18 C 245/2025-10 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci 22 471 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce je vlastníkem bytové jednotky č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v budově č. p. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, postavené na pozemku p. č. , hodnota, v k. ú. , Anonymizováno, , adresa, , v obci , adresa, , zapsáno u , právnická osoba, pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Sokolov na LV č. , hodnota, . Na základě nájemní smlouvy ze dne 24. 04. 2023 ve znění Dodatku č. , hodnota, k nájemní smlouvě ze dne 24. 01. 2024 uzavřené mezi žalobcem a žalovaným užíval žalovaný bytovou jednotku číslo , hodnota, , o velikosti 2+1, situovanou v pátém nadzemním podlaží budovy číslo popisné , Anonymizováno, , obec , adresa, , jež je postavená na pozemku parc. č. , hodnota, , katastrální území , Anonymizováno, , adresa, , která se nachází na adrese obec , adresa, . V této nájemní smlouvě se žalovaný v č. l. III. ve znění dodatku č. , hodnota, k nájemní smlouvě ze dne 24. 01. 2024 zavázal, že bude řádně hradit nájemné a úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu v celkové výši 14.373,00 Kč měsíčně, a to s účinností od 01. 02. 2024. Za měsíc leden 2024 žalovaný uhradil částku ve výši 13.500,00 Kč, když nájemné a úhrada za plnění poskytovaná s užíváním bytu dle nájemní smlouvy činila částku ve výši 13.225,00 Kč, žalobce pak tento přeplatek ve výši 275,00 Kč započítal na dále specifikovaný dluh žalovaného. Žalovaný své povinnosti řádně hradit nájemné a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu však nadále nedostál, když řádně neuhradil předepsanou částku za měsíc únor 2024, kdy uhradil částku pouze ve výši 6.000,00 Kč a ničeho neuhradil za měsíc březen 2024 a dluží tak žalobci na předepsané částce celkovou částku ve výši 22.471 Kč. Dne 28. 03. 2024 žalovaný uznal co do výše i do důvodu svůj dluh v celkové výši 22.471,00 Kč vůči žalobci, kdy se částku v celkové výši 22.471,00 Kč zavázal uhradit ve splátkách nejpozději do prosince 2024, do dnešního dne však ničeho žalovaný neuhradil. Žalobce vyzval žalovaného výzvou k úhradě dluhu ze dne 07. 01. 2025, kterou si však žalovaný na poště ani nevyzvedl. Do dnešního dne tedy žalovaný ničeho neuhradil.Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Z listinných důkazů předložených spolu se žalobou, a to předžalobní výzvy, listin prokazujících doručení, nájemní smlouvy, dodatku č. , hodnota, , uznání dluhu ze dne 28.3. 2024 zjistil soud skutkový stav totožný se skutkovým stavem popsaným v žalobě.Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:Podle ustanovení § 2053 z. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník Uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.Podle ustanovení § 2246 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.Podle ustanovení § 2246 odst. 2 z. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, neujednají-li strany výši nájemného, vznikne pronajímateli právo na nájemné v takové výši, jaká je v den uzavření smlouvy v místě obvyklá pro nový nájem obdobného bytu za obdobných smluvních podmínek.Podle ustanovení § 2251 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně.Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Na základě shora provedených důkazů má soud za prokázané, že mezi účastníky byla platně uzavřena nájemní smlouva, na jejímž základě vznikla žalobci coby pronajímateli povinnost přenechat žalovanému coby nájemci do užívání předmětný byt a žalovanému vznikla povinnost hradit za užívání bytu nájemné a zálohy za služby spojené s užíváním bytu ve výši specifikované v evidenčním listě. Žalovaný však svou povinnost vyplývající z nájemní smlouvy řádně neplnil a neuhradil nájemné za měsíce uvedené v žalobě ve lhůtě splatnosti a ocitl se tak v prodlení s úhradou svého závazku. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl včetně úroků z prodlení požadovaných v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.,O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 300 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 900 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 22 471 Kč sestávající z částky 2 020 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 1 010 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.