-53 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit mu částku 44 167 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná je vlastníkem jednotky č. 55/5 umístěné v budově [adresa] v části obce , adresa, , evidované u Katastrálního úřadu pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště v [obec] pro [obec], pro katastrální území , adresa, . Žalovaná je povinna dle ust. č. l. XI stanov odst. 4 písm. b) a c) hradit příspěvky na správu domu a pozemku a platit zálohy na služby a hradit vyúčtování v termínu jejich splatnosti. Na základě rozhodnutí shromáždění společenství vlastníků jednotek, jehož je žalovaná členem ze zákona, ze dne 14. 9. 2005, byl stanovený příspěvek do fondu oprav 15 Kč na 1 m2 jednotky a i minimální výše záloh do fondu služeb spolu s jejich termínem splatnosti do konce měsíce, za který platba náleží. Jednotka žalované má výměru 52,39 m2, tedy 15 Kč x 52,39 m2 = 785,85 Kč zaokrouhleno na 786 Kč měsíčně platba do fondu oprav. Žalovaná je povinna hradit měsíčně pravidelně platby do fondu oprav částku 786 Kč a platby do fondu služeb ve výši 1 375 Kč, které jsou splatné vždy do konce měsíce, za který platba náleží. Celkem žalobce požadoval zaplacení 33 201 Kč a příslušenství. Žalovaná byla k úhradě dluhu vyzvána výzvou ze dne 2. 4. 2005.V době podání návrhu na vydání platebního rozkazu, tj. dne 24. 4. 2025 nebylo ještě vyúčtování služeb za rok 2024 splatné, žalobce se tedy mohl domáhat zaplacení pouze záloh na služby za rok 2024. Splatnost vyúčtování nastala až dne 31. 5. 2025 a v dalším průběhu řízení žalobce, s ohledem na tuto skutečnost, žalovanou částku upravil.V průběhu řízení byl žalované ustanoven opatrovník pro řízení ve smyslu § 29/3 o. s. ř., ten po vyčíslení dluhu po vyúčtování služeb za rok 2024 žalobcem (neboť v mezidobí od podání žaloby došlo k vyúčtování těchto služeb) se žalobou souhlasil.Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Z e-informace ČÚZK soud zjistil, že žalovaná je vlastníkem bytové jednotky popsané v žalobě a příslušného spoluvlastnického podílu na společných částech domu a pozemku. Ze stanov žalobce soud zjistil, že dle č. l. XI/4 b), c) stanov má vlastník jednotky povinnost platit příspěvky na správu domu v určené době splatnosti a platit zálohy na úhradu služeb, dále nedoplatky po jejich vyúčtování v určené době splatnosti. Z předložených dokladů byla dále zjištěna výše jednotlivých plateb do tzv. fondu oprav a fondu služeb. Z vyúčtování služeb ohledně bytové jednotky žalované za rok 2024 soud zjistil nedoplatek. Žalobce dopisem vyzval žalovanou ke splnění dluhu.Vzhledem k tomu, že si jednotlivá skutková zjištění vzájemně neodporují, odkazuje na ně soud jako na skutkový závěr ve věci.Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:Podle ustanovení § 1180 odst. 1, občanského zákoníku (dále jen: „o. z.“), vlastník jednotky přispívá na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech, nebylo-li v prohlášení určeno jinak, zejména se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění společné části, která slouží jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, a k rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad.Dle § 1181 odst. 1 o. z. vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala, zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období.Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 21 927,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 660 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 44 167 Kč sestávající z částky 2 900 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 16 750 Kč ve výši 3 517,50 Kč.